Domů     Pro svou lásku bych udělala vše
Pro svou lásku bych udělala vše
5 minut čtení

Být jedináček má své výhody i nevýhody. Rodiče mě odmalička rozmazlovali a současně hlídali. Snášeli mi takřka modré z nebe, jenže zároveň jsem byla neustále v jejich zorném poli.

Musela jsem otce i matku informovat o každém svém kroku. I když jsem šla třeba jen o dva domy vedle ke kamarádce, stejně si to ověřovali – ne snad proto, že by mi nevěřili, ale jak sami říkali, protože se o mě báli.

„Dnešní svět vůbec není bezpečný a kdybychom tě ztratili, co by nám zůstalo?“ argumentovala mamka.

Poprvé zamilovaná

Snášela jsem tu dvojsečnou pozornost s přibývajícími léty stále hůř, ale nedávala jsem to před rodiči moc najevo. Lhát jsem jim začala až ve chvíli, kdy jsem si našla prvního kluka. Petr chodil do té samé střední školy jako já, jen o ročník výš.

Vídala jsem ho často a tajně jsem se do něho zamilovala. Když si mě jednoho dne konečně všiml a daroval mi jeden ze svých upřímných a kouzelných úsměvů, myslela jsem si, že jsem v ráji. A to nebylo zdaleka všechno:

hned následujícího dne mě oslovil a řekl mi, že by se mnou chtěl chodit. Já jsem s tím okamžitě souhlasila.

Moje tajemství

O tom, že nebude podobný vztah jednoduchý, jsem začala přemýšlet až večer doma. Dalo se úspěšně předpokládat, že jakmile se doma o Petrovi zmíním, ihned mi to naši zatrhnou. Aby mě pouštěli na rande s klukem, to mi připadalo naprosto nereálné. Musela jsem proto Petra před rodiči pečlivě utajit.

Toužila jsem po skutečném vztahu

Zpočátku se mi to dařilo bez problémů. Vídali jsme se každý den ve škole a Petr mě často doprovázel domů. Sami jsme ale cítili, že nám tohle nestačí a chceme víc – něco podnikat, prožívat věci společně. Před Petrem jsem se netajila tím, jak na tom doma jsem.

Přicházel neustále s nějakými nápady – kino, diskotéka a podobně – ale já se bála. Lhát jsem nechtěla a trápit se kvůli případným hádkám s rodiči také ne. Na všechno jsem odpovídala jen „naši mi to nedovolí“.

Vymysleli jsme plán

Zdálo se, že Petrovi se mnou pomalu dochází trpělivost. Nechtěla jsem ho ztratit a tak jsem se rozhodla riskovat. Když mě pozval na oslavu svých narozenin, nedokázala jsem říct ne.

Problém byl v tom, že slavit chtěl v sobotu večer a já netušila, jak se dostanu z domova, aby to naši nevěděli. „Už vím, jak to uděláme,“ začal Petr. „Já nejdřív udělám malou oslavu s kamarády. Potom, pozdě večer, pro tebe přijedu a odvezu tě k sobě.

A ráno, než se vaši probudí, tě zase dopravím zpátky. Šlo by to tak?“ Bydleli jsme ve druhém patře. Odejít normálně dveřmi jsem se bála – mamka by jistě slyšela, jak odemykám a přistihla by mě. K bytu patřil balkon a ten představoval možnou únikovou cestu.

Sama bych se rozhodně bála sešplhat dolů, navíc potmě. Petr slíbil, že přiveze pevné lano a na tom mě dolů dopraví. Plná obav, ale současně i odhodlání, jsem souhlasila.

Noční útěk

Rodiče chodili spát celkem brzy. V tom jsem měla výhodu. Nejinak tomu bylo i v onen den. Musela jsem však překonat dvojí strach: jednak z odhalení, a jednak z toho menšího horolezeckého výkonu. Co by ale člověk pro lásku a pro svého miláčka neudělal!

Po jedenácté večer jsem se úspěšně dostala z domu tak, že nikdo nic neviděl. Lano jsme nechali viset dolů z balkonu, abych se stejnou cestou dostala nazpátek. Doufala jsem, že si ho nikdo nevšimne. Klíče jsem si vzala pro jistotu s sebou taky.

Noc, která vše změnila

Tu noc jsem nespala, ale nijak mi to nevadilo. Dali jsme si s Petrem všechno, o co nás zatím můj strach připravoval. Ráno, když mě za svítání přivezl zpátky, jsem byla jiná: obavy zmizely a já byla připravená o svoji lásku bojovat.

Petr mě chtěl zavést zpátky pod balkon, ale já jsem zavrtěla hlavou a prohlásila, že půjdu normálně dveřmi. A opravdu jsem to udělala. Rozloučili jsme se dlouhým polibkem.

