Domů     Pochopila jsem, že mi jde o život
Pochopila jsem, že mi jde o život
3 minuty čtení

Někdy trvá dost dlouho, než pochopíte, že to co vám druzí říkají, je pravda. A před tou není dobré zavírat oči.

Moje sousedky jsou docela obyčejné a hodné ženské. Jsem ráda, že je tady mám. Nepřipadám si díky tomu jako obyčejný, ubožák, chudák, který nedokázal zvládnout svůj život. Tady si nepřipadám hloupě za to, že jsem neobstála jako matka, jako manželka.

Už jen při slově manželka se mi udělá zle. Představím si manžela. Nikdy mě ve snech už nepřestane strašit jeho divoký pohled, když se rozzlobil. Pořád se musím ubezpečovat, že tady v azyláku jsem v bezpečí. Tady nade mnou nemá žádnou moc.

Jen kvůli dětem

Patrik byl zpočátku nejlepší z mých kandidátů na vážnější vztah. Měla jsem několik nápadníků ajá si vybrala právě jeho. Byla to osudová chyba. Patrik se dokázal skvěle přetvařovat až do chvíle, kdy si mě jako právoplatnou manželku, odvedl domů.

Jeho panovačnost mně zpočátku nepřipadala nijak zvláštní. V naší rodině měl také vždy hlavní slovo otec byl velmi přísný. Byli jsme všichni zvyklí poslouchat, maminka i my, děti. Maminka ale chtěla zachovat celou rodinu, kvůli nám dětem, a tak všechno vydržela. Jsem zřejmě po ní.

Nejen psychický teror

Jenže v mém manželství nešlo je psychické týrání a manipulaci. Časem začaly padat i facky. Patrik se rozzlobil kvůli maličkosti a pak vztekle mlátil toho, kdo mu přišel pod ruku.

Když se uklidnil, začal se moc omlouvat, přinesl kytičku nebo mi koupil nějaký dáreček. Dlouho jsem věřila, že se časem jeho horká krev zklidní a bude zase dobře. S věkem člověk přece dozrává a moudří.

Změna nenastala

Doufala jsem, že až odejdou děti z domu, budeme tu jeden pro druhého. Budu mít na Patrika více času a on se přestane tak vztekat. Bohužel opak byl pravdou. Když děti dospěly a odstěhovaly se, nastal pravý opak. Jakoby se Patrik zbavil nebezpečných svědků.

Najednou se mohl vůči mně chovat jak chtěl, aniž by mu v tom někdo bránil. A ke vší mé smůle jsem v té chvíli přišla o práci. Firma snižovala stavy a my starší byli první na ráně.

Dával mi to za vinu

To byla voda na mlýn mého muže. Začal mi vyčítat, že jsem mu zůstala na krku. Nadával mi do darmožroutů, lůzrů a budiž k ničemu. Měla jsem tehdy odejít. Jenže jsem se bála, co si sama počnu.

Byla jsem svým mužem tak psychicky zdeptaná, že jsem si vážně připadala míň než hadr na podlahu. A tak se mnou také Patrik.

Poslední úder

Když mě Patrik, po příchodu z práce, začal zase bezdůvodně mlátit, popadl mě hrozný strach. Jeho oči byly divoké a já cítila, že když se něco nestane, tak mě možná zabije. Z posledních sil jsem otevřela dveře a utekla na ulici. Tam mě našli v bezvědomí.

Hodní lidé se o mě postarali a já věřím, že už bude jen líp. Hůř totiž být nesmí.

Tereza D. (50), Plzeň

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.