Domů     Manžel zase ztropil skandál
Manžel zase ztropil skandál
6 minut čtení

Nebylo ani divu, když jsem zaslechla, jak křičí na celé kolo. Už je to tady zase, pomyslela jsem si a doufala, že to opět neskončí fackou.

On je Richard jinak v jádru hodný člověk, ale nesmí cítit, že se mu ubližuje nebo, že mu někdo něco přikazuje ani, že se někomu děje příkoří. Je to takový ombudsman pro sebe i druhé.

„Toho ponižování jsem si v mládí užil dost,“ vysvětlil mi jednou, když jsem mu zalepovala ránu na čele. Nic vážného, jen vyčistit pořádně kysličníkem a přilepit náplast. Na šití to určitě nebylo.

Tenkrát se pustil do kuchařky v hostinci, kde jsme se jen stavili na oběd. Ta paní nepřenesla přes srdce Richardův hlučný projev o guláši, který by ani prasata nejedla a kuchyni, která je určitě jeden velký chlív.

Mrskla po něm vázičkou s umělými fialkami, která na stole měla dokreslovat snad příjemnou atmosféru posezení. Když zasáhla Robertovo čelo pronesla památnou větu: „A teď si fňukej!“

Máme trable

Kdykoliv cítím, že to v manželovi bublá, snažím se výbuchu zabránit. On pak sice hudruje, že jim to měl přece vytmavit a pak na to za chvíli zapomene. Horší je, když jde vyřídit něco sám a nemá nikoho, kdo by ho zastavil.

Když se pak ozve křik, vím, že máme trable. Někdy to skončí jenom křikem, někdy dojde na nějakou tu ránu. A někdy na krev.

Tuhle jednomu vrchnímu, který nás chtěl natáhnout o tři stovky po docela mírném rozhovoru o tom, kdo se mýlí, nečekaně Robert vrazil dotyčnému takou facku, že tekla malinovka. Ostuda. Jenomže ten vrchní nechtěl volat policii, naštěstí, měl máslo na hlavě.

Hned má ostrá slova

Domlouvala jsem manželovi, že si připadám vždycky jako na válečném tažení. Netuším odkud přiletí nějaká střela, která mi utrhne hlavu. Ale on jenom pokrčil rameny. „Ty toho naděláš, občas vypěním, zlodějiny na nespravedlivost nestrpím!“ řekl rozhodně.

A já se musela s tím smířit. Richard ovšem na své konflikty rychle zapomene, zatímco já se tím dlouho trápím. On totiž z normálních argumentů rychle přejde k ostrým slovům, které by vyprovokovala i sochu a oheň je na střeše.

Dětem to nevadí

Jak tohle stvoření může být otcem dvou naprosto flegmatických dětí, to by stálo za výzkum. Asi je nakažlivější cholera než cholerik. I v proslulé divoké pubertě náš Jeník tátovy konflikty vždycky odzýval a Janička se jich vůbec nevšímala.

To vám je jedno jaký je táta poděs?“ durdila jsem se. Ozval se jenom Jeník. „Každý jsme nějakej,“ poznamenal a Janička jenom pokrčila rameny. A tím to pro ně bylo vyřízeno. Pravdou je, že většinu těch srážek naše děti nezažily.

Znají je jenom z řečí, které jsem pokaždé dělala. Jak jsem se snažila Richarda přimět, aby se zklidnil. Ale co jsem po nich vlastně chtěla? Aby tátu umravnily, když já to za ta léta, co jsme spolu, nedokázala?

A když si teď někdy postěžuji, jejich reakce jsou stejné. Žijí si svůj klidný život, ale návštěva chodí. I flegmatici rádi moji bublaninu. A já jim ráda podstrojuji, vždyť jsou to mé děti. A tu drobotinu, co s sebou přivádějí, miluji.

Jeník má dva kluky a Janička dvě holky. Tak si to moje děti rozdělily.