Už jsem nic netajila

Vystoupala jsem nahoru po schodech a odemkla dveře. Stalo se přesně to, co jsem předpokládala. Než jsem stačila zmizet ve svém pokoji, otevřely se dveře ložnice a v nich stála probuzená a nic nechápající matka. Nadechla jsem se a řekla jsem jí pravdu:

že mám kluka, že jsem byla celou noc s ním a že už nejsem malá holka. Ta nezvyklá sebejistota, s jakou jsem mluvila, mamku umlčela. Řekla mi, ať jdu spát, že si to vyřídíme později.

Dospěla jsem

Druhý den, poté, co jsem se vyspala a naobědvala, si mě odvedla máma stranou a prohlásila, že z toho nebude dělat aféru, ale že prý mám o svém nočním výletu pomlčet před tátou. To jsem jí s lehkým srdcem slíbila.

Od toho dne se však ze mě stal někdo jiný – mladá žena, která se nebojí bojovat za svou lásku, sny a touhy. A Petr? Toho jsem si o dva roky později vzala na muže!

Monika P. (56), severní Čechy

Související články
3 minuty čtení
Ze žárlivosti je člověk schopen udělat leccos. Jsem už daleko rozumnější než zamlada, zdaleka ne tak vznětlivá a bláznivá. Ale stále zamilovaná. Vdobách, kdy jsme s mým mužem teprve chodili, jsem docela dost žárlila. Naštěstí mě to už nepronásleduje, protože s tím by se nedalo žít, v lepším případě bych skončila jako rozvedená, opuštěná ženská, v horším ve vězení. Jezdívali jsme na chatu jeho r
5 minut čtení
Svůj život jsem promarnila s nesprávným mužem a okamžik, kdy jsem potkala toho pravého, mě málem minul. Nikdy jsem nepatřila k děvčatům, která chtějí dělat kariéru, nebo jen ulovit bohatého chlapa a mít se dobře. Já chtěla najít hodného a chápavého muže a s ním si pořídit velkou rodinu. A našla jsem ho už za studií. Jmenoval se Martin, končil práva, nebyl to sice krasavec, ale byl milý a pozorn
4 minuty čtení
Loni na Prvního máje jsem plánovala, že zůstanu doma. Na lásku jsem neměla ani pomyšlení. Jenže osud si pro mě připravil něco jiného. Přiznám se, že jsem svátky zamilovaných jako První máj nebo Valentýn nikdy nemusela. Tohle povinné dokazování lásky mi přijde ujeté. Když jste navíc nezadaná, zamilované párečky vám lezou na nervy ještě víc. Když jsem se loni prvního května probudila, měla jsem p
3 minuty čtení
Ten muž se objevil v drogerii, kde jsem v té době pracovala. Pořád po mně pokukoval, nakonec se přece jen osmělil a oslovil mě. Byl to Ferda. Táta mi tu neobyčejně povedenou fotku z tábora nechal zasklít. Byla jsem tam ještě s nějakými táborníky, postupem času jsem zapomínala jejich jména i táborové přezdívky, protože šlo hlavně o to, že mi to tam moc slušelo. Bylo mi tehdy patnáct, měla jsem v
3 minuty čtení
Byli jsme s Tondou každý jiný, on ze statku, já z města. Bála jsem se, že jsme příliš rozdílní, než abychom spolu mohli žít. Skoro celé léto jsem tehdy probrečela. Byla jsem nešťastná, i když zase naopak chvílemi šťastná, zasněná a zamilovaná. Byli jsme s Tondou jako oheň a voda. Maminka mě utěšovala, že láska hory přenáší a všechno spraví, jenomže budoucí tchyně si zjevně myslela opak. Byla to
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Vydejte se k srdci slavné Velké Moravy
nejsemsama.cz
Vydejte se k srdci slavné Velké Moravy
Velehrad, jedno z nejvýznamnějších poutních míst u nás, je pro jednodenní výlet jako stvořený. Těšit se můžete na bohatou historii i na nevšední zážitky. Obec Velehrad najdete nedaleko Uherského Hradiště přímo mezi výběžky pohoří Chřiby. O tomto místě se často hovoří jako o jednom z nejmalebnějších koutů Slovácka. A není divu! Tajemné katakomby Dominantou obce a zároveň největší chloubou velehradské farnosti je bazilika minor Nanebevzetí
Kaštanová polévka
tisicereceptu.cz
Kaštanová polévka
Máme pro vás recept na tu nejlepší polévku, na které si určitě všichni pochutnáte. Ingredience 400 g jedlých kaštanů 1 celer 1 petržel 2 mrkve 1 pórek 2 cibule svazek petrželové natě 3 st
