Když se vám nepodaří odhalit pravou tvář druhého člověka včas, tak na to můžete doplatit. Naše dcera tak nastartovala svůj život až na druhý pokus.

Manžel studuje příletovou tabuli. Na letišti je celkem rušno a já netrpělivě vyhlížím Danu. Tak moc jsem zvědavá, jak se s Oldřichem měli, co pěkného viděli a zažili. Můj muž se už také nemůže dočkat. Dcera se totiž právě vrací ze své svatební cesty.

Je to už její druhá. Ale to je delší vyprávění.

Byla trochu zakřiknutá

Naše Danuška byla vždy takové trochu zakřiknuté děvče. Bydlíme na vesnici a tam pro mladé nikdy moc zábavy nebylo. Měla tam málo i svých vrstevníků, a tak se raději držela doma a četla si. Je opravdu vášnivá čtenářka.

I když později dojížděla do města na střední školu, žádné stálé kamarády si tam nenašla.

Na vysoké nastala změna

Dana se dostala na vysokou školu a odstěhovala se na kolej. Domů jezdila stále méně a méně. Ale nám to s manželem ani moc nevadilo. Byli jsme rádi, že si konečně našla nějaké přátele. Změnila se, najednou, jakoby měla větší chuť do života. Vyprávěla nám nadšeně, jak s kamarády chodí na koncerty, tancovat, na výlety.

Poznali se v baru

Jednou domů přijela s Honzou. Pohledný mladík, který naší dceři zjevně učaroval. Přála jsem jí to, ale někde v hlavě mi zablikala varovná kontrolka. Zdálo se mi, že je trochu neupřimný, ale dcera celá zářila. Svého milého potkala v baru, kde pracoval.

Věděla jsem moc dobře, že když budu Honzu před ní kritizovat, vyčte mi, že mu zazlívám, že je jen obyčejný pingl. Raději jsem mlčela.

Promoce a hned svatba

Dana s Honzou chodila necelý rok. Zdárně dokončila školu a týden po promoci jsme měli doma svatbu. Už tehdy celá svatba probíhala především podle Honzy. Dcera souhlasila se vším, co navrhl. Uměl to totiž zabalit do krásných slov a přesvědčivých gest.

Byl to velký manipulátor! Úplně mi to zkazilo náladu a po obřadu jsem se už neudržela a řekla dceři, co si o tom myslím. Jen jsme se zbytečně pohádaly. Dcera si nepřipadala jako někdo, kdo druhého poslouchá na slovo.

Omezoval ji ve všem

Mladí zůstali bydlet ve městě. Zpočátku jsme se vídali celkem často. Pak návštěvy dcery začaly váznout. Netušila jsem dlouho proč. Když jsem se ale zastavila já za dcerou u nich doma, byla celá nervózní. Zdála se mi vystrašená a ustaraná.

Ale nic říct mi nechtěla. Brzy jsem však pochopila, co se u ní doma děje. Manžel se jí snažil odtrhnout od jejího okolí. Jako správný despota a manipulátor, chtěl mít nad ní naprostou moc.

Už se nedalo nic dělat

Snažila jsem se dceři, při našich krátkých návštěvách, vysvětlit, co je špatně. Už to věděla sama, ale zrovna v té době byla už těhotná. A jakmile se narodila Hanička, Dana zapomněla na všechno příkoří od manžela a naplno se věnovala miminku.

Jenže právě v té době se celá situace vyhrotila. Náš zeť se totiž velmi snažil, abychom se s Haničkou vídali co nejméně. Nepřál si, abychom ji hlídali. A pokaždé, kdy k nám dcera měla s malou jet, našel nějaký důvod, proč to nejde.

Nakonec jsme zvítězili

Už jsme toho s mužem měli dost a začali jsme o vnučku i dceru bojovat. Dohody se zetěm nebyly jednoduché. Ani následné rozvodové řízení, na které dcera nakonec přistoupila, nebyla procházka růžovým sadem. Vše ale dobře dopadlo.

Zeti soud vyměřil kontakt s dcerou, který nakonec téměř nevyužíval. Ze mně a manžela se stali spokojení hlídací prarodiče a dcera si po roce od rozvodu našla Oldřicha.

Skvělý partner

Potkali se při nějakém pracovním jednání. Nejprve se setkávali jen o víkendech, protože Oldřich bydlel a pracoval v jiném městě. Dana mu ale hned na začátku představila Haničku. On ale naštěstí naši dceru natolik miloval, že bu dítě nevadilo.

Naopak byli spolu brzy velcí kamarádi. Po čase se Oldřich přestěhoval za Danou. Pořídili si společný byt a i když se dcera už znovu vdávat nechtěla, Oldřich si to moc přál. A tak jsme si svatbu tentokrát vystrojili podle našich představ. Dcera úplně zářila.

Dobrá zpráva

Oldřich navíc přišel s nápadem, že na svatební cestu pojedou k moři na Malorcu. My s manželem, k své velké radosti, dostali na hlídání Haničku. Takže vše nakonec dobře dopadlo. Na druhý pokus to naší Danušce vyšlo.

Navíc nám po návratu ze svatební cesty oznámila, že čeká miminko. Už se všichni nemůžeme dočkat.

Drahoslava H. (56), severní Morava