S manželem jsem žila třicet let. Myslela jsem si, že vím, jak chutná láska. Skutečnou vášeň a zamilovanost jsem však poznala až dlouho po rozvodu.

Byla jsem v šoku, když mi manžel oznámil, že ode mě odchází. „Proč? Po tolika letech…,“ nechápala jsem. Nemohla jsem uvěřit, že to, co se právě děje, je skutečně pravda.

„Promiň, ale prostě jsem se zamiloval,“ odpověděl mi a v jeho hlase přitom nebyla ani stopa lítosti nebo výčitek. Koukala jsem na něj s pusou dokořán. „Ale co bude s naším manželstvím? S námi?“ vysoukala jsem ze sebe po chvíli.

„Mirko, sama musíš uznat, že nás dva už nic nespojuje spoustu let. Už dlouho žijeme vedle sebe, nikoli spolu,“ pronesl manžel. „Je prostě konec. Žádost o rozvod už jsem podal,“ dodal, než definitivně opustil mě i náš společný byt.

Všechno skončilo

Moje manželství skončilo a vlastně i celý můj dosavadní život. Brali jsme se ve dvaadvaceti a strávili jsme spolu třicet let. Jediné, co mi po manželovi zůstalo, byl poloprázdný třípokojový byt a oči pro pláč. Nechápala jsem, jak mi to mohl udělat.

Pořád jsem se sama sebe ptala, co jsem udělala špatně. Rozebírala jsem náš společný život stále dokola a hledala jsem, kde se stala chyba. Několik týdnů jsem špatně spala. Hlavou se mi stále honily myšlenky na budoucnost.

Obávala jsem se, že zůstanu sama a už nikdy nenajdu nikoho, s kým by mi bylo hezky. Abych se z toho všeho nezbláznila, musela jsem začít mysl zaměstnávat něčím jiným.

Nové zájmy

Chodila jsem s kolegyněmi na víno, od dcery jsem si půjčila na hlídání psa a brala ho na výlety do lesa, koupila jsem si permanentku na plavání a začala chodit pravidelně plavat. A právě tam, na plaveckém stadionu, jsem se seznámila s Markem.

Sympatickým, usměvavým mužem o něco starším, než jsem byla já. Pěkně se mi s ním povídalo. Měl inteligentní smysl pro humor a dalo se s ním bavit o všem. Byl pozorný a zdvořilý, přesný opak mého bývalého manžela, a tím si mě získal. Nic víc jsem si však od našeho přátelství neslibovala.

Okouzlil mě

Jelikož jsme bydleli stejným směrem od plaveckého stadionu, doprovázel mě Marek často domů.

Když začalo například pršet a já neměla deštník, dal mi ten svůj, nebo když se náhle ochladilo a začal foukat studený vítr, okamžitě si sundal bundu a dal mi ji kolem ramen, abych se náhodou nenachladila.

S politováním jsem si uvědomila, že o mě tak můj ex manžel nikdy nepečoval. Líbilo se mi to a dělalo mi to dobře. Jediné, čím mě Marek uváděl do rozpaků, bylo, když mě chtěl na ulici vzít za ruku nebo políbit. Připadalo mi to v našem věku nemístné.

Můj bývalý manžel na takové projevy lásky a citové výlevy nikdy nebyl. A teď tu byl Marek, který mi dával otevřeně najevo své city a náklonnost. A já upřímně řečeno nevěděla, jak s tím naložit.

Zahrnoval mě láskou

„Vždyť se přece nemáme za co stydět,“ namítal a vzal mě kolem ramen. Vraceli jsme se zrovna z divadelního představení, kde mě celou dobu držel za ruku. „Moc se mi líbíš a zamiloval jsem se do tebe,“ řekl a políbil mě. Nervózně jsem sebou zavrtěla.

Byla jsem s Markem šťastná, ale taky jsem se trochu bála. I já jsem ho milovala, ale takové projevy lásky mi byly cizí. S bývalým manželem jsem nikdy nic podobného nezažila.

Jednou jsme se vrátili z procházky a Marek mě začal vášnivě líbat sotva za námi zaklaply dveře. Postupně mi začal rozepínat knoflíčky na svetříku a manévroval mnou do ložnice. Tam mě odhodil na postel a lehl si na mě.

Vášnivě mě líbal na ústa, pak na krk a nakonec mi jazykem laskal ušní lalůčky. Celým mým tělem projelo příjemné mrazení a v břiše se mi rozletělo tisíce motýlků.

Nejkrásnější noc

Marek mě začal pomalu svlékat. Začala jsem trochu panikařit, protože jsem se s mužem nemilovala už několik let. Snažila jsem se vymanit z jeho objetí, ale Marek mě opět vášnivě políbil a přitiskl na postel. „Neboj, bude to krásné.

Já jsem se s ženou už taky dlouho nemiloval,“ řekl, jakoby četl moje myšlenky. „Neudělám nic, co by se ti nelíbilo,“ dodal. Tím mě dostal. Děj se vůle boží, pomyslela jsem si a zcela jsem se jeho polibkům a dotykům oddala. A Marek měl pravdu.

Milování s ním bylo překrásné. Cítila jsem se krásně, jako bych snad byla v transu. Tak jsem se v životě ještě nikdy předtím necítila. „Miluji tě,“ řekl Marek a políbil mě do vlasů. „Já tebe taky,“ vydechla jsem.

Šťastná jako nikdy

Pak jsme se oba najednou začali smát. Milovali jsme se ještě dvakrát a pokaždé se mi to líbilo víc a víc. Chovali jsme jako dva zamilovaní puberťáci. Jeden druhého jsme se nemohli nabažit. Ten den se úplně změnil můj pohled na lásku i na sex.

Najednou mi bylo úplně jedno, že je mi pětapadesát. Byla jsem s mužem, kterého jsem milovala a který miloval mě. Našla jsem lásku, o jaké se mi už ani nesnilo. Víc už jsem si přát nemohla.

Mirka N. (56), Karlovy Vary