Nevinná otázka

Tuhle si tak povídám s Filípkem o jeho spolužácích. Jak s nimi vycházíš?“ zeptala jsem se. „Dobře,“ řekl vesele. „Jen někdy musím zasáhnout, když na mě něco zkoušejí. Nesnáším nespravedlnost a podlost, babi, víš?“ Něco mi zazvonilo v uších.

Desetiletý kluk mluví o podlosti, kde to sebral? A když slyším o nespravedlnosti z jeho úst, dost mi to něco připomíná. Ptala jsem se Jeníka, jestli Filípek náhodou nemá manýry svého dědy. „Normální kluk,“ usmál se syn. „Někdy se popere.

Už kvůli holkách, chápeš to? Tuhle po sousedovic klukovi hodil kus cihly. Chápeš to? Normálně mu rozsekl hlavu, ale už jsou zase kamarádi.“ Dívala jsem se na svého syna s údivem a on mé překvapení zaregistroval. Mám mu říct své pochybnosti?

Ale viděla jsem, že chápe. „Každý jsme nějakej,“ uzavřel debatu.

Mám obavy

Tak to přece jen přeskočilo z manžela na vnuka, ale třeba není všem dnů konec. Kluk z toho může přece také vyrůst. Jinak už teď dopředu lituji jeho ženu. Ta si teda zkusí. Však to dost dobře znám. Manžel jako nevybuchlá letecká mina.

Dříme kdesi ukrytá a pak do ní stačí rýpnout. Karambol je na světě. Ne, že bych si zase tak moc stěžovala, ale někdy je to s Richardem fakt o nervy. Já vždycky trnu, když Richard jde řešit spravedlnost. Jen pokaždé doufám, že to nedopadne jako v tom kempu.

Zase chtěl spravit svět

Krásné prostředí, voda tak akorát, někdy trochu na otužení, ale naše generace je už dost otužilá, tak si s tím umí poradit. Počasí se také vydařilo, tak proč si ho něčím kazit?

Jenže když správce kempu vyhlásil, že vodu máme používat každý druhý den, Ríšu vzal amok. „Platíme si? Platíme! Tak co nám mají co diktovat co smíme?!“ rozčiloval se. Marně jsem mu domlouvala, že přece není dost vody ve studni, že se můžeme koupat v řece.

Je přece sucho, měl by pochopit, že vodu potřebují v restauraci a v kuchyni. Schválně jsem použila slůvko „měl“, protože při „musí“ by okamžitě vypěnil. Jenomže Richard už chystal válečnou výpravu za spravedlností.

Narazil

Moje „Nechoď nikam!“ už neslyšel. Vyrazil na zteč. Vyběhla jsem za ním, ale moje volání bylo marné. Už jeho výkřik „Který magor tu to řídí?!“ nebyl zrovna nejdiplomatičtější vstup do diskuse k vyjasnění situace.

Odkudsi se vynořila statná paní Mirka, která umí skvěle vařit. „Syn tu není, ale můžeme to vyřídit spolu!“ dala ruce v bok a ještě si dupla. „Doporučuji ústup a slušné chování!“ dodala. „Já jsem host, já jsem pán!“ křikl Richard vzdorovitě.

„Žádná pitomá ženská mě nezastaví!“ „A vo co, že?!“ kontrovala Mirka. A vlepila manželovi facku. „To máš za tu pitomou ženskou!“ dodala. A ubalila další Richardovi i na druhou tvář. Stál tam překvapeně a nezmohl se na slovo.

Kolem už bylo pár lidí, kteří dychtili být svědky něčeho, co by jim zpestřilo denní program. Paní Mirka se rozhlédla kolem a přísně se podívala na ty čumily. Někteří raději o krok ustoupili. „Tak teď máme jasno a zbytek můžeme probrat u piva,“ ukázala k výčepu.

Richard šel za ní jako beránek. A já si říkala v duchu: „A teď si fňukej!“ V tom kempu jsme strávili ještě báječný víkend. Richard a paní Mirce omluvil a ona nás pozvala na společnou grilovačku. Když jsme se loučili, byla Mirka samý úsměv.

„On je to milý chlap, jen potřebuje občas srovnat,“ šeptala mi na rozloučenou. Do toho kempu se ještě vrátíme příští rok.

Ludmila L. (64), Lanškroun

Související články
3 minuty čtení
Moje rodina byla chudá a nikdo z ní neměl ani maturitu. Já ale toužila po lepším životě, což mi začali brzy závidět a házeli mi klacky pod nohy. Od dětství jsem snila o tom, že to v životě někam dotáhnu. Jakmile jsem ale vyslovila nějakou svou představu, setkala jsem se s hurónským smíchem nebo s posměšky. Říkali mi, že jsem naivní, budu makat na poli nebo v kravíně jako všichni z rodiny. Měla
4 minuty čtení
Žiju v malé vesnici u Tábora, v domě, kde jsme vyrostly s mojí sestrou Lenkou. Dům je starý, s křivými podlahami a zahradou plnou růží. Lenka je o pět let mladší a vždycky byla ta veselá duše, která tančila na vesnických zábavách a zpívala, až se sousedi smáli. „Ireno, život je na to, aby se žil!“ říkávala, když jsme jako děti běhaly po loukách. Po svatbě se odstěhovala z našeho domu za manžele
3 minuty čtení
Svého vnuka moc miluju. Je celý můj syn, i když někdo tvrdí, že je po snaše. To ale není pravda. Vojta je chytrý a bystrý hoch, to o jeho mámě říct nemůžu. Adéla mi nesedla od první chvíle, kdy jsem ji uviděla. Zatímco můj jediný syn Richard studoval práva, ona byla jen zdravotní sestra. Nepracovala ani v nemocnici, ale v ordinaci praktického lékaře. Doufala jsem, že ta zamilovanost syna přejde
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že by starý receptář mé babičky mohl zapříčinit, že se naše rodina dá zase po dlouhé době dohromady. Vždycky jsem si myslela, že rodinné tradice jsou jen něco, o čem se vypráví, ale nikdy jsem nečekala, že právě ony nás naučí, co znamená být rodinou, která drží pospolu. Voňavé vzpomínky Když jsem byla malá, trávila jsem hodně času na vesnici u babičky Anny. Byla to
3 minuty čtení
Mám tři děti, všechny jsem vychovala co možná nejlépe. Vždycky jsem si říkala, že budu hodná babička, co nosí buchty a hlídá vnoučata. Vastně jsem se docela na období v důchodu těšila. Jen jsem absolutně nečekala, že se ze mě stane služka, která si nedovolí ani zakašlat, aby ji její snacha nepeskovala. Na to jsem tedy rozhodně připravená nebyla! Drsná snacha Můj syn Martin si vzal Simonu
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Luminox rozšiřuje sérii RECON s novými 8830 NAV SPEC
iluxus.cz
Luminox rozšiřuje sérii RECON s novými 8830 NAV SPEC
Společnost Luminox, švýcarská značka hodinek, které důvěřují příslušníci Navy SEALs, záchranáři a elitní dobrodruzi po celém světě, s hrdostí představuje další evoluci hodinek připravených pro mise: ř
Zapečená cuketa se slaninou
tisicereceptu.cz
Zapečená cuketa se slaninou
Můžete vynechat slaninu, čímž z tohoto pokrmu uděláte i skvělé jídlo pro vegetariány. Suroviny 2 menší cukety 100 g anglické slaniny 50 g tvrdého sýra sůl šlehačka prolisovaný česnek a byli
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Abysál: Zóna, kde žijí monstra? Co se skrývá v nejtemnějších hlubinách oceánu?
