Domů     Chodil a prosil, abych ho vzala zpátky
Chodil a prosil, abych ho vzala zpátky
3 minuty čtení

Bývala jsem tvrdohlavá. Svoje zklamání jsem si málem až hýčkala. Dnes, po tolika letech, už vím, že lidé by měli umět odpouštět.

Moje neštěstí, které jsem kdysi považovala za celoživotní, zavinil dávný ples. Milovala jsem zimní plesy, žádný jsem nevynechala. Sníh křupal pod vysokými podpatky, pouliční lampy obdivně pomrkávaly. Aby ne, byla jsem nejhezčí děvče ze třídy. Dnes by tomu už žádné zrcadlo nevěřilo.

Vysoké nároky

Bylo o mně známo, že nad obyčejnými hochy ohrnuji nos. Čekala jsem na prince.

A když jsem onoho dne před asi pětatřiceti lety podávala šatnářce zimník, na němž zvolna tály sněhové vločky, čímž jsem odhalila dlouhé světle modré plesové šaty pošité perličkami, zachytila jsem čísi pohled.

Spustila jsem silně namalované řasy stydlivě dolů k zemi, ale během setiny vteřiny jsem si ještě stačila všimnout, že přišel princ. Konečně! Měl oči jenom pro mě. Protančili jsme celý večer. Jen my dva.

Princové neexistují

Naše pohádka neměla pěkný konec. Však to také nebyla pohádka a on nebyl žádný princ. Jmenoval se Jarda, končil střední průmyslovou školu strojní. Nejhezčí kluk, jakého jsem kdy viděla, a to počítám i časopisy a filmy v kině. Tvořili jsme oslnivou dvojici.

Do doby, než jsem mu ve zmrzlém parku pod holými stromy prozradila, že jsem těhotná. Zamrzl rovněž. Vykoktal, že musí jít na vysokou školu a co by tomu řekla maminka, a normálně utekl! Zbabělec!

Sama s malou dcerou

Živé duši jsem neřekla, kdo je otcem, i když máma přede mnou téměř klečela a vyptávala se mě den co den. Odmaturovat jsem stihla, v létě se narodila holčička – Alenka. Když jsem se poprvé podívala do jejích pomněnkových očí, řekla jsem: „Jen my dvě. Napořád. Nikdo jiný.“

Spokojený život

Jakmile Alenka povyrostla, odstěhovaly jsme se spolu do hor na naši chalupu, přizpůsobenou celoročnímu obývání. Byla jsem málem šťastná. Alenka chodila do vesnické školky, já jsem pracovala v místním zemědělském družstvu jako účetní.

Žádný muž nepřekročil náš práh, každého bych roztrhala. Jeden se však odvážil zaklepat na okénko.

Druhá šance

By to Jarda. Vystopoval nás. Řekl, že se jde podívat na malou. Čtyři roky poté, co se narodila. Křičela jsem, až zalezli i zvířata v lese do svých nor. Vyhodila jsem ho. Chodil vytrvale. Nosil květiny, prosebné dopisy, hračky.

Udělal prý chybu, teď ji chce napravit. Odmítala jsem ho šest měsíců. Pak jednoho dne dcerka řekla: „Mami, ten pán, co tady pořád obchází, nemohly bychom si ho nechat? Já bych tak chtěla tátu! Holky ho normálně mají.“ A to byl konec mého vzdoru a hrdosti.

Od té doby máme tátu taky. A žije se nám spolu dobře.

Ivana G, (55), České Budějovice

Předchozí článek
Další článek
Související články
4 minuty čtení
Když jsem ovdověla, ztratila jsem chuť do života. Dny jsem trávila doma a připadala si zbytečná. Jedno náhodné setkání v parku vše změnilo. Když jsem za sebou naposledy zavřela dveře kanceláře, měla jsem pocit, že končí i můj život. Byt bez manžela byl jen prázdnou skořápkou a každý další den se zdál být nekonečným oceánem zbytečného času. Čtyřicet let jsem pracovala v účtárně obklopená lidmi a
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud