Domů     Tajemný přízrak u babiččina hrobu
Tajemný přízrak u babiččina hrobu
5 minut čtení

Na hřbitově se mi pravidelně zjevoval duch mrtvého dítěte! První setkání mě vyděsilo, na ta další jsem už byla připravená!

Vždycky jsem se ráda ohlížela zpátky za svým životem. Zajímala mě i rodinná historie z doby, kdy jsem ještě nebyla na světě.

S oblibou jsem si prohlížela staré dochované fotografie, listovala rodinnými alby a poslouchala příběhy, které mi vyprávěla prababička s babičkou. Zajímalo mě, jací byli mí předci, čím se živili, jaký je provázel životní příběh.

Rodinná alba na památku

Když babička před deseti lety zemřela, tak jsme museli vyklidit její malý domek na vesnici, ve kterém po smrti dědečka zůstala bydlet. Chtěli jsme nechat barák zrekonstruovat, aby se do něj mohla nejstarší sestra Kamila i se svým manželem a dětmi nastěhovat.

Mnoho věcí jsme odvezli na skládku, další jsme darovali a některé jsme si nechali. Mladší bratr, který měl vždy slabost pro umění, si vzal starožitné obrazy, já jsem si vzala starý porcelánový servis, několik šperků a samozřejmě všechna rodinná alba. Doma jsem pak tyto věci strčila do komody, kde byly několik let.

Vzpomínání na milovanou rodinu

Vzpomněla jsem si na ně vlastně až teprve před čtyřmi lety, když mi tragicky zemřeli rodiče. Po této bolestivé události jsem si téměř každý večer prohlížela staré rodinné fotky a vzpomínala na své blízké, kteří už odešli na onen svět.

O prarodičích z matčiny strany jsem věděla pouze to, že babička pocházela z početné rodiny. Ale jak ona, tak i dědeček zemřeli ještě v době, kdy jsem byla malá a s jejich příbuznými jsme se moc nestýkali.

Návrat do babiččina domu

Jak už jsem zmínila, v domě po babičce žila moje sestra Kamila s rodinou. Později tam zůstala skoro úplně sama. Její syn i dcera se přestěhovali za svými partnery do hlavního města a švagr získal dlouhodobě práci v Německu. Domů jezdil jen dvakrát do měsíce.

Vesnice, kde sestra bydlela, se od nás nacházela asi padesát kilometrů. Občas jsem tam osamělou sestru navštěvovala. Pak nastala situace, že dům měl zůstat úplně prázdný. Kamila musela na operaci, která si vyžádala minimálně dva týdny pobytu v nemocnici.

Nebylo to nic neplánovaného, takže se mohla připravit. Domluvily jsme se, že si vezmu týden dovolené a postarám se Kamile o domácnost i její domácí mazlíčky. Na další týden měl pak přijet náš bratr.

Krabice s fotkami

Pro mě to byla vítaná změna v životním stereotypu a na týdenní pobyt na vesnici jsem se těšila. Hned první večer jsem u sestry objevila velkou krabici s fotografiemi. Spoustu z nich jsem viděla poprvé v životě.

Byly mezi nimi i potrhané a zažloutlé fotky z opravdu dávných dob. Hodně se mi zapsaly do paměti a dokonce se mi o nich i tu první noc zdálo.

Návštěva hřbitova

Další den jsem se vydala na vesnický hřbitov, kde byla pohřbena babička a další příbuzní. Předtím jsem tam jezdívala jednou za rok, vždy na Dušičky, takže jsem věděla, kde hrob hledat. Chvíli jsem tam postála a vzpomínala na své dětství.

Potom jsem zaslechla zvuk, který připomínal tichý pláč. Vylekaně jsem se kolem sebe rozhlédla. Na hřbitově jsem byla sama. Myslela jsem, že se mi to jen zdálo, ale pak jsem vykřikla zděšením.

Přízrak dítěte

Nedaleko ode mě se vznášel mlhavý přízrak, ve kterém jsem za malou chvilku rozeznala postavu malého dítěte. Dívalo se na mě smutně a vyčítavě. Stála jsem ztuhlá hrůzou a nedokázala jsem se ani pohnout.

Neměla jsem pochybnosti o tom, že se dívám na nějakého ducha. Trvalo to asi minutu, pak se ta mlha rozplynula. Opravdu mě to vystrašilo. V noci jsem pak kvůli tomu neměla klidné spaní. Ráno jsme se rozhodla, že se na hřbitov vypravím znovu.

