Domů     Loupež, která se stala za bílého dne
Loupež, která se stala za bílého dne
5 minut čtení

Jsem velká milovnice květin a taky to doma u mě tak vypadá. Všude tam,kde by mohlo být místo, je květina. Mám ráda zelené nekvetoucí, takže jsem si oblíbila palmy a juky. To jsou moje lásky. Ale zažila jsem šok.

Mám juky dvě malé a pak jednu velkou monsteru, na kterou jsem pyšná. Říkám jim Moje holky. Monstera má skoro dva metry na výšku a stále se rozrůstá. A i když se v kuchyni skoro kvůli ní nehnu, nevzdám se jí. Mám ji jako společnici při vaření.

Ale nejvíce jsem pyšná na svou juku a to tu největší. Koupila jsem si ji tehdy před lety v Praze. Stála skoro čtyři tisíce, protože je hodně vysoká a rostou na ní další dva kmínky. O své rostliny se starám jako o své děti a proto se jim u mě tak skvěle daří.

A protože když poprvé vysvitlo sluníčko, rozhodla jsem se, že své krásky dám na předzahradu, aby taky nasály energii ze sluníčka. Venku jsem jim otřela listy od prachu a natočila je pěkně na mírné slunce.

Listy se na něm jen leskly a já se na ně často koukala z okna a sledovala lidi, jak se nad tou krásou pozastavují a kochají se.

Malá nepozornost

Úplně jsem dmula pýchou. Jenže jsem pak šla vařit a na své kytky jsem tak trochu pozapomněla. Začalo se stmívat a jakmile skončily hlavní zprávy, tak jsem si uvědomila že mé “děti” nejsou doma. S klidem jsem šla na před dům a málem mě polil pot.

Zastavilo se mi srdce. To snad není možné! Jak může být někdo tak drzý, tak bezohledný, říkala jsem si. Ta největší juka a jedna malinká chyběly! Krve by se ve mě nedořezal a srdce mi zase začalo tlouct, div mi nevyskočilo z hrudi.

Stála jsem na  místě, rozhlížela jsem se kokem sebe, ale milovaná juka nikde nebyla. Ty kytky přece nemají nožky, tak utéct samozřejmě nemohly. Ihned mě napadlo, že mi je někdo ukradl. Jenže jak? Ta velká vážila snad dvacet kilo i s ozdobným květináčem.

To jen tak nikdo nemohl vzít do ruky nebo dát na kolo a jet pryč. Navíc by si toho každý všiml, taková kytka by všude budila pozornost. Rychle jsem se stavila ke dvěma sousedům, kteří jsou poblíž.

Jako špatný sen

První sousedka nic neviděla, druhá ano. Říká mi: „Obě kytky vzaly dvě paní, které jely okolo bílým autem. Prý je od vás koupily. Byly to docela příjemné dámy.“ Sousedka si s nimi ještě pokecala, jak je pěkné počasí a že se tam květinám daří.

Málem jsem omdlela. Tak mě kradou mou pýchu a sousedka se se zlodějkami ještě vybavuje. Ani nevím, jestli jí to mám mít za zlé. Sama věděla, jak mi na nich záleží a že bych je nikdy nikomu nedala.

Ženy jí řekly, že jsem jim ty dvě juky prodala a že si jedou pro ně, tak to sousedce divné nebylo. Samozřejmě, že jsme brečela. Fotky kytek jsem měla, tak jsem je vystavila na internet s prosbou, že mi je někdo ukradl ze zahrady, jestli si někdo něčeho nevšiml.

Bohužel ani po týdnu žádná pozitivní zpráva. Pár lidí to bralo jako vtip, ale já to jako vtip nebrala.

Upadne jim ruka?

Ještě jsem pár dní doufala, vyhlížela, že se v těch ženách hne svědomí, ovšem zbytečně. Manžel mě uklidňoval. Prý jim upadne ruka,možná obě, ale já vím, že se tohle zlodějům nestává. To si jenom tak říkáme.

Je tomu skoro třetí týden a já jsem bez mé velké juky a jedné malé. Bude se to zdát jako praštěné, ale já je měla ráda. Dokonce jsem jim dala jména. Velká a Malá. Já vím, nic originálního. Ale každý si přece můžeme zvolit jména i pro kytky, které milujeme.

A i když hodnota obou přesáhla skoro sedm tisíc, na policii jsme nevolala. Co bych jim taky řekla? Už vidím ty jejich pobavené tváře, jak mě poslouchají a myslí si, že jsem nějaká pomatená ženská. Třeba ne, ale nevím. Raději to neriskuji.

