Domů     Pořád dokola všem lžu
Pořád dokola všem lžu
3 minuty čtení

Lhát se sice nemá, ale někdy se tomu nevyhnete. Především tehdy, když chcete chránit své nejbližší. I když těžko říct, zda je to dobře.

Sousedku jsem zahlédla na poslední chvíli. Už jsem nestačila zabočit do některé boční ulice,abych se jí nenápadně vyhnula. Ale už mě zahlédla a hrne se rovnou ke mně. Vím, co bude následovat. Tak jako vždy poslední dobou, se začne vyptávat na Jiřího.

Jakpak se má v lázních, kdy přijede a zda se mi po něm už nestýská. Manžel Ludvík je už několik týdnů pryč. Všem jsem řekla, že odjel do lázní, kde si léčí bolavá záda. Pravda je přitom úplně jiná.

Hrůzostrašný rok

Všechno to začalo zhruba před rokem a půl. Tehdy Ludvík přišel o práci. Celý život dělal v jedné firmě, která zkrachovala. Manžela to strašně vzalo. Nebyl ani tak vynervovaný z toho, že v předdůchodovém věku bude těžko shánět novou práci.

Mnohem víc ho deptalo, že skončila firma, za kterou celý život „kopal“. Hodně se trápil a brzy se u něho začaly objevovat zvláštní psychické potíže.

Ztratil svou energii

Ludvík začal žít ve svém vlastním světě. Byl jakoby bez životní energie. Nedokázala jsem ho téměř ničím potěšit a rozesmát. Přestal skoro komunikovat. Smířil se s tím, že je na úřadu práce a ani žádnou novou práci nehledal.

Nejdříve se o své situaci se mnou nechtěl vůbec bavit. Pak ale přece jen připustil, že jeho stav není nejlepší a že trpí depresemi.

Navštívili jsme lékaře

Ludvík se nakonec nechal přemluvit a zašel se mnou k lékaři. Dostal nějaké prášky a začal chodit do terapeutické skupiny. Doufala jsem, že se tak naše problémy brzy vyřeší. Ludvíkův stav se ale stále zhoršoval.

Před rodinou, sousedy i kamarády jsme se to snažili utajit. Nechtěli jsme, aby kdokoli věděl, že trpí depresemi a musí brát antidepresiva. Naštěstí nám to procházelo.

Byl to šok

Když se mi ale manžel svěřil, že pomýšlí na sebevraždu, pochopila jsem, že je zle. Tady ambulantní léčba už zřejmě nestačí. Chodila jsem do práce a někdy zůstala i přes čas, abych zalepila manželův finanční výpadek. Nemohla jsem tedy Ludvíka hlídat.

A měla jsem vážné obavy, že si něco udělá. Nakonec Ludvík souhlasil s tím, že se půjde léčit do psychiatrické léčebny.

Co až to praskne

Ludvíkopvi se v léčebně daří celkem dobře a jeho stav se pomalu zlepšuje. Rozhodli jsme se, že o tom nikomu neřekneme. Ani v rodině. Manželovi jsem to slíbila. Cítil by se prý hrozně. Nechce být za „rodinného blázna“.

Zatím se nám daří udržet tajemství držet pod pokličkou. Nyní mu ale prodloužili hospitalizaci a já se bojí, že budeme muset s pravdou ven. Pokud to praskne, dřív než se manžel vrátí, bojím se, že mi to nikdy neodpustí.

Milena (53), Velké Meziříčí

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.