Domů     Tajila jsem svou výhru
Tajila jsem svou výhru
2 minuty čtení

Nestává se moc často, aby člověk vyhrál peníze. Mně se to ale podařilo. Na stírací los jsem vyhrála padesát tisíc.

Nikdy jsem se nepovažovala za dítě štěstěny. Přesto jsem i já, snad jako každý, občas zkusila své štěstí a vsadila si ve Sportce náhodná čísla nebo na poště zakoupila los. Pokaždé mě k tomu vedlo nějaké výjimečné prozření.

Buď jsem ve snu viděla čísla, která zrovna vyhrají nebo mě při čekání ve frontě na placení složenek zaujal za sklem na poště nějaký ten barevný stírací los. I onoho osudného dne tomu nebylo jinak.

Zelený los

V ruce jsem držela dvě složenky, jednu na zaplacení nájemného a druhou na energie. Lidí přede mnou bylo dost, snad proto můj zrak padl na jeden zelenkavý stírací los. „Dejte mi prosím ještě tamten los,“ poprosila jsem paní za přepážkou a na los ukázala prstem.

„Jistě, tady je, a ať je opravdu výherní!“ Pošťačka se na mě usmála, i přesto, že toho musela mít za celý den na poště nad hlavu.

Málem jsem dostala infarkt

Cestou domů jsem ještě nakoupila a rychle utíkala do tepla. Venku začalo hustě sněžit, a i když byly Vánoce dávno pryč, nějak jsem si na ně teď vzpomněla. A to jsem ještě netušila, že mám v kapse ten nejlepší dárek!

Doma jsem si uvařila grog a rychle jsem spěchala setřít to malé překvapení, které jsem si čas od času dovolila dopřát. Nevěřila jsem svým očím, když se přede mnou objevily tři stejné symboly v hodnotě padesát tisíc korun!

Moje tajemství

Měla jsem chuť zakřičet to do celého světa! Záhy jsem si však uvědomila, že by mi asi z mých peněz nic nezůstalo. Nejen, že by mi je rodinní příslušníci i kamarádi záviděli, každý by chtěl určitě i něco koupit nebo nenávratně půjčit.

Proto jsem se rozhodla nechat si své malé velké tajemství pro sebe. Výhru jsem si musela za dva dny osobně vyzvednout. Koupila jsem si nové boty a zbytek peněz uložila na účet.

Samozřejmě, že mě napadlo konečně si poprvé v životě vyhodit z kopýtka – tolik peněz pohromadě jsem totiž skutečně nikdy neviděla, natož abych je vlastnila.

Nakonec jsem si ale uvědomila, že mi jako záloha na horší časy a příspěvek k nízkému důchodu poslouží mnohem lépe.

Soňa L. (71), Brno

Související články
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
3 minuty čtení
Nikdy jsme neměli doma zvířátko. Až v důchodu si manžel našel na procházce netradičního domácího mazlíčka. Nejprve jsem se toho zvířátka bála, člověk si ale zvykne. Když se naše dvě děti osamostatnily, zůstali jsme s manželem doma v našem bytě na sídlišti sami. Neměli jsme nikdy žádné zvíře, ani mě, ani manžela to nelákalo. Nemohu tudíž pochopit, co se to v mém muži probudilo, když si jednoho d
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
historyplus.cz
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
nasehvezdy.cz
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
Hvězda Kriminálky Anděl Marta Dancingerová (34) už svou novou lásku rozhodně neskrývá. Herečka, kterou si diváci oblíbili mimo jiné i ve Zlaté labuti a taneční soutěži StarDance, tvoří už několik m
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Rostliny jako strážci domova
nejsemsama.cz
Rostliny jako strážci domova
Nejsou jen krásnou zelenou dekorací. Jsou to vlastně malé magické bytosti s jemnými vibracemi, které dokážou přitahovat radost a klid. Pěstování květin není jen o pouhém zalévání a utírání prachu z listů. Je to tichý, neobyčejně hluboký rituál propojení s přírodou přímo uprostřed vašeho obývacího pokoje. Rostliny nasávají těžkou energii, čistí vzduch od škodlivin, ale především vyzařují harmonii, která