Domů     Chce mě připravit o rodný dům
Chce mě připravit o rodný dům
5 minut čtení

Sestru jsme rodiče, i já sama, odmalinka dost rozmazlovali. Nikdy se nechovala zrovna jako vzorná dcera a sestra. Teď to ale vypadá, že s ní budu muset vést válku o dům.

Moje sestra Iva je o třináct let mladší než já. Dlouho jsem byla jedináček a sourozence jsem si marně přála. Když nakonec přibyla malá Ivanka, byla jsem šťastná.

Na vrcholu blaha byli i rodiče, kteří už v dalšího potomka skoro nedoufali – a snad i proto našeho benjamínka od peřinky rozmazlovali. A ani já jsem v tomto ohledu nezaostávala.

Na rozdíl od jiných vrstevnic jsem svoji malou sestřičku ráda vozila v kočárku, hrála si s ní a skoro ve všem jí ustupovala.

Dostala všechno, co chtěla

Dlouho si to nikdo z nás nechtěl přiznat, a rodiče si to nepřiznali dodnes, ale z Ivanky vyrostl pěkný sobec. Není divu, vždy dostala skoro všechno, co chtěla, a když ne, dovedla se pořádně vztekat.

Časem se sice trochu srovnala, ale naučila se vynucovat si vše jinak, brala to přes city. Dokázala by vymámit cokoli, stačilo, aby se zatvářila jak hromádka neštěstí, slzička ukápla, a vzápětí měla všechno, na co ukázala.

Já ji ale měla – a mám – moc ráda, takže jsem jí nakonec vždycky všechno odpustila, i když si bez dovolení brala mé věci, oblečení a podobně.

S manželem si do oka nepadli

Později jsem se vdala a odstěhovala z našeho města. Sestru jsem už tak často nevídala, ale když se našla volná chvilka, jezdila jsem i s manželem za rodiči a za ní a vždycky jsem jí něco pěkného přivezla.

Brala to jako naprostou samozřejmost, ale když chtěla, uměla být úžasně milá a okouzlující. Můj muž Pavel si ale Ivu neoblíbil, a také jí to dával od začátku jasně najevo. Snad jediná naše návštěva neproběhla bez toho, aby se ti dva nepohádali.

Za rodiči jsem jezdila sama

Mrzelo mě to a snažila jsem se jejich spory mírnit, ale moc se mi to nedařilo. Pavel nakonec odmítal k mým rodičům jezdit. Tvrdil, že nemá zapotřebí se s mojí sestrou pořád hádat, a taky o ní říkal, že je to vypočítavá mrcha.

Sice jsem mu v tom oponovala, ale začala jsem tam jezdit raději už jen sama. Při mých návštěvách se Iva o Pavlovi slůvkem nezmínila, vypadala spokojeně a vše probíhalo jako dřív.

Otce odvezla sanitka

Jak šla léta, narodily se nám dvě děti, Mirek a Lucinka, a už jsem neměla tolik času za svými rodiči jezdit. Iva s nimi stále bydlela, a i když měla „vážnou známost“, do svatby nebo odstěhování se nijak nehrnula.

Zřejmě jí vyhovoval domácí servis, nemusela hnout prstem a jen si užívala. Rodiče pomalu stárli a já byla nakonec ráda, že je sestra u nich, a může jim tak v případě potřeby pomoct. To jsem se ale přepočítala.

Jak se věci ve skutečnosti mají, jsem zjistila, až když mi volala máma, že tátu odvezli do nemocnice, dostal zápal plic.

Pro rodiče nehnula ani prstem

Zařídila jsem si v práci volno a jela ho s mámou navštívit. Stavila jsem se i u nich doma, Iva tam ale zrovna nebyla, prý měla něco důležitého. Táta si v nemocnici poležel dost dlouho a máma to nesla těžce.

Myslela jsem si, že jí Iva aspoň teď trochu pomáhá, jenže to jsem se mýlila. To jsem se ovšem dozvěděla až později.

Nečekaná sestřina návštěva

Když tátu z nemocnice pustili, jeli jsme se na něj i s Pavlem a dětmi podívat. Iva se chovala jako by nic, dokonce i k Pavlovi byla v rámci možností celkem milá a k žádné hádce tentokrát nedošlo. Za pár týdnů se ale všechno mělo změnit.

Jednu sobotu mi sestra zavolala, že je zrovna blízko nás a sondovala, jestli je Pavel doma. Když jsem jí řekla, že ne (byl zrovna s dětmi na výletě), řekla, že se u mě zastaví. Přišla, posadila se ke kávě a pak to na mě vybalila.

Šokující zpráva

Řekla mi, že s otcem to prý od návratu z nemocnice nevypadá dobře, matku že to taky dost zasáhlo a že se dohodli, že svůj dům přepíšou na ni. Zůstala jsem jako opařená.

Ne, že bych o dům stála, bydleli jsme si celkem spokojeně v bytě, ale zaskočilo mě, že mi to sestra přišla oznámit jako hotovu věc, že se mě nikdo na nic neptal.

Iva argumentovala tím, že s rodiči bydlí a že se o ně stará, takže to je pro všechny nejlepší řešení. Dopila kafe a odjela.

Manželovi bylo vše jasné

Když jsem to řekla manželovi, rozzlobilo ho to. Tvrdil, že mě chce sestra připravit o část dědictví, na které mám nárok, a že bych si to rozhodně neměla nechat líbit.

A že se Iva o rodiče nijak nestará, to oni se naopak doteď starají o ni, zatímco ona jen čeká, až jí majetek spadne do klína. Já ale říkala, že o majetek nestojím, jenže muž mi řekl, že když ne na sebe, měla bych myslet do budoucna aspoň na naše děti. Ten večer jsme se hrozně pohádali.

Boj o dědictví

Vím, že Pavel má svůj kus pravdy, ale nedokážu jít proti svým rodičům a sestře. Pavel chce, abych se šla poradit alespoň s nějakým právníkem, když na něj nedám. To sice udělat můžu, ale nemyslím si, že by mi to nějak zvlášť pomohlo.

Rodiče mi ohledně domu doteď nic neřekli, tak třeba to Iva na mě jen zkouší. Anebo už je na ni dům přepsaný, aniž by mi to řekli? Nevím, co mám dělat, ale nečinně sedět nehodlám.

Bojím se však, že až se ozvu a začnu se o to zajímat, rozpoutá se mezi mnou a sestrou válka.

Růžena P. (58), Ostrava

Předchozí článek
Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika