Domů     Jak mi můj syn otevřel oči
Jak mi můj syn otevřel oči
3 minuty čtení

Pro samou práci jsem málem zapomněla, co jsme se svým dětem snažili vštěpovat. Syn mi to připomněl dojemným způsobem.

Stalo se to už asi před třiceti lety. Syn Petr chodil do druhé třídy a dcera Andulka do první. Já poté, co jsem byla s dětmi šest let doma, zrovna nastoupila do nové práce a zpočátku jsem to zvládala jen s vypětím sil.

Ráno vzbudit děti, připravit jim svačiny, odvést je do školy, pak honem do práce, odpoledne vyzvednout děti z družiny a domů vařit večeři, prát, uklízet… O víkendech jsem pak doháněla resty. Ostatně to zná asi každá zaměstnaná matka.

Děti jsme se vždycky snažili s manželem vést k tomu, aby byly slušné, zajímaly se o druhé a aby jim nebylo lhostejné, co se kolem nich děje.

S nástupem do práce jsem toho ale měla až nad hlavu, byla jsem ráda, že stíhám alespoň základní péči o domácnost a rodinu. Manžel býval často služebně pryč, tak jsme si s většinou věcí musela poradit sama.

Ale to si nestěžuji, měli jsme a dodnes máme hezký vztah. Jen vysvětluji, proč došlo k tomu, že mě můj tehdy osmiletý syn tak zaskočil.

Jednou cestou ze školy nadšeně vyprávěl, že si s paní učitelkou ten den povídali, co oni jako děti mohou udělat pro to, aby naše planeta byla hezčí. Poslouchala jsem ho jen napůl, měla jsem hlavu plnou toho, co všechno musím ještě ten večer zvládnout.

Po příchodu domů jsem děti zahnala, aby si udělaly úkoly, Andulce jsem s nimi trochu pomohla, Petříka pochválila, že to zvládl sám. Pak jsem jim pustila večerníček a připravila si prádlo na žehlení. Po pohádce najednou slyším Péťu, jak říká:

„A proč my vlastně netřídíme odpad?“ Na obrazovce zrovna byla kampaň na tohle téma. Já ale měla plné ruce práce, a tak jsem ho jen odbyla s tím, že na to není čas, místo, kontejnery jsou daleko a že to popeláři stejně nakonec vozí na jednu hromadu. Péťa neřekl nic, jen zamyšleně odešel.

Asi po měsíci Péťa přinesl domů velkou krabici. Vybalil z ní tři různě barevné koše a řekl mi, že si na ně našetřil z kapesného, něco mu přidala babička, a od teď můžeme třídit.

O odnos do kontejnerů se sám postará, protože mu není jedno, jak to s naší planetou dopadne. „Maminko, vždyť jsi vždycky říkala, že se každý z nás musí o zem starat, jak umí, a každá maličkost se počítá. Tak já začnu s tímhle,“ prohlásil rozhodně.

V tu chvíli jsem si uvědomila, že mi kvůli starostem málem unikly mnohem důležitější věci. Třeba to, jací lidé vyrostou z mých dětí, je nejvíc. Rozplakala jsem se, přitáhla Péťu k sobě a slíbila mu, že do toho půjdeme spolu.

V práci jsem dala výpověď a našla si jinou, na půl úvazku. Třídíme teď všichni a děláme spolu i spoustu dalších věcí.

Saša (54), Praha

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.