Domů     Tvrdá facka od života mi otevřela oči!
Tvrdá facka od života mi otevřela oči!
4 minuty čtení

Vdávala jsem se mladá a manželství trvalo přes čtvrt století. Šok z rozvodu, který jsem zažila, ale ještě překonal můj další vztah!

Můj manžel si po rozvodu našel mladší partnerku a odstěhoval se z České republiky. Rozešli jsme se sice chladně, ale s rozumem, takže mi po něm zůstal byt, kde jsme prožili ty nejkrásnější chvíle s ním a se synem Radkem.

Radek byl už dospělý a bydlel v Brně, což bylo od nás z Ostravy daleko na to, abychom se vídali častěji. Cítila jsem se v jednapadesáti letech sama. Proto jsem zkoušela ještě někoho najít.

Nedělala jsem si naděje

Dala jsem si inzerát a přišly mi čtyři odpovědi. Dvě z nich jsem zavrhla předem, byli to jen pánové, kteří byli ženatí, ale doma jim to neklapalo. Třetí muž mi připadal příliš starý, byl už v důchodu. Zato ten čtvrtý mě zaujal hodně.

U něho jsem si ale zase nedávala moc šancí já. Vláďa byl o čtyři roky mladší a na fotce, kterou přiložil k odpovědi, vypadal hodně dobře a sympaticky. Jako každá ženská jsem i já na sobě hledala spoustu nedostatků a říkala jsem si, že se mu nebudu líbit.

Na schůzku ve vinárně, kterou jsme si domluvili, jsem ale šla, i když jsem předem počítala s prohrou. Stalo se ale něco, s čím jsem nepočítala. Já jsem se zamilovala do Vládi a vypadalo to, že i on do mě.

Nečekané štěstí

Ve svém věku jsem prožívala něco, co jsem zatím v životě nepoznala. Měla jsem vlastně vztah jen s manželem a tam se to obešlo bez velkých vášní. Od Vládi jsem nyní dostávala pravidelně květiny a také ve mně znovu probudil ženu se vším všudy.

Nebylo divu, že zanedlouho se mnou také bydlel. To se ale hrubě nelíbilo Radkovi, mému synovi. Přála jsem si, aby ti dva spolu dobře vycházeli, ale místo toho syn přestal nakonec mluvit i se mnou. Bolelo mě to, ale útěchu jsem nacházela ve Vláďově objetí.

Říkala jsem si, že šťastnější jsem snad v životě nebyla. Kde bych bývala tušila, že jednou bude všechno úplně jinak!

Šlo mu jen o můj byt

Po půl roce společného bydlení mě Vláďa přemluvil, abych na něho přepsala vlastnictví bytu. Vůbec mi to nepřipadalo divné, zdůvodnil to rekonstrukcí, kterou plánoval, aby, jak říkal, pro nás dva vystavěl útulné hnízdo, kde prožijeme podzim života.

Vláďa se tak stal majitelem bytu a já čekala, kdy dojde i k jím navržené svatbě. Jenže od chvíle, kdy byl v bytě doma Vláďa a ne já, se chování mého milovaného krutě změnilo. Najednou začal být chladný, odtažitý a dokonce i násilný!

Doba růží a objetí byla pryč. Nastalo zklamání a peklo, které vyvrcholilo, když si Vláďa do našeho – vlastně teď už jeho – bytu přivedl jinou ženu. Ta by bývala klidně mohla být mojí dcerou. Znovu jsem tak zažívala to, co předtím: partner mě zradil s mladší!

Už nikdy nikomu neuvěřím!

Zhroutila jsem se z toho, ale to nebylo všechno. Vláďa mě jako nový majitel bytu vyhodil na ulici. Dal mi týden na to, abych si něco našla a odstěhovala se. To jsem mohla těžko stihnout.

Na ulici jsem neskončila, protože jsem pořád ještě měla práci a tak jsem se s pláčem přemístila na sociální ubytovnu. Když jsem se spojila se synem a řekla mu, co se stalo, pochopení jsem se také nedočkala.

Radek mi naopak hrubě vyčinil a pak prohlásil, že mám, o co jsem si koledovala. V současné době mám alespoň nějakou tu střechu nad hlavou, ale kdybych přišla o zaměstnání, asi půjdu pod most.

Jsem vyléčená do konce života ze všech sladkých mužských řečí a asi už nikdy žádnému chlapovi neuvěřím!