Zjevoval se opakovaně

Třetí den svého pobytu jsem dopoledne opět zamířila k babiččinu hrobu. Tentokrát jsem už byla připravená na cokoliv, takže mě opětovné zjevení přízraku nezaskočilo. Věděla jsem, že se mi to nezdá.

Pokoušela jsem se to dítě, u kterého nebylo ani jasné, jestli je to chlapec nebo holčička, oslovit. Přízrak nijak nereagoval a po chvíli se opět rozplynul. Tahle situace se znovu opakovala po celou dobu mého pobytu v sestřině domě.

Každý den jsem zašla na hřbitov a spatřila toho ducha. Vždy to trvalo jen chvíli.

Byl to náš příbuzný!

V neděli přijel bratr, který mě měl v domě vystřídat. Svěřila jsem se mu s tím, co jsem prožila. Věděla jsem, že se mi nevysměje, sám totiž věřil, že existují věci mezi nebem a zemí. Chtěl po mně vědět, jak ten duch vypadal. Popsala jsem mu ho.

Bratr pak šel prohledávat krabici s fotografiemi. Za chvilku našel to, co hledal. Podal mi obrázek. Na fotce jsem spatřila přesně to dítě, které se mi na hřbitově zjevovalo. Od bratra jsem se pak dozvěděla historii, o níž jsem dosud nevěděla.

Předtím, než přišla na svět naše matka, měla babička ještě syna. Ten ale onemocněl a ve čtyřech letech zemřel. Právě on byl tím přízrakem. Překvapilo mě, že jsem o něm nikdy neslyšela. Vysvětlení bylo prosté – bratr i sestra si mysleli, že to vím.

Nejspíš mi tedy onen nešťastný duch mého zesnulého strýce chtěl na hřbitově připomenout svoji existenci, která trvala tak krátce.

