Využili této tradice, aby se vloudili do bytu a kradli. Narazili ale na našeho statečného Ferda, který je z domu vyprovodil.

Už od začátku roku se všichni těšíme na Tři krále, kteří zaklepou na dveře a předvedou se v celé své kráse. Pro tento účel máme vždycky připraveno občerstvení, chlebíčky a naši domácí hruškovici. Je to taková naše oblíbená zábava na vesnici.

Všichni k nám chodí rádi, ti starší ochutnají, jak se nám letos povedla nejen hruškovice, ale i likéry, co doma vyrábím, ti ještě pod zákonem dostanou nějakou tu korunu a sladkosti.

Kdo je pod maskou?

Všichni z naší vsi vědí, že je u nás vždycky přichystaná hostina, ať už se jedná o Tři krále, Mikuláše nebo Velikonoce Nejinak tomu bylo před rokem. Byla jsem tenkrát doma sama s nejmladším vnoučkem, mladí jeli do města nakupovat a zdrželi se.

Na silnici byla zase zácpa. Tihle tři najednou stáli před naší chalupou. V prvním okamžiku mě napadlo, že tuhle partu nepoznávám.

Většinou vím už zdálky, kdo se k nám v převlečení hrne – soused Kubeš s dětmi, mladá Janička Vojtů s bratranci, starý Vomáčka pod parou z místní hospody… Nikdy si nepamatuje přesně, kdy ten svátek je, tak chodí v masce několik dní od chalupy k chalupě, dokud ho stará Vomáčková neodveze domů na „kolečku“, co v něm běžně vozí hnůj.

Tohle byl ale někdo nový nebo dobře maskovaný. Nu co, řekla jsem si, vesnice se rozrůstá, věčně se sem někdo stěhuje.

Pozvala jsem je dál

Došla jsem k vrátkům a pustila je dovnitř. Spustili naučenou koledu hned, jak jsme došli k domu. Netušila jsem nic špatného. Hodila jsem jim nějaké drobné do košíku, a nalévala višňový likér.

Jenže oni místo, aby se napili, poděkovali a chystali se jinam, že si prý ten černý vzadu šlápl do dlouhé sukně, upadl a ušpinil si ruce. Jestli se u nás může umýt. Najednou jsem z nich měla divný pocit. Zaváhala jsem.

Ale pak jsem si řekla, že slyším trávu růst. A tak jsem chtěla černého krále doprovodit do koupelny, zatímco ti dva by zůstali v obýváku bez dozoru. V tu chvíli ale vrazil do domu náš pes Ferda s vyceněnými zuby. Nikdy jsem ho tak zuřivého neviděla.

Možná vycítil mou nejistotu, možná opravdu rozpoznal, co je naše návštěva zač. Stačilo pár vteřin a už visel jednomu z králů na kabátu. Ti tři se obrátili na bleskový ústup. Divné to připadalo i mladým, kteří se vrátili z města.

Výslužka pro hrdinu

Vstávali jsme zrovna od oběda, když někdo zvonil u vrátek. Starosta měl pro nás zprávu. Prý ve vedlejší vesnici chytli falešné Tři krále. Stejní důvěřivci, jako já, je pouštěli včera večer dovnitř a oni si pak přilepšovali, jak se dalo.

Prý u nich našli nejen pěkných pár tisíc korun, ale i ukradené šperky a různé cennosti. Ať se prý podívám, jestli nám nic nechybí. Řekla jsem, že se nikam dívat nemusím. A vylíčila jsem mu, jak náš Ferda s těmi třemi vyběhl.

A za odměnu jsem našemu hafanovi šla uvařit pořádný kus masa k večeři. Za své hrdinství si novoroční výslužku zasloužil!

Libuše (66), Zlínsko