Přezdívali malíři Karla IV. horlivec?
historyplus.cz
Přezdívali malíři Karla IV. horlivec?
Za vlády Karla IV. se Praha mění v jedno velké staveniště. Vyrůstá Nové Město, kamenný most přes Vltavu i katedrála sv. Víta. A nedaleko také hrad Karlštejn s nádhernou kaplí sv. Kříže. Podobu jí vtisknou malby Mistra Theodorika, jednoho z mála středověkých malířů, kterého známe jménem. O něm samotném se toho bohužel moc neví. Spisovatel Alois Jirásek
Obývák inspirovaný dravostí AMG
epochalnisvet.cz
Obývák inspirovaný dravostí AMG
Brooklynská uznávaná dílna MSCHF spojila své síly s tradiční automobilovou ikonou Mercedes-AMG a vytvořila limitovanou řadu nábytku s vtipným názvem „Not for Automotive Use“. Netradiční design proměňuje mřížky grilů, bezpečnostní pásy a světlomety v radikální kusy nábytku pro automobilové nadšence. V rámci fúze automobilového inženýrství a avantgardního designu představila značka MSCHF na letošní přehlídce
Udělala jsem největší chybu svého života
skutecnepribehy.cz
Udělala jsem největší chybu svého života
S manželem jsme nadšení houbaři, a přesto se nám stalo, že jsme se jednou otrávili. A stačilo k tomu udělat jedinou, ale zato fatální chybu! O prázdninách k nám jezdí pravidelně vnoučata. To osudové léto bylo Davídkovi šest a Karolínce deset. Toho roku bylo tolik hub, že se na ně mohlo chodit s nůší. Vnoučata chodila každý den s námi a vždy jsme přinesli dva
Poděkování Danu Brownovi – Black Angel’s Bar představuje čtveřici koktejlů inspirovaných jeho dílem
iluxus.cz
Poděkování Danu Brownovi – Black Angel’s Bar představuje čtveřici koktejlů inspirovaných jeho dílem
Americký spisovatel Dan Brown zasadil svůj nejnovější román Tajemství všech tajemství do Prahy a mezi dějiště příběhu zařadil i koktejlový bar Black Angel’s. Ten se v knize objevuje hned několikrát, j
Riskuje Korolová svou rodinu?
nasehvezdy.cz
Riskuje Korolová svou rodinu?
Herečka a zpěvačka Ivana Korolová (36), známá ze seriálu Kamarádi, vzbudila nedávno pořádný rozruch. Během jednoho večírku se totiž nápadně tulila ke kolegovi Janu Komínkovi (31) a působila, jako
Tragédie letu 800: Byl to teroristický útok spáchaný Američanem?
enigmaplus.cz
Tragédie letu 800: Byl to teroristický útok spáchaný Američanem?
Je 17. července 1996, čtyři minuty po čtvrt na devět večer. Letadlo Boeing 747-131 s 230 lidmi na palubě, včetně posádky, se vzlétá k nebi. Jen dvanáct minut po startu však exploduje! Ve stejný den se
Vaše zdraví, NAŠE VIZE
21stoleti.cz
Vaše zdraví, NAŠE VIZE
Zdraví je to nejcennější co máme. Proto bychom o něj měli pečovat cestou prevence a regenerace. Za zrodem jedinečné VitaRegenclinic Prague, která se zaměřuje na zlepšení kvality života a dosažení opti
Velká židle: Jak se nábytek stal symbolem společenského postavení i inspirací pro umělce
epochaplus.cz
Velká židle: Jak se nábytek stal symbolem společenského postavení i inspirací pro umělce
Od dřevěných trůnů ve starověkém Egyptě až po plastové židle v moderních interiérech – židle vždy sloužila nejen jako kus nábytku, ale také jako symbol společenského postavení, moci a módy. V průběhu dějin se její podoba i význam dramaticky proměňovaly. Zatímco ve starověku a středověku byla židle vyhrazena jen pro ty nejvyšší, v renesanci se stala
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Okolí hradu Kašperk: Tipy na místa, která stojí za návštěvu
epochanacestach.cz
Okolí hradu Kašperk: Tipy na místa, která stojí za návštěvu
Z Kašperských Hor se nemusíme vydat jen na hrad Kašperk, ale projít se můžeme třeba také po zeleně značené naučné Stezce strážců hranic sledující linii lehkých vojenských opevnění, takzvaných řopíků vznikajících v pohraničí od poloviny 30. let minulého století. Je vybavena informačními tabulemi, vede údolím Zlatého potoka do Řetenic a kromě opevnění si prohlédneme i stopy