Od své sestry Líby jsem často slýchávala, že jsem ujetá. A říká mi to dodnes.
Já jsem ale jen společenská, veselá a ráda poznávám nové lidi. Pro mě je to běžné. Líba je můj opak. A když oslavila šedesátku, rozhodla se, že je čas už přebývat hlavně doma nebo na zahradě.
Já si naopak ráda vyrazím s kamarádkami do divadla, na výstavu nebo na skleničku. S manželem zase rádi cestujeme po Česku i po Evropě a rozhodli jsme se, že důchodem život nekončí.
S mladými jsem ráda
Máme tři děti, ty mají své rodiny a často a rádi se s nimi vídáme. I to nás udržuje fit. Kontakt s mladými lidmi a s dětmi je pro nás elixírem mládí. Mám své kamarádky vrstevnice. Často se s nimi vídám, ale s mladými vždycky víc pookřeju.
Proto mám i pár mladých holek, které mě občas vezmou s sebou na víno nebo cvičit jógu. Rozumím si s nimi a dost se nasmějeme. Probíráme muže a smějeme se, ať jsou mladí nebo staří, jsou prostě pořád stejní.
Mezi mladými kamarádkami je i bývalá přítelkyně mého syna, která mě vlastně do tohoto spolku přivedla.
Staly se z nás kamarádky
Když Tomáš s Alicí tenkrát chodil, hned jsme si padly do oka. Byla úplně stejná jako já zamlada. Energická, veselá a do všeho šla po hlavě. Vždycky jsme si dobře popovídaly. Když přišli s Tomášem na návštěvu, klábosili jsme u vína do noci.
Odpadl manžel i Tomáš a my měly stále plno témat k probrání. Spíš než jako budoucí snacha a tchyně jsme byly kamarádky. I když jim to s Tomášem nakonec nevyšlo, zůstaly jsme v kontaktu.
Syn kroutil hlavou
Rozdělila je Tomášova neoprávněná žárlivost a dlouho po rozchodu se nemohli ani vystát. Já s Alicí jsme ale vazby nepřetrhaly. Tomáše to štvalo. Nechápal, proč se s ní scházím a o čem si vlastně můžeme pořád povídat.
S odstupem času to vstřebal a dokonce se začal i občas vyptávat, jak se Alice má a jestli někoho má. Nikdy už se dohromady nedali. Tomáš už je ženatý a má děti, Alice taky. Ale my dvě jsme stále zůstaly kamarádkami.