enigmaplus.cz
Abysál: Zóna, kde žijí monstra? Co se skrývá v nejtemnějších hlubinách oceánu?
Chapadla, ostré zuby či démonické ryby bez tváře. Hlubomořská zóna Abysál je jedno z nejtemnějších míst na naši Zemi. Sluneční světlo sem neproniká a tak zde život probíhá ve věčné temnotě. Mohou se v
Baroni omezili práva nehodného krále
historyplus.cz
Baroni omezili práva nehodného krále
Král se tváří vznešeně, ale potají skřípe zuby. Historický dokument, jehož platnost právě stvrzuje přiložením své pečeti, mu nadiktovali vzbouřenci z řad vysoké šlechty, kteří o pár dní dříve obsadili Londýn. Anglie v roce 1199 truchlí i oslavuje současně. Tento svět právě opustil chrabrý král Richard Lví srdce (*1157), ale země vzápětí získává nového panovníka. Stává se
Experiment Tuskegee: Ve jménu vědy nemáte nárok na penicilin!
21stoleti.cz
Experiment Tuskegee: Ve jménu vědy nemáte nárok na penicilin!
Odstartovalo to v roce 1932 a trvalo další čtyři dekády. Americká Veřejná zdravotní služba (PHS) realizovala projekt zaměřený na studium syfilidy u Afroameričanů. Ty pak nechala desítky let trpět, aby
Konečně už nemusím tak zoufale šetřit
skutecnepribehy.cz
Konečně už nemusím tak zoufale šetřit
Důchod, který jsem pobírala, nebyla žádná sláva. Zoufale jsem si hledala brigádu nebo jiný zdroj příjmu. Až si mě našla skvělá práce sama. Na ten nápad mě přivedla bývalá kolegyně Jarka. Prý si našla senzační brigádu. „Přes noc doplňuji zboží v nákupním centru a mám za to spoustu peněz. No věřila bys tomu?“ vysvětlovala mi nadšeně. Brada
Svrab je zase mezi námi
nejsemsama.cz
Svrab je zase mezi námi
Svědění, vyrážka, bezesné noci a nejasná diagnóza. Možná se nejedná o alergii, ale o svrab. Šíří se mezi námi takřka raketovou rychlostí. Co s ním? Je to kožní onemocnění, které je aktuálně na velkém vzestupu. Jak svrab vypadá, proč se tak rychle šíří, jak se chránit a co na něj skutečně zabírá? Proč se svrab vrací? Možná jste o něm slyšela z vyprávění
Šokující zpověď Keanu Reevese: Slavný herec prý viděl duchy!
epochalnisvet.cz
Šokující zpověď Keanu Reevese: Slavný herec prý viděl duchy!
Herec se svým kamarádem zastaví stopařce. Je to mladá dívka, co se prý potřebuje dostat domů. Jenže, když se auto přiblíží až k mostu, který vede do města, děvče zmizí, jako kdyby tu ani nikdy nebylo. Šlo snad u nějaký přelud, nebo třeba ducha, který věčně bloudí krajinou?   Když je hollywoodskému herci Keanu Reevesovi
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Mužům umí Švandová stále poplést hlavy
nasehvezdy.cz
Mužům umí Švandová stále poplést hlavy
Internet a sociální sítě se pro herečku Janu Švandovou (78) stávají novou zábavou a herečka přiznala, že se do jejich objevování vrhá s nadšením. Sleduje, co se kolem děje, a přiznává, že si užívá
Abeceda českých vynálezů, které změnily svět
epochaplus.cz
Abeceda českých vynálezů, které změnily svět
Chytré české mozky daly světu už obrovské množství významných objevů, od těch notoricky známých, starých i stovky let, až po ty nové, o kterých jste možná ještě neslyšeli. Všechny vyjmenovat nedokážeme, ale provedeme vás abecedou těch, které zanechaly nesmazatelnou stopu. Lodě jezdí rychleji, rány se lépe hojí, fotografie už nejsou černobílé a táborníkům neteče do