Po patnácti letech manželství přišla nuda a já zatoužila po intenzivní změně. A málem jsem přišla o to nejcennější – o svého manžela.

Měla jsem velké štěstí, že jsem si našla úžasného chlapa do života, a toho jsem si vzala. Manžel by se pro mě rozkrájel, mohla jsem být šťastná, ale nebyla! Každý den byl stejný, nekonečný stereotyp mě ubíjel. Najednou mi začala chybět vášeň. A ta touha byla sžíravá.

Vyrazila jsem do baru

Přemluvila jsem kamarádku, že vyrazíme někam ven. Na tancovačku. A tam mi padl do oka ON. Spiklenecky se na mě zaculil a já byla ztracená. Celý večer jsem ho pozorovala a oddávala se opojné představě, že strávím tu noc s ním.

Když ke mně Tibor konečně přišel, nemohla jsem se vzrušením ani nadechnout. Dostavila se vášeň. Spalující. Oddala jsem se mu ještě ten večer. A úplně ztratila hlavu. V žilách se mi rozpumpovala opojná euforie. Bylo to jako droga.

Zamilovaná a naivní

Najednou jsem pustila z hlavy všechno, chtěla jsem jen jeho. Nekontrolovala jsem se a dělala jeden přehmat za druhým. Až na můj románek manžel přišel. Nejdřív brečel, a potom zuřil. Najednou mi byl odporný. Chtěla jsem jen Tibora.

Kdybych měla práci, nejspíš bych se okamžitě rozváděla, tak jsem byla pitomá. Nedostatek financí mě ale udržel doma, přece jen jsem nechtěla vystavit děti existenční nejistotě. Naštěstí! Růžové brýle mi totiž začaly pomalu klouzat z očí dolů.

Šokující odhalení

Po několika měsících jsem zjistila, že Tibor zase taková výhra není. Dozvěděla jsem se, že má dluhy, čtyři děti a dokonce seděl v kriminále. A ještě dost pil. Když jsem se vrátila nohama zpátky na zem, zjistila jsem, že se manžel chová najednou jinak.

Pořád se usmíval, s telefonem odcházel na záchod. Můj šestý smysl spustil alarm. Když se jednou sprchoval, honem jsem mu projela mobil. Měl milenku! Najednou mě ovládla šílená hrůza a panika, že mě manžel opustí. Kdo by mě a děti živil? Kde bychom bydleli?

Co bych si počala? Neuměla jsem si po tolika letech představit, že bych šla do práce. Hrdost musela jít stranou.

Zůstal kvůli dětem

Začala jsem milence psát, volat, vyhrožovat. Zoufalí lidé dělají zkrátka zoufalé činy. Ale zřejmě jsem byla tak nechutná, že jsem ji nakonec odradila. A co manžel? Řekl mi, že už mě nemá rád, že zůstane jen kvůli dětem. A já? Začala jsem se snažit, abych všechno napravila.

Už vím, co chci!

Letos to už bude pět let, co od naší aféry uplynuly a mezi mnou a manželem se všechno postupně srovnalo. Dnes jsme spolu opět šťastní. A co mi nevěra přinesla?

Zase vím, že můj muž je ten nejlepší a že chvilková vášeň za ztrátu životního partnera rozhodně nestojí. Nevěra nás bolela oba, ale mě definitivně srovnala životní priority!

Aneta O. (48), Olomoucko