Ludmila (53), Ostrava

Související články
4 minuty čtení
Když jsem poprvé vešla do pokoje číslo 114, chtělo se mi brečet. Ani ne z toho, že bych byla sentimentální, spíš mi došlo, že tohle je konečná. Uvědomila jsem si, že už jsem „klientka“, jak tu říkají důchodcům, a že moje postel má svoje číslo a na nočním stolku bude jen kelímek na zubní protézu a stoh kapesníků. A že odtud živá nevyváznu. Doma jsem škaredě upadla a lékař mě po rehabilitaci rovn
5 minut čtení
Když se s někým kamarádíte tolik let, máte pocit, že už ho znáte a berete ho jako rodinu. Připustit si, že by vám někdo takový chtěl ublížit, je těžké. Můj život byl jako dobře udržovaná zahrada, vše mělo své místo, své hranice a svůj řád. Jenže jsem si do té zahrady dobrovolně nasadila jedovatý břečťan. Jmenovala se Marta. S Martou jsme se znaly od střední školy. Byly jsme ta nerozlučná dvojic
3 minuty čtení
Když mi bylo asi deset let, zakoukala jsem se do hezkého kluka ze sousedství. Dospělí se nad dětskými láskami většinou usmívají, pro mě to však tehdy byla vážná věc. Zamilovala jsem se do stejně starého kluka, který bydlel v naší ulici. Vzpomínám si, jak jsem ho zasněně pozorovala skrze záclonu, když mašíroval po chodníku s merunou anebo šlapal po silnici na kole. Líbil se mi, měl hezké oči i m
3 minuty čtení
Dlouho jsem si nebyla jistá, jestli o tom někdy dokážu promluvit. Některé věci si člověk raději nechává pro sebe a nevrací se k nim. Některé vzpomínky už tolik nebolí, i když umí občas udeřit se stejnou silou jako dřív. Dnes je mi osmdesát, a přesto mě někdy zaplaví stejný smutek jako tehdy, když mi bylo dvanáct. Bylo jaro, slunce konečně hřálo, tráva se zelenala a ve vzduchu bylo cítit něco no
5 minut čtení
Jeho výraz mám před očima dodnes. Takový čistý, dětský, beze slov říkal: „Vezmete si mě k sobě?“ S manželem Petrem jsme dlouhé roky toužili po dítěti. Neúspěšně. Lékaři nám moc nadějí nedávali, a tak jsme začali uvažovat o adopci. Tušili jsme, že to nebude rychlé ani jednoduché, a nechtěli jsme nic odkládat, chtěli jsme být ještě dost mladí na to, abychom dítěti dali všechno, co potřebuje. Jenž
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kdo zanechal šlépěje v blátě?
skutecnepribehy.cz
Kdo zanechal šlépěje v blátě?
Mám strach jezdit na vlastní chalupu. Na jaře jsem tam našla cizí stopy v blátě, které vedly téměř k ní. A překvapivě končily dva metry od ní. Mám starou chalupu v Krušných horách, kterou postavil můj děda. Nejezdíme tam moc často, protože podle manžela je moc daleko od civilizace, naše děti nemají čas a vnoučatům zase vadí, že tam
Matyáš Korvín vystrnadil císaře z Hofburgu
historyplus.cz
Matyáš Korvín vystrnadil císaře z Hofburgu
Císař před lety získal z Uher svatoštěpánskou korunu. Korvínovi ji vrátí až po dlouhém vyjednávání a zaplacení tučné finanční částky. Pro uherského krále je to obrovská potupa. Později se sice Fridrichovi za toto neuctivé handrkování pomstí, ale svého hlavního politického cíle nedosáhne. Chystal se oženit se svou snoubenkou Magdalenou Francouzskou (1443–1495). Mladičký český a uherský
Podvodník Harry Jelínek udělal obchod století
epochalnisvet.cz
Podvodník Harry Jelínek udělal obchod století
Usměvavý gentleman pokyne mladému manželskému páru: „Tudy prosím.“ Pozve ho na prohlídku „svého“ starobylého rodového sídla. Moc rád by jim ho totiž prodal. Co na tom, že se jedná o státní hrad Karlštejn.   Je to jeden výmysl za druhým. Už přezdívka Harry (asi 1905–1986) je falešná, stejně jako titul z medicíny, kterým se ohání. Rodák
