Domů     Umučené ženy bloudily mlhou
Umučené ženy bloudily mlhou
3 minuty čtení

Během podzimní procházky městem jsme se s kamarádem stali svědky podivného úkazu, ze kterého mrazilo v zádech.

Loni na podzim, když se nemohlo jít nikam sednout, ani navštívit kino, divadlo či výstavu, jsme se s kamarádem domluvili, že si uděláme výlet do jednoho středočeského města.

Podle předpovědi mělo být ten den hezky – deset stupňů a sluníčko, ale ve skutečnosti byla od samého rána hustá mlha a teplota jen dva stupně nad nulou. I přesto jsme ale na výlet vyrazili.

Podzimní plískanice

Cesta po dálnici v mlze nebyla kdovíjak příjemná, naštěstí to bylo jen asi třicet kilometrů. Zaparkovali jsme na parkovišti jednoho supermarketu a vyrazili jsme do centra města.

Chtěli jsme se projít centrem, kde bylo několik náměstí a kostel, a pak navštívit zdejší malý park. Mezi domy naštěstí mlha moc nebyla, a protože jsme se hodně oblékli, tak nám zima zase až tolik nevadila.

Na mobilu jsme si zapnuli mapu města a zamířili jsme k prvnímu náměstí s kostelem.

Prázdné ulice

Cestou jsme potkali jen asi pět lidí, a když jsme došli na náměstí, tak i tam to zelo prázdnotou. Obchody zavřené, stánky s občerstvením žádné, jen ticho a prázdno. Byl to až smutný pohled. Pokračovali jsme dál.

Mlha se začala pomalu zhušťovat, takže za chvíli šly už jen stěží přečíst názvy ulic. De facto jsme šli jen podle aplikace. Vydali jsme se k dalšímu, menšímu, náměstí, v jehož středu stála budova, která z dálky připomínala kostel. Když jsme však přišli blíž, zjistili jsme, že se jedná o místní gymnázium.

Smrtící chlad

Pokračovali jsme dál po chodníku kolem budovy, když vtom mlha udeřila ve své plné síle (neviděli jsme ani metr před sebe), a obstoupil nás nepříjemný ledový chlad, který se nám zařezával až pod kůži. Zastavili jsme se a já jsem chytila Pavla za ruku.

I když k tomu zdánlivě nebyl důvod, najednou jsem se necítila bezpečně. A pak se to stalo. Z mlhy začaly jakoby vystupovat děsuplné přízraky, které vydávaly srdcervoucí křik. Bylo jich asi pět.

Nemohli jsme se nadechnout

S Pavlem jsme stáli na místě, neschopni jakéhokoli pohybu. Jen jsme se klepali strachy a s hrůzou v očích jsme se na sebe dívali. Přízraky se k nám přibližovaly a s nimi i mrazivý chlad. Najednou jsem se ani já, ani Pavel nemohli nadechnout.

Marně jsme několik vteřin lapali po dechu. Už jsem si myslela, že to je moje poslední hodinka. A pak náhle všechno přestalo. Mlha se lehce zvedla, teplota stoupla, přízraky se rozplynuly.

Byly to duše popravených žen?

Chvíli trvalo, než jsme se vzpamatovali a mohli jít dál. Došli jsme k pomníku, kde byla vzpomínková deska, na které stálo, že zde trpělo a zemřelo několik žen rukou nacistů během druhé světové války. Bylo to, co jsme viděli, snad jejich ubohé duše?

Klára Ř. (51), Beroun

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.