Domů     Hloupě jsem se zadlužila
Hloupě jsem se zadlužila
2 minuty čtení

Snad stokrát jsem slyšela o nebezpečných podvodnících všeho druhu. Jenže v tu chvíli jsem na to ani nepomyslela. Jediné, co jsem chtěla, byly v té chvíli peníze.

To už byl snad desátý telefonát. Nikdy jsem nikomu nic nedlužila a teď mě nahánějí jako neplatiče. A nejen že mě upomínají, ale dokonce mi vyhrožují. Mám strach, ale nevím, co mám dělat. Syn se to rozhodně nesmí dozvědět.

Hanbou bych se propadla a navíc, jsem to udělala především kvůli němu. Moc by se zlobil.

Je to krásná rodinka

Můj jediný syn Viktor měl štěstí a našel si milou ženu. Mají dvě děti. Není jednoduché takovou rodinku uživit, zvlášť když je snacha na mateřské. Já mám jen důchod a tak děti moc podporovat nemůžu. Snažím se to vynahradit alespoň faktickou pomocí s vnoučaty.

Zato synova tchyně, která je na tom finančně dobře, nešetří různými dary. Ať už je to k něčím narozeninám, svátkům nebo jiným příležitostem. To si pak vždycky se svými mini dárečky připadám dost trapně.

Výhodná půjčka

Letos v létě jsem se ale rozhodla, že už za toho chudáka na rodinných sešlostech nebudu. Chtěla jsem konečně udělat také velké překvapení pro celou rodinu. Vím, jak snacha miluje moře a o mém synovi ani nemluvě. Pro děti by pobyt u moře také nebyl marný.

Tam myšlenka mi dlouho nedala spát. Cena zájezdu k moři byla pro čtyřčlennou rodinu nad mé finanční možnosti. Ale co, řekla jsem si, tak si půjčím. Půjčuje si přeci kdekdo. Budu to nějakou dobu splácet, ale udělám velkou radost. To za to stojí. Navíc jsem na internetu našla výhodnou půjčku.

Radost byla veliká

V životě nikdy jsem si nepůjčila ani korunu. Teď jsem se docela dost zadlužila. Když jsem ale v ruce držela voucher z cestovní kanceláře na zájezd k moři na příští léto, byla jsem moc spokojená.

Za zbytek peněz jsem ještě nakoupila další dárky a už jsem se nemohla dočkat Štědrého dne. Byl ale teprve začátek podzimu a mě začaly chodit první splátky. Najednou byly nějak mnohem vyšší, než jsme se domluvili.

První jsem zvládla splatit, s druhou jsem se opozdila, ale ještě to vyšlo. Na poslední jsem neměla. A tak přišly první výhrůžky.

Alena H. (67), Tábor

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
historyplus.cz
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
nasehvezdy.cz
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
Hvězda Kriminálky Anděl Marta Dancingerová (34) už svou novou lásku rozhodně neskrývá. Herečka, kterou si diváci oblíbili mimo jiné i ve Zlaté labuti a taneční soutěži StarDance, tvoří už několik m
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Rostliny jako strážci domova
nejsemsama.cz
Rostliny jako strážci domova
Nejsou jen krásnou zelenou dekorací. Jsou to vlastně malé magické bytosti s jemnými vibracemi, které dokážou přitahovat radost a klid. Pěstování květin není jen o pouhém zalévání a utírání prachu z listů. Je to tichý, neobyčejně hluboký rituál propojení s přírodou přímo uprostřed vašeho obývacího pokoje. Rostliny nasávají těžkou energii, čistí vzduch od škodlivin, ale především vyzařují harmonii, která