Když kosatky učí své potomky a šimpanzi drží krok s módou…
21stoleti.cz
Když kosatky učí své potomky a šimpanzi drží krok s módou…
Kultura dlouho patřila mezi výsady, jimiž se člověk rád vymezoval vůči zbytku živočišné říše. Jenže moderní výzkum postupně ukazuje, že zvyky, tradice a dokonce i jakési módní trendy nejsou tak výlučn
Mandarin Oriental, Prague představil nového generálního ředitele Johna Kitchense
iluxus.cz
Mandarin Oriental, Prague představil nového generálního ředitele Johna Kitchense
Mandarin Oriental, Prague oznamuje jmenování Johna Kitchense do pozice generálního ředitele. Do jednoho z nejprestižnějších pražských hotelů přichází s více než dvacetiletou mezinárodní zkušeností v o
Vyklízí Obermaierová pole synově nevěstě?
nasehvezdy.cz
Vyklízí Obermaierová pole synově nevěstě?
Takový rychlý spád bychom tedy nečekali! Ještě před pár týdny měla Jaroslava Obermaierová (80) alias Vilma Nyklová ze seriálu Ulice marně shánět pro syna Jaroslava (44) partnerku. Do toho se ale n
Noc kostelů 2026 v Husově sboru v Chebu
epochanacestach.cz
Noc kostelů 2026 v Husově sboru v Chebu
Odhalte tajemství chebské Schlaraffie V pátek 29. května 2026 se v rámci celostátní akce Noc kostelů otevřou veřejnosti i místa, která běžně zůstávají skrytá. Jedním z nejzajímavějších bude bezesporu Husův sbor Církve československé husitské v Chebu (Vrbenského 14), který letos nabídne večer plný historie, hudby, tajemství i dobrodružství pro malé i velké návštěvníky. Málokdo ví,
Jak na pestrobarevné makronky
tisicereceptu.cz
Jak na pestrobarevné makronky
Lahodné makronky se z Francie dostaly do celého světa. Jsou sice na přípravu trošku náročné, ale nebojte. S trochou cviku a naším postupem se vám určitě povedou tyto jedny z nejoblíbenějších sladkostí
Pokračování lásky přišlo až po mnoha letech
nejsemsama.cz
Pokračování lásky přišlo až po mnoha letech
Nerozdělil nás osud, ale něčí nešetrný zásah. Bylo mi devatenáct, když jsem Marka poprvé uviděla. Pršelo a já stála bez deštníku na zastávce. Přišel ke mně, beze slova mi ho podržel nad hlavou a usmál se. Tak obyčejný okamžik – a přesto změnil všechno. Milovala jsem ho tak, jak umí milovat jen mladé dívky: bez
Plevel ovládl váš trávník? Možná děláte tuhle zásadní chybu
rezidenceonline.cz
Plevel ovládl váš trávník? Možná děláte tuhle zásadní chybu
Pokud váš trávník po zimě připomíná spíš flekatý koberec než lákavý zelený porost, není to náhoda. Jaro vždy nemilosrdně odhalí místa, kde plevel využil náskok, který získal ještě před začátkem sezóny. Dobrou zprávou je, že právě teď máte šanci změnit pravidla hry. Když půda volá o pomoc Důvod, proč se plevele na jaře chovají životaschopněji
Karel IV. a tajemství svatých relikvií: Věřil císař v jejich zázračnou moc?
enigmaplus.cz
Karel IV. a tajemství svatých relikvií: Věřil císař v jejich zázračnou moc?
Císař a český král Karel IV. patří ve své době k největším sběratelům svatých relikvií v Evropě. Shromažďuje trny z Kristovy koruny, ostatky apoštolů i předměty spojené s ukřižováním Ježíše. Kolem jeh
Kulomety versus opeřenci: Jak australští vojáci prohráli válku s pštrosy
epochaplus.cz
Kulomety versus opeřenci: Jak australští vojáci prohráli válku s pštrosy
Představte si armádu se samopaly, vojenskou disciplínou a plánem na „likvidaci nepřítele“. A teď si představte, že tím nepřítelem nejsou vojáci ani bandité, ale velcí nelétaví ptáci s načechraným peřím a dlouhýma nohama. Zní to jako absurdní komedie? Jenže v roce 1932 Austrálie skutečně vyhlašuje válku pštrosům emu a pro armádu to dopadne hodně trapně.