Ať tomu věříme nebo ne, někteří lidé umí vidět do budoucnosti. Nevěřit jim a nezařídit se podle jejich předpovědi může být někdy osudné!

Moje švagrová Milena a já jsme měly jednu společnou zálibu: obě jsme se zajímaly o všechny tajemné věci mezi nebem a zemí. Mě osobně tenhle svět tajemna a magie přitahoval už odmalička.

Už jako malá holka, když jsem jezdila na dětské letní tábory, tak jsme s kamarádkami o půlnoci zkoušely pomocí spiritistické destičky vyvolávat duchy, a mnoho dalších věcí, které nás napadly.

Zkoušely jsme různé výklady

Z mých kamarádek postupem času tohle nadšení opadlo, ale mě vydrželo až do dospělosti. A když jsem se pak seznámila s Milenou, která byla pro tyto věci stejně zapálená jako já, začaly jsme společně zkoušet všelicos – kyvadélko, horoskopy, výklady z karet.

Braly jsme to spíš jen jako hru a zábavu, velkou vážnost jsme tomu ani jedna z nás nepřikládaly, ale když se nám pak jednoho dne naskytla možnost zajít k opravdové věštkyni a nechat si udělat výklad, tak jsme si to rozhodně nemohly nechat ujít.

Byla úplně zničená

Věštkyni jsme si předem „prověřily“. Ta stará žena měla dobrou pověst. Přijímala sice za své věštby peníze, ale podle toho, co jsme o ní slyšely a co jsme si přečetly, většinou vycházely. Milena šla jako první, já jsem na ni čekala.

Poté, co vyšla, viděla jsem, že se něco stalo. Došlo mi, že se dozvěděla něco hodně nepříjemného. Snažila jsem se vyzvídat, ale dala mi najevo, že o tom teď nechce mluvit.

Viděla jsem, jak je zničená, a tak jsem své sezení u věštkyně odložila a raději jsem Milenu doprovodila domů.

Stihne je neštěstí

Čekala jsem, až se mi švagrová sama svěří. Uvařila jsem nám oběma bylinkový čaj a posadily jsme se na pohovku. Po několika minutách prohlásila, že je to všechno špatné.

Povytáhla jsem obočí, protože jsem nechápala, co přesně tím myslí, a tak mi poté objasnila, jakou věštbu slyšela. Týkala se Františka – mého bratra a jejího manžela. Prý ho do půl roku potká katastrofa, která navždy změní jejich životy.

Mohl by se jí vyhnout jedině tak, že by zůstal nějaký čas doma. Ale vzhledem k tomu, že bratr pracoval jako obchodní cestující, bylo to nemožné.

Bylo to nepravděpodobné

Uběhlo několik dní a Milena mi prozradila ještě jednu informaci: podle věštkyně za tím prorokovaným neštěstím prý bude stát nějaká mladá tmavovláska. Nevěřila jsem tomu, že by Franta mohl být své ženě nevěrný. Dobře jsem svého bratra znala. Naprosto se to vylučovalo s jeho dobráckou povahou.

Začala o věštbě pochybovat

Milena se rozhodla, že Frantovi o věštbě nic neřekne. I když z nás dvou to byla právě ona, která na horoskopy a podobné věci dala víc, začala se najednou utěšovat, že jsou to třeba všechno jen takové řeči.

Prohlásila dokonce, že z ní věštkyně nejspíš jen chtěla vytáhnout peníze. Upozornila jsem ji, že se o tom může jednoduše přesvědčit – když se do toho půl roku nic nestane, ukáže se, že brala vážně něco, co si žádnou pozornost nezasloužilo.

Bratr o ničem nevěděl

Týdny utíkaly. Život bratra a švagrové byl stále stejný – klidný, žádný mráček na obzoru. Pokud se nad Františkem opravdu vznášela nějaká hrozba, nevěděl o ní, protože Milena o ní skutečně nepromluvila.

Po pěti měsících od onoho proroctví to ale přišlo – začátkem týdne odjel bratr na jednu ze svých služebních cest!

Nehoda na silnici

Ve středu večer jsme seděli s manželem u televize, když mi najednou zazvonil mobil. Podívala jsem se, kdo volá. Byla to Milena, ale její hlas jsem skoro nepoznala. S pláčem mi sdělila, že František měl vážnou autonehodu a odvezla ho sanitka v kritickém stavu. Okamžitě jsme se ke švagrové vypravili a společně jsme pak jeli do nemocnice.

Bojoval o život

František se několik dnů pohyboval mezi životem a smrtí. Lékaři mu dávali šanci padesát na padesát. Věděla jsem ale, že bratr je bojovník a že nad smrtí zvítězí, což se nakonec také stalo, ovšem neobešlo se to bez vážných následků.

Bratr se už nikdy nebude moci postavit na vlastní nohy a zbytek života stráví na vozíku. Nehodu přitom sám nezavinil, mohl za ni řidič druhého vozidla.

Vyšlo to do posledního detailu

O celé té tragédii jsem s Milenou nechtěla mluvit ani v oněch bolestných dnech, ani později. Začala s tím ovšem sama. Dávala si vinu za to, že věštkyni nevěřila a svého muže nevarovala. Všechno se totiž vyplnilo.

Katastrofa opravdu přišla do půl roku a naprosto změnila její i Františkův život. Kdyby býval nikam necestoval, bylo by všechno v pořádku.

A aby pravda byla stoprocentní, tak jsme posléze zjistili, že viníkem nehody – řidičkou, která nedala bratrovi přednost na křižovatce, byla mladá tmavovlasá žena.

Tajemství střeží dál

Od té doby uplynulo už několik let. Bratrův stav se nezlepšil, ale společně s Milenou to nějak zvládají. Jejich láska zůstala pevná. Ovšem o tom, že mu život zničila naplněná hrozivá věštba, jsme Františkovi nic neřekly, a ani neřekneme.

Jaroslava L. (61), Pardubicko