Moje juky byly sice na mém pozemku, ale tam se mohl dostat kdokoli. A i kdyby… Bylo by to slovo proti slovu, že mi ji ukradly ty dvě ženy. Určitě by se ony bránily, že jsem jim je prodala. A jak já bych dokázala, že to není pravda?

Už budu opatrná

Dodnes nevím, kdo to byl a zajímalo by mě, jestli se o ty dvě moje milované holky někdo taky stará s takovou láskou, jakou jsme jim roky dávala já. Aspoň bych byla klidnější, ale stejně si nedovedu jaký u toho má pocit, když má doma kradené květiny?

To přece nemůže nikoho těšit. Nebo jsou lidé už tak otrlí, už ukradnou cokoli a je jim jedna, že to někomu ublíží? Ještě dnes mě bolí u srdce, když vidím dvě prázdná místa, kde mé juky byly.

Samozřejmě, že mám už vyhlídnutou další juku, ale musím  zase nějaký ten měsíc šetřit. Jejich růst je velmi pomalý a já bych chtěla již zase velkou. Od té doby budu dávat mé vzácné květiny jen na malý balkonek. Sice je budu muset tam střídat, ale aspoň mi je nikdo neukradne.

Lucie S. (55), Javorník

Související články
2 minuty čtení
Nikdy jsem nebyla z těch, kteří si stěžují. Vždy jsem měla naději. Jenže ta nyní vyhasla. Začalo to nevinně. Píchání v kloubech, únava, taková ta „zima do kostí“, co se člověk snaží rozchodit. Ale nešlo to rozchodit. Přišlo to plíživě, jako by se tělo proti mně pomalu obracelo. Diagnóza byla rychlá, revmatoidní artritida. Jak mi lékaři vysvětlili, moje vlastní tělo vlastně napadá, ničí samo seb
3 minuty čtení
Nikdy jsem si nemyslela, že mi bude chybět školní zvonek. Ten ostrý, protivný zvuk, co ukončoval hodiny a začínal přestávky. Celý život jsem učila na základní škole. Český jazyk a dějepis. Měla jsem ve třídě své království – tabuli popsanou křídou, štosy sešitů, a hlavně oči dětí, které na mně visely. Někdy z povinnosti, jindy se zaujetím. Ale byly tam. Byla tam odezva. I když jde o cizí lid
3 minuty čtení
Na nějaké zázraky jsem v životě nikdy nevěřila, do kostela nechodila. Ale život mě nakonec přece jenom přesvědčil, že se čas od času stávají i věci těžko uvěřitelné. Bylo mi skoro pětačtyřicet. V celém kraji nebyla živá duše, která by uvěřila, že se mi ještě podaří otěhotnět. Osobně jsem tomu rovněž nevěřila ani za mák. Bylo to vyloučeno už proto, že jsem po rozvodu žila sama. Za takových okoln
3 minuty čtení
Každé ráno si dělám čaj do dvou šálků. Jeden piju, druhý zůstává nedotčený. Možná to zní zvláštně, ale nějak mi to pomáhá. Jde o rituál, který zůstal, i když člověk, pro kterého byl určen, už nechodí v mém bytě, po tomto světě. Já bydlím sama v malém domku na konci vesnice, kde lišky dávají dobrou noc a pošťák se usmívá ještě dřív, než otevřu branku. Život tu běží pomalu, ale ne bez emocí. T
5 minut čtení
Po třiceti letech manželství, které jsem považovala za pevné, mi manžel Petr oznámil, že si našel jinou, a odstěhoval se. Odešel za ní a nechal mě samotnou. Nejen se zlomeným srdcem, ale i s hromadou dluhů, o kterých jsem neměla tušení. Moje rodina, kterou jsem milovala, se rozpadla, a já teď hledám sílu, jak začít znovu. Příliš mladí na lásku? S Petrem jsme se vzali velmi mladí a záhy js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
21stoleti.cz
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
Houby lysohlávky se řadí mezi pravé halucinogeny, neboť ovlivňují smyslové vnímáni i prožívání reality, a to díky obsahu účinné látky zvané psilocybin. Její použití u pacientů s rakovinou, kteří trpí
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
epochaplus.cz
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
Starý poutník putoval krajem, když najednou spatřil spoustu lidí, kteří cosi kutili na skále. „Co to děláte?“ zeptal se jich. „Budujeme hrad,“ zazněla odpověď. Muž v šoku kroutil hlavou. „To spíš z mojí poutnické holi vyroste strom, než by se vám podařilo na té holé skále něco takového postavit,“ prohlásil a na důkaz zapíchl svoji starou sukovici
Už to nejsem já
skutecnepribehy.cz
Už to nejsem já
