Domů     Pro bratra si přišel posel z pekla
Pro bratra si přišel posel z pekla
3 minuty čtení

Můj bratr žil děsivým životem. Byl to sobecký a zlý člověk, trápil všechny, svou ženu bil a děti šikanoval. Když nadešel jeho čas, přišli si pro něj černý kocour s havranem…

Mates byl pruďas, rád se napil a pak vytvářel konflikty. Rodina ho nesnášela a přátele ho nemuseli. Děti se s ním, jak začaly rozum brát, rozhádaly a on byl důvodem velmi napjatých rodinných vztahů. Švagrová svého muže nikdy nedokázala opustit.

Byl pro ni tím pravým, osudovým, milovala ho, byl prvním mužem v jejím životě – a také, bohužel, tím posledním. Josefka mu nikdy nedokázala být nevěrná. On si to ale vynahrazoval. Nebyla žena, na kterou by to nezkusil.

Jeho životní láska byla Blaženka za naší vesnice. Už v mateřské škole se milovali. Jejich láska pokračovala i na základní škole, a dříve, než došlo k většímu sblížení těch dvou duší, Blaženka zemřela. Srazilo ji auto a ona následkům zranění podlehla.

Mates se nikdy s tou ztrátou nesmířil. Navždy svou Blaženku miloval, a to se s ním vleklo celý život. Josefka to musela snášet a žít s tou jeho psychopatickou představou, zplodit a vychovávat jejich děti a nakonec se o mého bratra ve stáří postarat. Nikdy jí za nic nepoděkoval.

Přinesl si domů smrt

Stal se z něho protivný dědek. Abych švagrové pomohla, nastěhovala jsem si je po smrti maminky k sobě do domu. Bylo pro nás všechny velké překvapení, když si jednoho dne, bylo to na podzim, bratr přinesl domů zraněného ptáka.

Byl to havran – nebo možná krkavec. Našel ho ležet v parku. Pták byl chytrý a učenlivý. Mates v něm nalezl spřízněnou duši. Celé hodiny si s havranem povídal.

Až tehdy jsme se dozvěděli, že bratrův nejoblíbenější spisovatel, podotýkám, že jsem Matesa nikdy neviděla číst ani časopis, byl Edgar Allan Poe a jeho věhlasná báseň Havran a povídka Kocour.. Nebylo divu, že Mates svého domácího mazlíčka pojmenoval Edgar.

Poslední dny svého života se upnul na něho. Tu noc, co můj bratr navždy odešel, mě probudilo klepání na okno. Jaké bylo moje překvapení, když tam stáli spolu – černý kocour a bratrův havran. Kdo ví, odkud ten kocour přiběhl Otevřela jsem..

Kocour seskočil na podlahu a pták slétl. Spolu pak kráčeli pomalu a tiše k pokoji Matesa. S podivnou předtuchou jsem našlapovala za nimi. Vyzařovalo z nich cosi ponurého. Na posteli ležel můj bratr – bledý a bez dechu. Chopila jsem se telefonu.

Když se sjeli příbuzní, kocour ani havran už nikde nebyli. Tu noc jsem je viděla naposledy.

Karla (73), Prostějov

Související články
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.