Radka M. (54), Pardubicko

Související články
3 minuty čtení
V bytě na balkoně jsem vídala papouška. Myslela jsem, že někomu ulétl, pak jsem na něj ale narazila na hřbitově – vedle svého hrobu! Manžel byl tehdy na chalupě, po celodenním sobotním úklidu jsem si sedla se sklenkou vína na balkon a relaxovala. Vtom se odněkud snesl pták, uslyšela jsem tlukot křídel a automaticky stáhla hlavu mezi ramena. Myslela jsem si, že to je nějaký holub. Jenomže přímo
5 minut čtení
Ve chvílích, kdy mě moje samota téměř zabíjela, jsem se začala modlit ke svému andělovi a přála jsem si, aby se stal zázrak. Vždy jsem věřila, že existují dobré síly, které nám pomohou, když už dál nevíme, kudy kam. Například naši strážní andělé. Zjevení anděla mi pomohlo Moje obavy ze samoty vyřešilo zjevení právě jednoho takového krásného anděla. Tajemná zářivá bytost mi pomohla najít o
3 minuty čtení
S manželem jsme zakoupili starou šperkovnici, a pak ji vystavili v obývacím pokoji na komodě. Od té doby se doma začaly dít podivné věci. Když jsme si s manželem pořídili malý byt, nijak jsme s jeho zařizováním nepospíchali. Nechtěli jsme nic uspěchat. Společně s manželem Pavlem jsme přemýšleli, jaké doplňky by byly do obýváku nejvhodnější. Toulali jsme se tehdy na výletě v Kroměříži, když jsme
3 minuty čtení
Okno protějšího domu bylo zavřené celá léta. Jedné noci se to ale změnilo. Moje zvědavost se mi vymstila. Děsivý pohled strnulé figuríny se mi vrací ve snech doteď. Už dlouhá léta žiju v zapadlé části městského centra. Noci zde jsou však klidné, tiché. Ani na své sousedy jsem si nikdy nemohla stěžovat. I když, byla tu jedna věc, která mě vždycky velmi zajímala. A to bylo okno protějšího domu, k
3 minuty čtení
V nočním parku jsme se dostali do křížku s podivnou partičkou. Tři muži nás chtěli okrást. Na manžela dokonce vytáhli nůž. Pak se stal zázrak. Nebyla jsem nadšená z toho, že s mužem půjdeme po půlnoci zkratkou přes park. I když je manžel silný chlap, bála jsem se. Ta část města neměla dobrou pověst, kriminalita tu rostla, zvlášť parku v noci bylo radno se vyhýbat. Jenže jsme se u kamaráda na za
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
epochanacestach.cz
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
Jen pár minut od rušného centra Prahy se rozprostírá kraj, který jako by vypadl z pohlednice – Dobřichovice. Tato malebná středočeská obec na levém břehu Berounky nabízí všechno, co si náročný cestovatel může přát: harmonii přírody, noblesu historické architektury, vynikající gastronomii i výjimečné možnosti odpočinku a poznávání. Dobřichovice nejsou pouze „předměstím“ metropole. Jsou samostatným světem,
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
21stoleti.cz
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spáne
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
nasehvezdy.cz
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
Když si herečka Jana Švandová (77) brala movitého developera Pavla Satorieho (75), šla hlavně po jistotě. Jenže co když o jejího muže teď usiluje jiná žena se stejným záměrem? Herečka Jana Švandová
Vodnice je poklad v domácí apotéce
epochalnisvet.cz
Vodnice je poklad v domácí apotéce
Její druhý název je brukev řepák, ale také se jí lidově říkalo kvaka nebo rabská řepa, to prý podle uherského města Rábu, protože prý snáší podobné vlhké podnebí, jako je tam.   Určitě jste se s ní už setkali, třeba na trzích, někdy i v obchodech. Její bulvy jsou bílé, nahoře někdy fialové a chutí
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
iluxus.cz
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
Letní filmovou sezónu oživuje snímek Džob, závěrečný díl trilogie, kterou režisér Tomáš Vorel započal Gymplem a pokračoval Vejškou. Hrdinové Kolman (Jiří Mádl) a Kocourek (Tomáš Vorel ml.) dospěli – j
Originální stavba navzdory velké vodě
rezidenceonline.cz
Originální stavba navzdory velké vodě
Okouzlující dům, postavený v povodňovém pásmu na předměstí Byron Bay v oblasti Queensland na východě Austrálie, musel vyhovět přísným stavebním regulím, aby jej nezničily v těchto končinách celkem běžné povodně. Příjemné subtropické klima v pobřežní oblasti australského Queenslandu spolu s nekonečnými písečnými plážemi a národními parky učarovaly také majitelům Northern Rivers Beach House, kteří se obrátili na známé architektonické
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
epochaplus.cz
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
V obchodě si ho kupujeme v podobě nenápadných suchých listů, které přidáváme při vaření do různých jídel. Samotná dřevina má přitom vznešenost nejen v názvu, ale také ve své historii. Uctívají ji panovníci i umělci, neobejdou se bez ní dokonce ani ve slavné delfské věštírně. A může podpořit zdraví! Vavřínové věnce známe jako poctu pro
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
historyplus.cz
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
Je neděle pozdě odpoledne, 30. května 1434. Kolem táhlého hřbetu Lipské hory u vesnice Lipany se zvedá prach. Jízdní oddíly umírněných husitů pronikají otevřenou vozovou hradbou táboritů a sirotků a převrátí osm dalších bojových vozů. Za nimi se hrnou pěší, kteří kolem sebe mávají meči a cepy… Právě v těchto rozhodujících okamžicích, kdy proti sobě bojují
Ze šperkovnice vycházely zvuky
skutecnepribehy.cz
Ze šperkovnice vycházely zvuky
S manželem jsme zakoupili starou šperkovnici, a pak ji vystavili v obývacím pokoji na komodě. Od té doby se doma začaly dít podivné věci. Když jsme si s manželem pořídili malý byt, nijak jsme s jeho zařizováním nepospíchali. Nechtěli jsme nic uspěchat. Společně s manželem Pavlem jsme přemýšleli, jaké doplňky by byly do obýváku nejvhodnější. Toulali jsme se tehdy na výletě v Kroměříži, když jsme v zapadlé
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
tisicereceptu.cz
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
Nikdy není na škodu zkombinovat více druhů masa. Ingredience 4 ks kuřecích prsou 15 plátků slaniny 1 vejce 100 g strouhanky 100 g nastrouhaného sýru sůl a pepř Postup Nejprve si tři p
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
enigmaplus.cz
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
V roce 1974 proběhla invaze turecké armády na ostrov Kypr. Vyvrcholilo tím problematické soužití mezi kyperskými Řeky a kyperskými Turky. Ostrov je stále rozdělen. Část ostrova nyní zahrnuje území Kyp
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
nejsemsama.cz
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
V horkém počasí začnou otékat nohy i zdravým lidem. Pocity těžkých nohou jsou nepříjemné a mohou pokazit celý den a místo toho, abyste si teplé dny užívala, trpíte. Vše se dá ale napravit! I když je většina lidí přesvědčena o opaku, nejsou oteklé nohy ani zdaleka problémem pouze starších nebo obézních lidí. Nepříjemně otéct mohou nohy komukoli. Zvlášť rizikové je dlouhé