Nikdy jsem nebyla z těch, kteří si stěžují. Vždy jsem měla naději. Jenže ta nyní vyhasla. Začalo to nevinně. Píchání v kloubech, únava, taková ta „zima do kostí“, co se člověk snaží rozchodit. Ale nešlo to rozchodit. Přišlo to plíživě, jako by se tělo proti mně pomalu obracelo. Diagnóza byla rychlá, revmatoidní artritida. Jak mi lékaři vysvětlili,
Rezidence ve stylu glamour
rezidenceonline.cz
Rezidence ve stylu glamour
Inspirující myšlenkou designérky, která navrhla podobu interiéru luxusní rezidenční vily, bylo vytvořit neobvyklý okouzlující obytný prostor, připomínající elitní paláce prvorepublikových továrníků. Johana Picková i při samotné realizaci věnovala pozornost především detailům s velkým důrazem na dokonalé zpracování každého architektonického prvku. Pod jejím dohledem tak velmi rychle vzniklo dvoupatrové aranžmá plné rafinované elegance, jež svou sofistikovaností
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
nasehvezdy.cz
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
Obdivovatelé i přátelé Terezy Brodské (57) jsou v šoku z jejího rozhodnutí. Herečka totiž nedávno oznámila, že hodlá zcela zmizet ze sociálních sítí. Údajně ji k tomu přiměl fakt, že není úplně ne
Nepečený melounový dort
tisicereceptu.cz
Nepečený melounový dort
Nemusíte ani zapínat troubu a přitom vytvoříte jedinečný dort s lehkým melounovým želé, který bude zejména během horkých letních dnů příjemným osvěžením pro malé i velké strávníky. Potřebujete 1
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
iluxus.cz
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
Značka Zadig & Voltaire přináší novou kapitolu do své ikonické voňavé ságy THIS IS! a představuje dvě nové vůně, které jsou jako stvořené pro elektrizující letní noci. Duo THIS IS HER! BURNING LOV
Kouzla letního slunovratu
nejsemsama.cz
Kouzla letního slunovratu
Letní slunovrat, kdy 21. června je den stejně dlouhý jako noc, je tím nejlepším časem pro kouzelné rituály. Pokud chcete v tento magický čas čarovat, vyzkoušejte rituály s ohněm i bylinkami. Oslavte sílu slunce a přivolejte si pomocí magie obdobně silné štěstí. Slunovrat je příležitost k novým začátkům, k napojení na přírodu a k úžasné letní magii. Vyzkoušejte některý z rituálů a dopřejte si tento magický
Jan Kupecký maloval svou duši
epochalnisvet.cz
Jan Kupecký maloval svou duši
Jeden z nejvýznamnějších barokních malířů 17. a 18. století a vyhledávaný portrétista nejmocnějších osobností své doby byl hrdý Čech. Jen v Čechách většinu svého života vlastně vůbec nežil…   Kde se Jan Kupecký (1666–1740) narodil, není úplně jasné. Jeho rodiče pocházejí z Mladé Boleslavi, ale vzhledem ke svému protestantskému vyznání nemají doma právě na růžích
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí  se někdy Spravedliví soudci?
enigmaplus.cz
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí se někdy Spravedliví soudci?
Ačkoli druhá část našeho titulku vypadá jako povzdech nad stavem belgické justice, ve skutečnosti se týká krádeže části takzvaného Gentského oltáře. Ani po devadesáti letech není tento kriminální čin
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
historyplus.cz
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
Podpalubí lodi Kaiserin Elisabeth je přecpané trofejemi. Nechybí mezi nimi vycpaní tygři, orli ani opice. Námořníci sem přinášejí vypreparované klokany, pštrosy a koaly. Arcivévoda František Ferdinand d´Este se totiž na lodi plaví kolem světa a plní ji ulovenými zvířaty. Záhy mezi ně přibudou veverky, skunkové nebo medvěd grizzly… Arcivévoda František Ferdinand d´Este (1863–1914)
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
epochanacestach.cz
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
Asi kilometr od státního zámku Lemberk se nachází Zdislavina studánka pojmenovaná podle zdejší šlechtičny, která prý měla zázračné nadání uzdravovat nemocné. Voda prý pomáhá dodnes. Česká šlechtična svatá Zdislava (1220–1252) má podivuhodné schopnosti už jako dítě. Stále se prý modlí a chce se stát poustevnicí. Rodiče ji nicméně provdají za Havla z Lemberka (asi 1210–1254) a