Domů     Ztratila se nám vnučka
Ztratila se nám vnučka
5 minut čtení

Vnučka odjela ke kamarádce na víkend, ale domů se nevrátila. Prý si chce užít svobody! Vydali jsme se ji hledat a našli ji tam, kde bychom to nečekali.

Po třech vnucích jsme se konečně dočkali s manželem vytoužené holčičky. Vnučky! Byla krásnější než obrázek. Zlaté vlásky a oči modré jako studánky. I její rozpustilí bratři a bratranci si ji zamilovali.

Všichni byli o dost starší a tak se chovali k Martince jako k nějaké malé princezničce. Rodiče byli z jejího narození víc než nadšení, natož my, pyšní prarodiče!

Byla čím dál náročnější

Martinka rostla jako z vody a dělala nám jen radost. Po úspěšné maturitě začala studovat vnučka vysokou školu. Sama si ji zvolila a sama také zařídila. O nic jsme se nemuseli starat. Přesto, nebo právě proto, začaly problémy.

„Babi, holky se mi smějí, že jsem taková buranka vesnická. Že nemám nic kloudného na sebe!“ povzdychla si Martínka s očima upřenýma do telefonu. Zde si na velkém displeji prohlížela jakési oblečení, pod nímž se skvěly nebetyčně vysoké ceny.

Ani jsem těm částkám nemohla uvěřit! „Martinko, a ty ceny jsou v korunách?“ ptala jsem se nedůvěřivě, přestože jiná měna mě nenapadala. „Babi, a v čem by asi tak ty ceny byly? V rublech? Nebo zlotých?“ smála se tak trochu pohrdavě.

„Jsem to ale popleta!“ přiznala jsem a šla do šuplíku pro peníze, abych jí na něco hezkého přidala.

Pořád si jen stěžovala

Vnučka peníze přepočítala a dala mi na usmířenou pusu. Rázem mi bylo lépe! Každá její návštěva mě něco stála. Ona opakovala stále stejnou písničku: „Naši mi na nic nedají, naši nemají, brigáda mě neuživí.“ Nedalo se nic dělat, šla jsem si promluvit s dcerou.

Ta vůbec nic netušila! „Ale vždyť mi dáváme Martině spoustu tisíc! A platíme jí kolej i jídlo. Nic naplat, luxusní hadry si prostě kupovat nemůže,“ durdila se její máma a já ji chápala. Její nejstarší syn stavěl dům a ten mladší zrovna čekal rodinu.

Nemohla dávat věčně peníze jen rozmazlené dceři. I můj manžel byl téhož názoru: „Tu holku jste prostě rozmazlili!“ Zapomněl říct, že i on měl na tom svůj podíl. Byl to on, kdo jí pravidelně kupoval všechny hračky, na které si ukázala. A telefony, tablety a šminky…

Z ničeho nic zmizela

S vnučkou jsem se dohodla, že bude od nás s dědou dostávat kapesné a víc nic. Moc se na to netvářila! „Holka to pochopí. Je chytrá a rozumná!“ utěšoval mě manžel, když jsem se mu svěřila s předtuchou, že se něco stane. Bohužel, nemýlila jsem se.

Martínka odjela na víkend ke kamarádce a už se nevrátila. Jen poslala vzkaz, že je dospělá, a bude si dělat, co chce. Dcera si zoufala a zeť také. Mysleli, že jejich dcera přeruší studium a nastoupí někam do práce. Ale i oni se mýlili. „Martinka se ztratila.

Je nezvěstná!“ plakala dcera a zeť se k ní málem přidal. I on byl zoufalý. Manžel se na ty dvě hromádky neštěstí nemohl dívat: „Pojedeme tu holku nezdárnou hledat! A hned!“

Jeli jsme ji hledat

Byla jsem ráda, že nejede sám. Sbalila jsem náhradní oblečení a vyrazili jsme do neznáma. Vůbec jsme netušili, kde vnučku hledat. Neznali jsme její kamarády ani nevěděli, co by mohla mít za lubem. Naše první kroky vedly na kolej, kde ještě před týdnem bydlela.

Tady ale všichni krčili jen rameny. Nic nevěděli, nebo se alespoň tak tvářili! Obešli jsme postupně asi dvacet pokojů a všude slyšeli to samé. Netušíme, nevíme, neznáme… Ztrápeně jsem si sedla na schody a hledala lahvičku s pitím.

Ani jsem si nevšimla paní, která se postavila nade mě. „Slyšela jsem, co se vám stalo. Chtěla bych vám něco říct, ale neurazte se!“ řekla tichým hlasem a rozhlížela se ustrašeně kolem sebe. Byla to uklízečka, co přišla na večerní směnu.

Mluvila špatně česky, občas jsem jí ani nerozuměla! To, co mi řekla, mě šokovalo.

Našli jsme ji

„Paní, ty holky si tady vydělávají jako…no, lehké ženy, nebo jak se to u vás říká…“ Potom mi ještě řekla, kam bychom se s mužem měli jít podívat. Jen o dvě ulice dál! Kvapně jsme se s ní rozloučila. Nechtěla jsme se kvůli takovému nesmyslu hádat.

V autě, kde již manžel seděl, jsem mu vše vypověděla. Než jsem stačila konstatovat, jaká je to hloupost, nastartoval auto a jel určeným směrem. Zastavil před nenápadnou vilkou s hezkou zahrádkou.

Vysoký plot a kamera u vrat dávaly tušit, že to není jen obyčejný dům. „Počkej tady,“ zavelel manžel a hnal se dovnitř. Trvalo skoro hodinu, než se vrátil k autu. Za ruku táhnul Martinu!

Zatím seká dobrotu

Skoro jsme ji nepoznala. V luxusních minišatech, blonďaté paruce a vysokých podpatcích si nebyla skoro podobná. Ani nepozdravila. Naštvaně se schoulila na zadní sedadlo a během cesty tvrdě usnula. Nemusela nám nic vysvětlovat.

Ani manžel nezabíhal do podrobností. Nechtěl mě ranit víc, než bylo nutné. Doma jsme Martině nařídili, aby o svém dobrodružství před rodiči nemluvila. Ti byli ráno tak šťastní ze shledání, že se ani moc nevyptávali! Martinka si dala od školy na rok pauzu.

Začala chodit do práce a vážit si každé poctivě vydělané korunky. Možná se do školy vrátí, ale my ji rozhodně nutit nebudeme!

Eva A. (71), Ostrov

Související články
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
3 minuty čtení
Bývalá žena mého muže mi dělala ze života peklo. Intrikovala a štvala proti mně svého syna, až padla poslední kapka. Začala jsem se bránit. Můj muž se s exmanželkou nerozešel v dobrém, ale má s ní, bohužel, syna. Hned na začátku našeho vztahu jsem byla svědkem jejich scény. Z ničeho nic k nám ta ženská přivedla syna, že prý chce vidět tátu. Spíš ale chtěla ona obhlídnout mě. Neměla jsem z ní do
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.