Maminka si přála, abych ji ještě měsíc po její smrti měla doma v urně. Neptala jsem se na důvod, zkrátka jsem to splnila. Začaly se dít divné věci, ale po čase začaly dávat smysl.

Mezi mnou a maminkou bylo odjakživa velice silné pouto. Když mi bylo pětatřicet let, onemocněla rakovinou, a i přesto, že se začala včas léčit, tak této zákeřné nemoci po třech letech bohužel podlehla.

Doktoři nás na to od začátku připravovali, ale jak se dá připravit na smrt osoby, kterou milujete?

Poslední přání

Rodiče už byli v té době rozvedení, a přestože to není zvykem, zůstali přátelé a otec seděl na pohřbu v první řadě. Maminka mi byla vždy vzorem, do života mě připravila jak nejlépe mohla a já jsem jí za to vděčná dodnes.

Chtěla jsem, aby měla důstojný pohřeb, a to se myslím i povedlo. Jejím přáním bylo zpopelnění a mě požádala, abych ji měla po její smrti ještě měsíc doma.

Mluvila jsem k ní

Když byl čas vyzvednout urnu, sbírala jsem k tomu znovu síly. Doma jsem vyčlenila jedno místo v obýváku na poličce, vedle kytky, kterou měla máma ráda. Kdo zná ten pocit smutku, asi pochopí, že jsem si s matkou i nadále povídala.

Přítel nad tím, že mám doma urnu s matčiným popelem, kroutil hlavou, ale i kdyby řekl cokoliv, přání matky bylo nezlomné.

Vzpomněla jsem si na její slova

Tři dny poté, co jsem měla maminku doma, se v bytě objevili pavouci. Absolutně jsem to nechápala, vždyť je to novostavba, byt byl skoro nový. Matka mě ale učila, že se pavouci nezabíjejí.

Říkávala, že to přináší smůlu a že se vlastně pavouci bojí víc nás lidí než my jich. Tak jsem je zkrátka posbírala a odnesla všechny ven. Když se tak stalo a já už neměla doma jediného pavouka, spadla zarámovaná fotka s matkou na zem.

Dohlížela na mě

Maminka mě také učila, že lidé si mají pomáhat, a tak když zazvonila starší sousedka, že si zabouchla klíče a vnučka přijde až za hodinu, pozvala jsem ji k sobě na kávu a sušenky. Když sousedka dosedla do křesla, znovu spadla fotka s maminkou. Pronesla jsem: ,,Ona mě snad stále hlídá.“

Sousedka jen podotkla: ,,To víš, že tě hlídá děvenko, kontroluje, jestli plníš to, co tě celý život učila.“ Dávalo to smysl, protože máma taková byla.

Odhalila lež

Jednou přišel můj přítel domů a tvrdil, že si byl zahrát tenis, v tu chvíli fotka zase spadla a mně došlo, že je to vážně maminka a něco se mi tím snaží říct. Že by mi přítel lhal?

Když jsem mu řekla, že mu nevěřím, že byl někde jinde, hrozně jsme se pohádali a on se přiznal, že někoho má. Dodal však, že to je ale moje vina, protože jsem se věnovala jen své nemocné matce a na něj jsem neměla čas. Rozešli jsme se ze dne za den. Když uběhl měsíc, zařídila jsem mamince rozptyl na místě, které si přála.

Irena D. (53), Žatec