Domů     Dohromady nás dala Eliška
Dohromady nás dala Eliška
2 minuty čtení

S některými lidmi se mnoho let potkáváte a přitom se vlastně vůbec neznáte. Musí se stát něco neobvyklého, abyste si jeden druhého všimli.

Andulka mi přinesla do lodžie kávu. S mlékem a dvěma kostkami cukru. Přesně tak, jak to mám ráda. Vyhříváme si tu na sluníčku naše „staré“ kosti. A je nám moc dobře. Jen mě napadá, proč se to všechno nestalo už dřív.

Jsem dost uzavřená

Od dětství jsem strašný introvert. Bavit se s cizími lidmi pro mě bylo vždy utrpení. Strach, úzkost, že se ztrapním, že něco řeknu špatně. Dodnes se vlastně divím, že jsem se dokázala vdát. Jenže Karel byl neodbytný.

Je to hlavně jeho zásluha, že jsme spolu vydrželi celý život. Bohužel před pár lety zemřel a já zůstala sama. Mám hodné děti, ale ty přijdou na návštěvu, pomůžou a zase odejdou. Jsem už v důchodu, a tak mezi lidi moc nechodím. A ta samota mě opravdu začala zmáhat.

Kdopak je to za dveřmi?

Když jsem tenkrát uslyšela nějaké podivné zvuky za dveřmi bytu, hrozně jsem se vylekala. Někdo se sem dobývá, napadlo mě nejdřív. Pak škrábání přestalo a ozvalo se zoufalé kňučení. Sebrala jsem veškerou odvahu a otevřela dveře.

Na rohožce tam sedělo malé, vystrašené kotě. „Kdepak ses tu vzalo? Čí asi jsi?“ Vzala jsem tu ustrašenou kuličku do náruče. Co ale budu dělat? Dala jsem kočičce trochu napít vody. Kotě se zklidnilo, uvelebilo se mi na klíně a usnulo.

Byla štěstím bez sebe

Horlivě jsem přemýšlela, co budu dělat. Napíšu vzkaz do výtahu, také by kotě mělo něco jíst, ale co? Vtom zazvonil zvonek. Byla to paní Andula z osmého patra. Stála tam celá uplakaná, že se jí zaběhla její Eliška a nikdo v domě ji neviděl.

Tu už se ale Eliška probudila, slezla z polštáře a běžela ke své paničce. Paní Andula mi moc děkovala a domluvily jsme se, že se druhý den u ní zastavím na kávu. Od toho dne se mi změnil život. S Andulkou máme pořád co dělat.

Chodíme na procházky, vzájemně se navštěvujeme. Společně vaříme a chodíme „pracovat“ na zahrádku, kterou má Andulka v zahradní kolonii. A za to všechno může Eliška. Někdy stačí ke štěstí opravdu málo.

Magda T. (71), Pardubice

Předchozí článek
Další článek
Související články
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.