Domů     Tajemné nápisy na zdi
Tajemné nápisy na zdi
5 minut čtení

Některé úkazy sice neohrožují přímo na životě, ale dokážou pořádně vyděsit! Na stěnách bytu, kam jsem dcera s manželem nastěhovali, se objevovaly záhadné nápisy!

Měla jsem velkou radost, když dcera Martina se svým druhým manželem konečně získali vlastní bydlení v novostavbě. Zeť Libor pracoval u jedné významné zahraniční firmy, takže si mohli dovolit hypotéku. Už na fotkách se mi nový byt líbil a vypadal hodně luxusně.

Když mi ho dcera ukazovala ještě předtím, než se tam s Liborem nastěhovala, byla jsem nadšená ještě víc. Sama jsem vždycky po bydlení v takovém nóbl bytě toužila, takže jsem se moc těšila, jak budu v novém bytě dceru a zetě navštěvovat.

S dcerou jsme měly pěkný vztah

Žila jsem už léta sama. Poté, co jsem ovdověla a následně se po několika letech rozešla s přítelem, který mě po šesti letech vztahu opustil kvůli mladší ženě, jsem už nového partnera nehledala.

Poměrně hodně času jsem trávila se svou dcerou Martinou, se kterou jsem měla vždycky velice blízký a důvěrný vztah. Proto jsem i poměrně dost těžce nesla, když se Martina rozvedla a zůstala sama se svým synem.

Miloš sice nebyl žádná výhra, přesto ale dokázal rodinu uživit a postarat se o ni. Do života jsem jí ale mluvit nechtěla. Naštěstí její druhá volba životního partnera ale byla každopádně lepší než ta první.

Zatímco první manžel byl dost popudlivý, Libor byl kliďas, kterého jen tak něco nerozházelo – prostě muž, o kterého se mohla Martina opřít v jakékoliv životní situaci.

To, co brzy po nastěhování do jejich nového bytu nastalo, ale nemohl předpokládat ani jeden z nich.

Znepokojivý telefonát

Jednoho dopoledne, asi tak týden po nastěhování, mi dcera zavolala a už podle jejího hlasu jsem poznala, že něco není v pořádku. Nejprve nechtěla úplně upřesnit, o co se jedná – později mi vysvětlila, že se bála, abych ji nepovažovala za nenormální.

Stalo se totiž to, že se na jedné ze stěn nového bytu zčistajasna objevil záhadný nápis.

Náhle zmizel

Martinu to nejprve vyděsilo. Byla sama doma, protože toho dne pracovala z domova. Pak si pomyslela, že to mohl být nějaký nepovedený žert jejich malého syna nebo Libora, ale tuto možnost rychle odvrhla.

Nápis měl temně rudou barvu a obsahoval slova, která nedávala smysl. Ve chvíli, kdy dceru napadlo, že si tu záhadu vyfotí, však nápis náhle zmizel. A tak o tom, že k té podivné příhodě skutečně došlo, neměla žádný pádný důkaz.

Vrtalo mi to hlavou

Dcera volala i svému manželovi. Ten se ji snažil uklidnit, stejně jako jsem to předtím dělala i já. Ve skutečnosti jsem ale netušila, co si o tom mám myslet. Dcera nikdy netrpěla žádnými psychickými problémy. Přepracovaná podle svých slov také nebyla.

A na to, abych ji podezřívala z pití alkoholu nebo dokonce braní drog, jsem ji moc dobře znala.

Zůstala v bytě sama

Poté, co se domů vrátil Libor, tak se dcera definitivně uklidnila, i když si nedokázala svůj podivný zážitek vysvětlit. Týden se pak nic nedělo, jen se k tomu dcera při každém rozhovoru vracela, když jsme spolu telefonicky mluvily.

Potom zůstala přes noc sama doma, protože Libor jel na služební cestu na Slovensko.

Ukázala mi fotku

Uprostřed noci mě probudilo zazvonění telefonu. Volala dcera a byla opravdu vystrašená. Sdělovala mi, že nápis se objevil znovu a tentokrát na stěně svítí. Prosila mě, abych k ní okamžitě přijela.

Naštěstí se neodstěhovali daleko – autem jsem tam dojela za deset minut. Viděla jsem, že je Martina opravdu s nervy na dně. V mobilu mi pak ukázala rozmazanou a tmavou fotku, ze které bylo ovšem skutečně patrné, že ze stěny něco vyzařuje.

V bytě se necítila bezpečně

Zůstala jsem až do rána u dcery. Jediný, kdo té noci klidně spal, byl vnuk. Celou věc jsme pak následující den řešili ještě i s Liborem, když se vrátil domů. Mluvila jsem s ním i o samotě.

Měl obavu o dceřino duševní zdraví, ale já ho ujistila, že ona opravdu něco viděla a teď se bojí. Zeť měl pochybnosti, ale přesvědčilo ho to, že za dva týdny spatřil tajemný nápis na stěně i on sám.

Rozhodli se byt prodat

Po této události se s Martinou rozhodli pro radikální řešení: prodat byt a najít si jiný. Odmítli nabídku jednoho známého, který k nim chtěl poslat jednoho esoterika, který by byt „vyčistil“ od zlých duchů a negativní energie.

Při prodeji bytu přes realitní kancelář se samozřejmě nezmínili o tom, že tam „straší“ – nechtěli vypadat jako blázni.

Další vyděšený nájemník

Dnes žije dcera se zetěm a vnukem v jiném, nedalekém městě a o tom starém bytě, kde strávili pár týdnů, nic moc nevědí. Doneslo se jim jen to, že nový majitel se bytu také rychle zbavil. Proč tak učinil, je oběma více méně jasné.

Alena N. (63), Český Krumlov

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Jak zatočit s chloupky ve tváři
nejsemsama.cz
Jak zatočit s chloupky ve tváři
Znáte to. Naneseme na obličej make-up, a rázem je vidět každý chloupek, který byl předtím sotva znát. Co dělat, abychom se jich zbavily, šetrně, bez podráždění? Depilace, nebo raději epilace? O depilaci se jedná, když odstraňujeme jen viditelnou část chloupků žiletkou či depilačním strojkem, epilací se jich zbavujeme i s kořínky. První způsob je určitě pohodlnější, ale krátkodobé řešení. Jak
Uhlídá si Dyková svého muže?
nasehvezdy.cz
Uhlídá si Dyková svého muže?
Herečka Tatiana Dyková (48) ze seriálu Případy mimořádné Marty měla zřejmě důvod, proč svého muže Vojtěcha Dyka (41) nechtěla pustit do soutěže StarDance. Jeho účast jí totiž dělala od začátku těž
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
historyplus.cz
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
Pawiak pomstíme! Právě tento nápis zaplaví ke konci roku 1942 varšavské ulice. Polští odbojáři už mají plné zuby toho, jak nacisté zacházejí s vězni v místním žaláři, a rozhodnou se okupantům pustit žilou. Vyšlápnou si na obyčejné bachaře i na tu nejodpornější nacistickou „svini“!   Stavět se začíná v roce 1830 a dokončena je o šest let