Domů     Obrali mě úplně o všechno
Obrali mě úplně o všechno
3 minuty čtení

Příbuzné si člověk nevybírá. Ovšem ti Matějovi, byli skutečně nezapomenutelní. Doufám, že už je nikdy nepotkám.

Matějův syn vytahuje z mé skříně Matějovi košile, obleky, trička i džíny a hází to do obrovského kufru. Přinesli si jich s manželkou hned několik. Nevím, co čekali, že tu snad Matěj zanechal bůh ví co.

Ale ono je tu jen pár knížek, několik osobních věcí a oblečení. Tak ráda bych si alespoň jednu jeho košili nebo tričko nechala na památku. Ale tomuto příbuzenskému komandu vůbec nic neunikne a nemá cenu se s nimi dohadovat. Už tak mě nesnášejí.

Samostatná jednotka

Přesto, že jsem v životě měla všelijaké známosti, nikdy jsem netoužila po svatbě. Ani s otcem mé dcery jsme se nakonec nevzali a docela v dobrém jsme se rozešli po několika málo letech. Byla jsem proto vždy odkázaná sama na sebe.

Uměla jsem se postarat o sebe i o dceru. A vlastně mi velice vyhovovalo, že si všechno rozhoduju sama. Ale dnes už vím, že to ideální nebylo.

Pozdě, ale přece

Když jsem potkala Matěje, žila jsem sama. I dcera už odešla z domova a měla vlastní rodinu. Naše setkání bylo jak blesk z čistého nebe. Okamžitě jsem se zamilovala. Připadalo mi to ale velmi nepatřičné. Už kvůli tomu, že on byl ženatá a navíc o osm let mladší.

Jenže srdci člověk neporučí. On se navíc právě rozváděl. A protože neměl kam jít, řekla jsem, ať se nastěhuje ke mně. Byla jsem láskou celá omámená. Dokonce jsem začala litovat, že s Matějem už nemůžeme mít společné děti. Ty jeho jsem si tedy ani v nejmenším nepřála.

Vyhlášené nepřátelství

Matěj měl už dospělého syna a dceru. Od prvního momentu mě oba nesnášeli. I když jim to otec vysvětloval, že mě potkal až když byl v rozvodovém řízení, neustále mě vyčítali, že jsem rozbila jejich rodinu.

A největším skandálem se pro ně stalo, že jsme se rozhodli vzít. Sama jsem dlouho váhala, ale někde uvnitř jsem cítila, že jsem konečně, i když trochu pozdě, našla muže, kterého bych si opravdu ráda a zcela bezpodmínečně vzala. A tak jsem to také udělala.

Velmi krátké štěstí

Před týdnem Matěje postihl infarkt. I když byl jinak celkem zdravý, srdíčko nevydrželo. Byli jsme spolu čtyři krásné roky. Jsem za ně nesmírně vděčná. Proč jsme ale měli vyměřený jen takový zoufale krátký čas? Strašně moc mi Matěj chybí.

Jsem vdova, sama, zoufalá a navíc se na mě sesypaly Matějovy děti. Už mě stačily obvinit z Matějovy smrti a také z toho, že bych nyní chtěla „shrábnout“ všechno. Nechci vůbec nic, i když na to, jako právoplatná vdova, mám nárok. Ať si seberou úplně všechno.

Tričko a fotografie

Konečně za Matějovým synem zapadly dveře. Sedla jsem si na postel a chci si natřepat polštář. Pod ním leží schované Matějovo tričko. Konečně mně dochází, proč manželka Matějova syna na poslední chvíli ještě odběhla do mé ložnice.

Podezírala jsem ji, že si ještě něco chce přibrat do těch jejich obřích kufrů. Ona ale jako ženská nakonec pochopila, co mě nejvíc schází. Tričko ještě krásně voní Matějem a zbylo mi dost společných fotografií.

Libuše L. (64), Hradec Králové

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
historyplus.cz
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
nasehvezdy.cz
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
Hvězda Kriminálky Anděl Marta Dancingerová (34) už svou novou lásku rozhodně neskrývá. Herečka, kterou si diváci oblíbili mimo jiné i ve Zlaté labuti a taneční soutěži StarDance, tvoří už několik m
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Rostliny jako strážci domova
nejsemsama.cz
Rostliny jako strážci domova
Nejsou jen krásnou zelenou dekorací. Jsou to vlastně malé magické bytosti s jemnými vibracemi, které dokážou přitahovat radost a klid. Pěstování květin není jen o pouhém zalévání a utírání prachu z listů. Je to tichý, neobyčejně hluboký rituál propojení s přírodou přímo uprostřed vašeho obývacího pokoje. Rostliny nasávají těžkou energii, čistí vzduch od škodlivin, ale především vyzařují harmonii, která