Domů     Nevěrná na vlastní svatbě
Nevěrná na vlastní svatbě
5 minut čtení

Vysněná svatba proběhla jinak, než jsem si představovala. Mezi hosty jsem objevila i svoji dávnou lásku. Naše setkání skončilo nevěrou.

A přítelem jsme spolu byli krásných šest let a o svatbě jsme snad nikdy nehovořili. K ničemu jsme ji nepotřebovali! Oba jsme slušně vydělávali a svoji minulost měli vyřešenou. Každý jsme bydleli ve svém, a navštěvovali se, jak se nám zlíbilo.

Někdy třeba denně a potom klidně i týden nikoli. Nehádali jsme se, ale ctili soukromí. Možná právě proto nám to tak pěkně klapalo. Měli jsme takový poklidný, trochu nudný vztah. Žádná velká romantika, žádné vášnivé city. Ale stabilita a jistota. Té jsem si dokázala vážit ze všeho nejvíc!

Přítel nebyl romantik

Můj bývalý manžel byl totiž pravý opak mého Martina. Kdysi jsem ho bláznivě milovala, ale zakládat rodinu s ním byla vážně velká chyba! Nebyl zlý, ale nikdy nedospěl. Takový věčný kluk. Hlavu v oblacích a stále nějaké plány, které mu nikdy nevyšly!

Potom utekl někam na moře, údajně. Kdo ví, kde skončil. Mnoho let jsem o něm neslyšela. Byla jsem překvapená, když mi Martin nečekaně nabídnul sňatek. Nekoupil mi ani kytku, ani romanticky nepoklekl.

Natož aby z kapsy vytáhnul krabičku, otevřel ji a ukázal mi prsten s diamantem. Prostě, jak to bývá v každém romantickém filmu. Přítel v poklidu dojedl večeři, hezky se mi zadíval do očí a navrhnul: „Co kdybychom se vzali?“

Měla jsem divný pocit

V první chvíli jsem myslela, že mě šálí sluch. Že jsem špatně slyšela, či co. Ale on svůj návrh myslel úplně vážně. A hned mi také sdělil důvod: „U nás v práci teď umřel chlap.

Zůstala po něm přítelkyně a teď se musí odstěhovat z bytu, kde s ním bydlela spoustu let. Všechno bylo psané na něho! A jeho děti ji nesnášejí!“ Vůbec jsem nevěděla, co na to říct. Měla jsem být ráda, že na mě myslí a dělá si starosti.

Ale byla jsem spíš naštvaná za způsob, jakým mě o tu ruku požádal. Svatba mě lákala. Kdo by nechtěl být vdanou paní? Kdo by nechtěl místo přítele manžela? I ty důvody byly logické. Ani mě neměly Martinovy dospělé děti příliš v lásce.

Protože jsem ho podle nich odloudila od rodiny, přestože jeho žena už měla dávno jiného a žila s Martinem jen formálně, aby lidi neřekli…

Musela jsem mít všechno dokonalé

Nakonec jsem se svatbou souhlasila a začala plánovat obřad, za který by se nemusela stydět snad ani anglická královna. Možná z trucu jsem si navymýšlela snad všechny zbytečnosti, které ke svatbě patřily. Co nejdražší kytici, co nejluxusnější šaty.

Co nejopulentnější hostinu a drahou kapelu. A také co největší počet hostů! O prstýncích a svatební cestě ani nemluvě. Bláznivina, kroutil hlavou Martin, ale nijak neprotestoval. Chápal mě, jako vždycky… Svatební den probíhal přesně podle plánu.

Vše klapalo jako švýcarské hodinky! Bylo už dost pozdě odpoledne, když jsem si mezi hosty všimla povědomé tváře. Skoro se mi zatočila hlava! Po mnoha dlouhých letech jsem stanula tváří tvář svému ex manželovi. „Netušila jsem, že jsi také pozvaný!“ vykoktala jsem v rozpacích.

Nečekané setkání

Bála jsem se, aby si nevšimnul, jak moc se mi stále líbí! Úplně se mi z něho podlamovala kolena. Tak magický vliv na mě měl! Všechna trápení, co mi způsobil, jako bych v tu chvíli zapomněla. Bylo mi jedno, co je zač. Vlastně bych mu klidně odpustila i vraždu.

Odešla bych s ním kamkoli, třeba až na kraj světa! On se jen usmíval. Pohladil mě po vlasech, a pochválil, jak mi to sluší. „Nikdo mě nepozval. Přišel jsem sám! Chtěl jsem tě vidět. Ale už je pozdě, viď.

Jsi teď vdaná paní!“ povzdychnul si, ale i při tom povzdechu dal najevo, že si se mnou jen tak zahrává. Že mě škádlí! Nevím, co to do mě vjelo. Musela jsem ho mít! Okamžitě! Popadla jsme ho za ruku a odtáhla do salónku. Potom jsem bez rozloučení utekla.

Měla jsem v hlavě zmatek. Svého činu jsem nemohla litovat, i když bych měla!

Svatební noc se vyvedla

Opatrně jsem prošla kolem skupinky hostů a šla se projít ven. Hledala jsme svého manžela. Svého muže, kterého jsem si teprve před několika hodinami vzala. Nikde jsem ho neviděla.

„Neviděli jste Martina?“ ptala jsem se nějakých jeho kolegů a oni mi s úšklebkem ukázali někam do rohu. Zde, v pohodlném křesle, pospával Martin. Rozepnuté sako a kravata nakřivo. Jedna zutá polobotka a ta druhá od bláta.

Na pootevřených ústech mu ulpěl drobek z dortu… Pocítila jsem k němu lásku. Takovou mateřskou, klidnou a chápající. „Bylo toho na něho moc. Nechám ho spát! Já už svoji svatební noc prožila.

A krásnou!“ pomyslela jsem si a šla svého muže přikrýt kabátem, aby mi nenastydl…

Lenka N. (57), Vysoké Mýto

Další článek
Související články
3 minuty čtení
Svěřila jsem se kolegyni s trápením, které jsem prožívala doma. Jenže její snaha pomoci spustila lavinu, kterou už nešlo zastavit. Když jsem nastoupila do nemocniční prádelny, nikoho jsem tam neznala. Gábina byla první, kdo se mě ujal. Ukázala mi, jak se třídí prádlo z jednotlivých oddělení, kde co najdu a na koho si mám dát pozor. Nebyla zrovna upovídaná, ale měla jsem pocit, že se na ni mohu
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
nasehvezdy.cz
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
Zavládla snad krize i v druhém manželství hvězdy seriálu Kriminálka Anděl Davida Švehlíka (54)? Média herce chválila, že dorazil na premiéru filmu Wirbel do pražského Kina Pilotů, a to i se ženou, u
Posilovna pro zdravé vlasy
nejsemsama.cz
Posilovna pro zdravé vlasy
Zdravé a silné vlasy nemusejí být nedostižným cílem. To, jak vypadají, je odrazem jídelníčku i vlasové péče. Jak posílit slabé vlasy? Jednoduše. Dopřejte jim správnou péči, a to jak zevnitř, tak i zvenčí. Nakrmte je Když je v těle něco v nepořádku, často se to nejdříve projeví právě na vlasech nebo nehtech. Především v zimě je na místě zamyslet se nad tím,
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud