Domů     Dcera nechutně vykrmila mého vnuka
Dcera nechutně vykrmila mého vnuka
5 minut čtení

Roztomilé faldíky se změnily v kusy sádla. Pusinku už neměl roztomile naducanou, ale širokou jako Otesánek. Můj prvorozený vnouček se měnil v monstrum!

Hodný manžel, hezké bydlení a spokojená rodina. Tak jsem si idealisticky představovala šťastnou budoucnost mojí jediné dcery. Měla jsem ji pozdě, na poslední chvíli a za svobodna.

Můj vysněný princ utekl hned poté, co jsem mu oznámila radostnou zprávu, že se z něho stane otec.

Rozmazlila jsem ji

Ani jsem toho moc nelitovala a věnovala se jen a jen nádherné holčičce, která se mi narodila. Asi jsem ji trochu rozmazlila. Nebo možná hodně, nevím. Z holky vyrostlo pěkné číslo! Byla krásná, ale chování měla horší, než kdejaký chuligán.

Už na základní škole kouřila a vymetala kdejaký mejdan. Domluvy ani prosby neúčinkovaly. A že jsme jí něco naprosila! „Adélko, buď trochu hodná. Alespoň kvůli mně!“ říkala jsem jí a hladila po té její paličaté hlavince.

Měla krásné vlnité vlasy skoro až do pasu, a kluci se po ní otáčeli! Byla jsem na ni pyšná, ale pořád jsem pociťovala zvláštní tíseň. Jako bych tušila, že se s ní něco stane! Moje obavy byly naštěstí liché.

Adélka s odřenýma ušima odmaturovala a začala pracovat v jedné nadnárodní firmě coby sekretářka, vlastně asistentka ředitele.

Vyhrožoval jí

Bylo to samozřejmě klišé, ale do toho starého proutníka se zamilovala. Ne, že by nebyl pěkný. Charismatický. Ale mohl být jejím otcem! Adéla si samozřejmě nenechala říct. Žila jen pro něho, a stala se z ní taková ta profesionální milenka.

Platil jí byt a chodil za ní kdykoli se mu zachtělo. O rozvodu nepadla ani zmínka. Nechtěl se dělit o majetek! Adélce už táhlo na čtyřicet, když jí zatikaly biologické hodiny, jak se říká. Zatoužila z ničeho nic po miminku! „Mami, já jsem snad úplně nemocná.

Koukám do každého kočárku a všechna ta mimina se mi zdají být tak sladká! Jako by mě někdo očaroval…“ svěřovala se mi, ale já viděla na jejím krásném čele velký mrak. Nemusela jsem být žádný génius, aby mi nedošlo, kde je problém.

Jen jsem zvedla tázavě obočí a Adéla přikývla: „No jo. Je to tak. On nechce o miminku ani slyšet. Prý jestli něco podniknu za jeho zády, vyhodí mě z bytu a zničí mě! Takhle to pravdu řekl!“

Byl jako andílek

Dostala jsem na toho pana generálního štábního vztek. Takhle jednat s mojí dcerou nebude! Zuřila jsem a chystala se k němu na návštěvu. Adélka mě ale zarazila: „Mami, já už to miminko čekám. A sháním si podnájem!“ Za pár měsíců se nám narodil Pepíček.

Dostal jméno po mém milovaném dědečkovi a byl mu dokonce i podobný. Rezavé vlásky a tváře jako slabikáře. Byl to hodný klouček. Neplakal a nevztekal se. Spinkal celou noc! Chodila jsem ho vozit v kočárku a těšila se z jeho přítomnosti. Byl tak moc sladký!

Z mojí denní pomoci se brzy stal neměnný zvyk. Když jsem onemocněla a musela týden ležet v posteli, dcera mi několikrát denně volala. „Mami, kdy už přijdeš? Vůbec to tady sama nezvládám!“ tvrdila a já myslela, že přehání jen proto, aby mi udělala radost. Abych se cítila užitečná a nepostradatelná!

