Domů     Dáme si pauzu, třeba to pomůže
Dáme si pauzu, třeba to pomůže
Mature couple with flowers on white background. Valentine’s Day celebration

Stali se z nás cizinci, přestože jsme spolu žili víc než třicet let. Místo rozvodu jsme se rozhodli pro dovolenou. Po roce stráveném o samotě jsme se měli rozhodnout, co bude dál.

Společně jsme snídali i obědvali. A také bydleli, hospodařili a občas i diskutovali o politice a televizních programech. Bylo to málo nebo hodně? Jediné, co nás s manželem spojovalo po víc než třicetiletém soužití, byly naše děti.

Dva kluci, nyní již dospělí muži. Chodili nás občas navštěvovat, ale jinak nic.

Už jsme si neměli co říct

Manžel byl pro mě čím dál větší záhada. V jeho očích jsem už dávno neviděla náklonnost či něhu, natož lásku! „Tak co budeš dneska dělat?“ zeptal se naprosto bez zájmu u snídaně, tvář schovanou za otevřenými novinami.

Na té otázce byl nehorší tón, jakým byla položena. Ten tón byl tak vynucený a falešný, že jsem měla co dělat, abych svého manžílka něčím nepřetáhla přes hlavu. Jenže, i to bylo ještě dobré proti nezájmu, ke kterému jsem se postupně dopracovala já.

Začalo být mi naprosto jedno, co si Martin myslí, po čem touží a jaké má názory. Nezajímalo mě zhola nic. Byl pro mě míň než vzduch. „Mami, neděje se tady něco?

Jste s tátou nějací divní,“ ptal se mě syn při návštěvě a než jsem mu stačila odpovědět, zvednul se od stolu, že jde domů. Ani jemu na mně nezáleželo! Poslední kapkou byla manželova nová záliba v hraní karet na počítači. Vůbec jsem netušila, že něco takového existuje!

Rozvádět se nechtěl

Pořídil si nový notebook, položil si ho na klín a začal si hrát. Připadal mi jako tichý blázen! Nezájem o jeho osobu se postupně a ponenáhlu měnil v odpor. „Martine, mám toho dost.

Co kdybychom se rozvedli?“ navrhla jsem mu jednou takhle odpoledne, když zase byl v tom svém karetním rauši. Neodpověděl, asi mě vůbec nevnímal! Nějaké reakce jsem se nedomáhala. K mému překvapení ale na mě promluvil při večeři. Nebyla už dávno společná.

Vždycky jsem mu něco studeného hodila na stůl a on to někdy snědl a někdy ne. Tentokrát se cpal bramborákem jako o závod a s plnou pusou utrousil: „Ale já se rozvádět nechci, Vždyť je nám spolu dobře, ne?“ Úplně mě tím tvrzením odboural.

Myslel to vážně nebo ironicky? Nemá on snad nějaké výpadky paměti? „Děláš si legraci? Vždyť my už vůbec nežijeme!“ vyštěkla jsem na něho a šla se uklidnit svojí ložnice. Pustila jsem si televizi a sledovala oblíbený seriál.

Roční pauza měla všechno vyřešit

Když jsme si po slabé půlhodince šla do kuchyně uvařit kávu, našla jsem vedle prázdného talíře od bramboráku vzkaz:

„Rozvádět se nechci, ale nějaké volno bych si vzal!“ Mlčky jsem uchopila ten list umaštěného papíru do ruky, párkrát pročetla a na počítači přepsala dle jeho i mých požadavků. Vytištěný dokument jsem mlčky předala manželovi. Byla to dohoda o roční dovolené.

Pauze. Prostě, naše manželství bude na rok přerušeno. Udělíme si absolutní volnost a svobodu. Potom se sejdeme a rozhodneme se na společném životě nebo rozvodu! Martin si vše bedlivě prostudoval a beze slova podepsal, rychle sbalil kufr, řekl ahoj a byl pryč.

Zmocnila se mě euforie. Jsem volná! Mohu si dělat, co chci! Jenže, co já vlastně chci?“ ptala jsem se sama sebe a nevěděla to. Vůbec jsem netušila, co se svým životem mám dělat, abych se cítila lépe!

Zapracovala jsem na sobě

Ani kamarádky mi toho moc neporadily, natož kolegyně. Nechtěla jsem milence ani plastiky. Netoužila jsem po cestování ani utrácení peněz. Když jsem si v sobě všechny pocity utřídila, zjistila jsem překvapující věc.

Jediné, po čem jsem opravdu toužila, byla přítomnost mého manžela! Jenže takového, jakým byl kdysi a ne teď! Tak co si počít? Jak to udělat, aby i on o mě zase začal stát? Vytáhla jsem staré fotky, abych si na ty krásné časy zavzpomínala.

Uviděla jsem mladou a štíhlou dívku. Bezstarostnou, veselou. Ani já nebyla tou, kterou jsem byla kdysi! I já se změnila k nepoznání…Věděla jsem, že čas se vrátit nedá. Ale něco přece jen ano. Pořídila jsem si pejska. Začala s ním chodit na dlouhé vycházky.

Obarvila jsem si vlasy a časem zhubla. Snacha mě vzala na nákupy a poradila mi, co obléct.

Náhodné setkání

Jediné, na čem jsem nešetřila, byly nové zuby. Oslnivě bílý chrup stál skoro jako nové auto, ale změnil mě téměř k nepoznání! „Tak Martine, jsem zvědavá, co mi budeš říkat, až se jakoby náhodou potkáme,“ říkala jsem si už po necelém tři čtvrtě roce.

Nechtělo se mi tu dlouhou roční lhůtu dodržet. Moc se mi stýskalo! Tajně jsem ho sledovala, kam chodí nakupovat. Bydlel v podnájmu ve vedlejším městě a asi ani netušil, že vím kde.

Od synů jsem věděla, že si nikoho zatím nenašel a pořídil si, jako já, nového pejska. Zorganizovat jakoby náhodné setkání nebylo nic těžkého. Vrazila jsme do něho mezi regály v supermarketu. „Je, ahoj, to je překvapení!“ vyhrkla jsem a on jen mlčky zíral.

Prohlížel si mě, jakoby mě nemohl poznat! „Tobě to sluší…“ prohodil a usmál se. I já se usmála… Naši pejsci si náramně rozumějí. Také aby ne. Jsou to oba krátkosrstí jezevčíci!

Iva R. 68), Prostějov

Předchozí článek
reklama
Související články
26.3.2024
Jaroušek se poslední dobou extrémně bojí. Všude vidí strašidla a obludy. Myslím, že to je následek filmů, které mu rodiče dovolují sledovat. Jarouškovi bude šest let, v září půjde školy a loni na podzim mu přibyla malá sestřička. Nikdy nebyl strašpytel, zdál se mi jako klidný a pohodový kluk. Jeho strach začínal nenápadně. Přestal si sám chodit hrát do pokojíčku, a nakonec nechtěl chodit ani sá
21.3.2024
Sourozenci mají mezi sebou zvláštní pouto. Navíc dvojčata. I když vás od sebe oddělí, stejně vás cosi spojuje. S Helenkou jsme dvojčata. Narodily jsme se do celkem harmonické rodiny, tedy zpočátku jsme to tak vnímaly. Jenže jak jsme začaly chodit do školy, rodiče se s přibývajícími starostmi začali více hádat. Nakonec se rozvedli. Šly jsme od sebe Každý si nechal jednu z nás. Jako když si
14.3.2024
Už měsíc žiji jako ve snu. Chystám vnučce svatbu a nevím, co dřív. Matka ji opustila už dávno a nechala mi ji na starost. Nyní je moje dcera zpět a chce ten velký den zkazit. Malý, ubrečený uzlíček mi nechala dcera v košíku na manželské posteli, a byla pryč. Připojila jen krátký vzkaz, že se o malou starat nemůže, protože na to nemá nervy. Málem jsem se tehdy zhroutila. Jenomže něco takového js
14.3.2024
Nikdy jsem snachu neměla ráda. Prostě mi neseděla. Koukala se na mě tak nějak úkosem a s mým synem jednala, jako by byl její sluha. Pořád mě jen peskovala a nic jí nebylo dost dobré. To by nebylo to nejhorší, kdyby stejně nejednala i se svým manželem, mým synem. Ani on se jí ničím nezavděčil. Jako by byl pro ni jen kus hadru. S ničím nebyla spokojená Vyčítala mu, že coby učitel málo vyděl
11.3.2024
Když mi zemřel manžel, zůstala jsem na vše sama. Pak jsem ale potkala Jiřího a doufala, že já i moje děti zase budeme šťastni. To jsem se pletla... Vdávala jsem se brzy, ale z velké lásky. Narodil se nám syn Hynek a dcera Adélka. Naše štěstí ale skončilo příliš brzy. Oslavila jsem čerstvě třicet, když měl můj muž pracovní úraz a zemřel. Na radu psycholožky jsme si pořídili pejska. Řád jako n
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
enigmaplus.cz
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
V některých významných muzeích se nacházejí artefakty, které do našeho světa údajně přitahují cizí síly. V jiných se zase objevují přízraky lidí, kteří byli kdysi na těchto místech umučeni k smrti. Mn
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
tisicereceptu.cz
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
Křehké cukroví se na Vysočině nepřipravuje jen na Velikonoce. Sváteční pochoutka prababiček v neděli provoní celý dům. Zkusíte si ho vyrobit také? Suroviny 250g hladké mouky 2 žloutky Kousek m
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
skutecnepribehy.cz
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
Myslela jsem, že ten dům dokonale znám. Jako dítě jsem ho prolezla od sklepa až po půdu. Přesto vnuci našli pokoj, o němž neměl nikdo ani tušení. Ten dům kdysi postavili mí praprarodiče a já jsem v něm vyrůstala. Proto jsem si myslela, že ho znám dokonale, už můj otec ho měl prozkoumaný a ukázal mi jako dítěti všechny
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
21stoleti.cz
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
Publikoval přes 300 vědeckých prací a dal lidstvu nejslavnější rovnici světa E= mc2. Dodnes patří k největším vědeckým hvězdám, ke zhmotnělé tvůrčí genialitě, protože jeho speciální teorie relativity
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
iluxus.cz
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
Italská společnost Tankoa Yachts přináší milovníkům moře nový důvod, proč vyplout na otevřené vody. Jejich nejnovější klenot, 70 metrů dlouhá luxusní jachta Milano, vzdává hold svému italskému jménu -
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
nasehvezdy.cz
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
Zlata Adamovská (65) ze seriálu Ordinace v růžové zahradě oslavila narozeniny. A zavzpomínala v té souvislosti, že si pro ni život přichystal dost perných chvil. Všechno jí vynahradila až láska s Pet
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
epochalnisvet.cz
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
Německé ponorky byly za první světové války skutečným postrachem Atlantiku. Jejich torpéda rozsévala zkázu mezi spojeneckými loděmi a bylo velmi těžké je zničit. O to větší překvapení čekalo na námořníky z britské lodi HM Coreopsis II, když se jim zcela bez boje vzdala posádka obávané ponorky UB-85. Jejich plavidlo totiž prý potopila mořská příšera!  
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
nejsemsama.cz
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
Už naše babičky věděly, že hořká jídla napomáhají celkové pohodě a mají léčivé účinky. Hořké látky konzumované s mírou mohou přinést mnoho dobrého. Od nepaměti se používají především pro své pozitivní účinky na trávení. Nejen bylinky Potravin, které jsou zdrojem hořké chuti, je na výběr mnoho. Jde například o mandle, para ořechy, mák, pohanku, žito, jehněčí maso
11 lebek malovaných krví
epochaplus.cz
11 lebek malovaných krví
K procesu se nedostaví. Sehnal si žiletky… Než vypustí duši, nechá za sebou důležitý vzkaz, nebo si to alespoň myslí. Podřeže si žíly na zápěstí a posledními silami, jež mu i s krví odcházejí s těla, kreslí na zemi cely krvavý pentagram. Mormon, křesťan a nakonec satanista. To vše dohromady je budoucí únosce a vrah
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
epochanacestach.cz
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
Jižně od Jičína v obci Libáň stojí původně gotický hrad s renesančním zámkem Staré Hrady. Stejně jako samotný Jičín i zdejší místo dokonale zapadá do pohádkového kraje. Staré Hrady u Jičína Vybírat si můžeme hned z několika pohádkových prohlídkových okruhů, v nichž se seznámíme s více než čtyřmi stovkami pohádkových bytostí. Čekají opravdu všude. Vypravit se za
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
historyplus.cz
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
Mluví se o ní jako o jednom ze zapomenutých divů světa. Není se ani čemu divit. Šweitigoumská pagoda je úchvatná, obzvláště pak v podvečer, když ji paprsky zapadajícího slunce doslova rozzáří. Její povrch je totiž ze zlata. Použito ho prý bylo větší množství, než jaké tvoří zlaté rezervy v britských bankách. Na její špici se navíc blyští