Můj malý syn chtěl potěšit svou babičku, a tak jí před několika lety daroval k narozeninám kotě. Ona kočky ráda neměla, ale kvůli vnukovi dar přijala.
Ve dvaadvaceti letech jsem poznala svoji životní lásku – svého muže Radima. Společně jsme vychovali syna Adámka. Miluji ho celým svým srdcem. Už odmalička je Adámek trochu jiný než ostatní děti v jeho věku.
Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Takový náš malý vědecký pozorovatel.
Živý dárek
Před sedmi lety moji matku opustil její životní partner – podlehl vážné nemoci. Adámek ji však dlouho truchlit nenechal. Snažil se místo v jejím srdci po milovaném muži naplnit. Blížily se její narozeniny, první bez Jaroslava.
Neměla v plánu žádné oslavy a my to respektovali. Až na mého syna. Ten to odpoledne zaťukal na její dveře, že jí nese dárek. V krabici měl malé roztomilé flekaté koťátko. Babičce ho předával se slovy:
,,Babičko, to je pro tebe, dal jsem mu jméno Ťulda, starej se o něj dobře, budeš ho ještě potřebovat.“ Moje matka kočky nesnášela, přišly jí velmi povrchní a vypočítavé. Nemohla ale vnukovi říct, že ho nechce, a tak si Ťuldu nechala.
Spřátelili se
Koťátko bylo kupodivu velmi mazlivé a neustále se mamince motalo u nohou. Když spala, leželo u ní, a přes den, jakmile třeba zazvonil telefon, kotě už u něj sedělo. Když přicházela nečekaná návštěva, kotě už bylo u dveří. Kotě se tak stalo matčiným parťákem.
Lékařské vyšetření
Po pár měsících šla maminka na pravidelnou prohlídku, kde se dozvěděla nepříjemnou zprávu. V těle jí našli nebezpečný útvar a musela na operaci. Ťulda se od té doby choval velmi zvláštně.
Často jí olizoval místo na těle, kde měl útvar být, sedal si jí na břicho a vydržel tam celé hodiny. Když šla maminka na předoperační vyšetření, čekalo ji nebývalé překvapení. Doktor tomu sám nevěřil. „Neumím to vysvětlit, ale útvar zmizel,“ řekl.
Za pár dní musela matka na vyšetření znovu, aby to bylo potvrzené. A skutečně – malý nádor, který v těle byl, zmizel.
Nemocný Ťulda
Maminka se cítila skvěle, což se nedalo říct o Ťuldovi. Přestal mít zájem o jídlo, nechtěl ani sedět na okně, což bylo jeho oblíbené místo. Nezdálo se nám to, tak jsem ho vzali k veterináři. Ukázalo se, že divný útvar v těle má nyní on.
Nemohli jsme uvěřit tomu, že by kočka dokázala svojí energií vzít nemoc matce a přenést na sebe, ale jiné vysvětlení pro to nebylo. Zaplatili jsem náročnou operaci, i když nebylo jisté, zda se Ťulda vůbec probere, ani to, zda se povede útvar odstranit celý.
Nějaká vyšší moc nám ale pomohla a Ťulda se uzdravil také. Od té doby se z maminky a Ťuldy stali nerozluční parťáci.
Mirka H. (53), Domažlicko