Cpala ho z bezradnosti

K Pepíčkovi jsem se dostala až za dlouhé tři týdny. Angína nebrala konce, užívala jsem troje antibiotika. Pohubla jsem a ztratila sílu. Jako bych zestárla o deset let!

Pomalu jsem se doploužila k dceřině bytu a těšila se, že se konečně trochu pomazlím se svým milovaným Pepíčkem. Hned ve dveřích mě dcera přivítala výčitkou: „Kde jsi byla za tak dlouho! Kašleš na nás!“ Obvinila mě ošklivě a jen máchla rukou, jako abych šla dál.

Miminko, vlastně sedmiměsíční cvalík, mě ohromil. Jako by ho někdo za ten krátký čas vyměnil! Byl snad dvojnásobný, ten kdysi sladký klouček. Ručičky tlusťoučké jako jitrničky. Vůbec si nebyl podobný! „Co se to s ním stalo?

Není nemocný?“ zeptala jsem se opatrně dcery, ale ta na mě vyjela: „Co pořád máš. Je jen takový naducaný. To má z toho, že tolik jí!“

Dieta nám všem prospěla

Řekla mi to tónem, jako by Pepíček chodil a raboval lednici. To přece ona ho musela tolik cpát! Opatrně jsem se zeptala, co papá ten Otesánek. Dcera se zachmuřila. Dala mu jíst vždycky, když zaplakal! Když hned neusnul, nebo dokonce mrskal nožkami.

To pro ni byl pokyn ke spuštění bezbřehého nacpávání! Jen to, co snědl za minulý den, by vystačilo pro regiment vojáků a ne pro jedno miminko. Zděsila jsem se! „No to snad nemyslíš vážně! Vždyť on kvůli tobě onemocní! Dostane cukrovku, a kdo ví co ještě!

Pohádaly jsme se. Hodně. Tentokrát jsem nemínila ustoupit. Pepíčkovi šlo o život! „Toho kluka musíš přestat cpát. Dohlédnu na to!“ oznámila jsem jí kategoricky a už od ní neodešla. Neměla radost, ale vyhodit mě nemohla. Zůstala jsem měsíc a krmila ho.

Chodila s ním ven a dceru brala s sebou. Aby se vzpamatovala! Zhubli jsme všichni. Vlastně Pepíček ne. Ten ze své obezity vyrostl. Je z něho krásný kluk. Stejný, jako byl kdysi jeho pradědeček!

Vlasta P. (72), Hlinsko

Předchozí článek
Další článek
Související články
5 minut čtení
Když můj bratr přišel před důchodem o práci, oznámil nám něco nevídaného. Muž, který celý život bloudil i po známých cestách, se rozhodl živit řízením auta! Když mi bratr Oldřich oznámil, že bude vozit lidi, málem jsem se rozesmála. Vždyť celý život odmítal jet autem i na dovolenou, protože neměl orientační smysl. Navigaci považoval za nesmysl a při cestě do Ostravy kdysi skončil u Kladna. Jenž
5 minut čtení
Se snachou jsme si jednoduše nesedly. Asi bychom s tím mohly obě v klidu žít, jenže péče o vnučku nás nutila spolupracovat. A to moc nešlo. Hlavně mně. Když mi syn Adam oznámil, že se bude ženit, měla jsem radost. Připravila jsem slavnostní večeři a těšila se, že se s jeho nastávající lépe poznáme. Renata přinesla květiny, pochválila jídlo a nabídla se, že umyje nádobí. Byla milá, ale od začátk
3 minuty čtení
Po manželově smrti se o mě příbuzní začali nečekaně zajímat. Nejdřív mě jejich starostlivost těšila, pak mi ale došlo, že to nebude jen tak. Ve svém pražském bytě žiju už dlouhá léta. S manželem jsme ho kdysi pořídili za částku, která by dnes nestačila ani na pořádné auto. Teď má hodnotu několika milionů. Pro mě ale zůstává především domovem plným vzpomínek. Jenže po manželově smrti se najednou
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud