Přežila jsem, ale hořkost a obavy mě už budou provázet celý život. Nikdy nepochopím, čeho všeho je člověk schopen. Jen tak, z hlouposti.

Čekám až pro mě přijede bratr. Ještě pořád se bojím sednout do auta. Vím, že to jednou budu muset překonat. Ale teď ne, teď ještě ne. Pořád se hrozně bojím. Mám to všechno před očima.

Nedalo se odolat

Když se u nás ve firmě objevil Karel stalo se mi něco nepochopitelného. Zamilovala jsem se na první pohled. Já, stárnoucí ženská, rozvedená s dospělými dětmi. Karel byl také rozvedený a já mu nebyla lhostejná.

Měla jsem dojem, že nám v našem vztahu vůbec nic nebrání. Byla to zásadní chyba. Netušila jsem, že se do Karla zamilovala i naše asistentka.

Nesnášela mě

Od chvíle, kdy jsme s Karlem začali na veřejnosti vystupovat jako pár, začalo mi s Jarkou peklo. Snažila se mi škodit. Nepředávala mi včas zásadní informace, takže jsem něco nestihla odevzdat včas. Nevyřizovala mi vzkazy od šéfa.

Ten, zvyklý na moji dobrou práci, jen kroutil hlavou. Ale stále to ještě bral s humorem a žertoval, že jsem asi zamilovaná. Jarka mě však začala pomlouvat i mezi kolegy.

U Karla narazila

Když to zkusila u Karla, kterého se snažila neustále svádět, dal jí jasně najevo, že u něj nemá šanci. A důrazně ji požádal, aby všech těch intrik nechala. Pravdu ale Jarka neunesla a málem to skončilo špatně.

Jela jsem tehdy z práce autem, které se náhle stalo neovladatelné a já vylétla v plné rychlosti ze silnice. Přežila jsem. Víc než pár pohmožděnin a zlomená ruka byla poničená má psychika.

Nepřidalo jí ani to, když se zjistilo, že mi přední kola u auta uvolnil někdo úmyslně. Netrvalo dlouho a pachatel se našel a přiznal. Byla to Jarka.

Šok a odpuštění

Šokovalo mě, že něco takového dokázala udělat. Ale uvěřila jsem jí, že mě nechtěla ublížit, ale jen mě postrašit. Neodmyslela důsledky. Od soudu jsem odcházela klidná. Odpustila jsem jí. Potrestaná bude už dost soudním rozhodnutím. A já se budu bát ještě dlouho sednout za volant.

Vlasta V. (49), Plzeň