Domů     Voda mi vzala mého vnoučka
Voda mi vzala mého vnoučka
3 minuty čtení

Měly to být jeho vysněné prázdniny. Bohužel, krásné dobrodružství se změnilo v neuvěřitelnou tragedii, z které se už nikdy nevzpamatuji.

Stojíme na břehu řeky. Nikdo z nás nemá odvahu ani chuť ponořit do ní jen špičku nohy. Všechno je to ještě příliš čerstvé. Zavřu oči a vidím našeho Pavlíka. Ten by tu nevydržel stát ani chviličku. Ne nadarmo jsme mu říkávali vodní myš.

Všichni se mu kvůli tomu smáli. Určitě by se rozeběhl okamžitě do vody. Byl takový už odmalička.

Plovoucí nemluvně

Když se narodil můj první vnouček Pavlík, rozhodli se jeho rodiče, že s ním budou chodit na plavání kojenců. Pavlík tomu byl přímo předurčen. Vodu miloval od prvního okamžiku. Ve třech letech už začal chodit na plavání.

Dodnes si pamatuju, jak v šatně plné řvoucích a vystrašených dětí před prvním tréninkem, stál u dveří do bazénu celý natěšení. Jakmile se otevřely, Pavlík vystartoval a s rozběhem skočil do vody. Myslela jsem tehdy, že toho trenéra skolí infarkt, jak se lekl. Netušil totiž, že náš Pavel už umí plavat.

Rostl jako z vody

Pavlík vodu a plavání miloval. Začal chodit do sportovního plaveckého oddílu a neustále se zlepšoval. Na každém závodu nakonec skončil na „bedně“. Nebyl vždy první, ale do třetího místa se vešel pokaždé. Trenéři mu předpovídali velkou budoucnost.

Ale Pavlíkovi bylo teprve devět a měl vše ještě před sebou. Alespoň tehdy jsme v to všichni věřili.

Byl to jeho sen

Pavel rád plaval, ale bavilo ho vlastně vše kolem vody. Vyzkoušel si všechna ta prkna na vodě, projel se se známými na jachtě. Ale jeho velkým snem byla pořádná výprava na vodu. V devíti letech rodiče konečně usoudili, že by mohl jet na vodácký tábor.

Pavlík byl nadšený a začal se chystat už snad dva měsíce dopředu. Pak konečně nastal den odjezdu. Stáli jsme celá rodina před autobusem a Pavel nám mával z okýnka. Oči mu úplně zářily. Tak nadšeného jsem ho už dlouho neviděla. A už bohužel také nikdy neuvidím.

Dlouhá nejistota

Ještě ráno před tou tragédií mi Pavlík volal. „Babi, je to tu skvělý. Mám krásné fotky, pak ti je ukážu.“ Za pár hodin ke mně přijel syn. Zoufalý, zdrcený. Pavlík zmizel ve vodě u jezu.

Prý se neohroženě vrhl pro kamaráda, který se začal topit po převržení lodě. Jeho zachránil, ale sám ke břehu už nedoplaval. Stále jsme se utěšovali, že to ještě nemusí znamenat, že se utopil. Doplaval po řece někam dál, leží někde zraněný na břehu…

Krutá realita

Pavlíka hledali s maximálním nasazením několik dní. Pak ho konečně našli. Utopil se. Všichni byli naprosto zdrceni. My, naši známí i úplně cizí lidé. Mladší Pavlíkův bráška Tomík zatím celou situaci moc dobře nechápe. Jasné je jedno, z něho plavec nebude.

Vody se, naštěstí, bojí. K řece jsme přijeli jen proto, abychom uctili Pavlíkovu památku. Je to už rok, co nás opustil. A dnes by mu navíc bylo deset let.

Magda V. (67), České Budějovice

Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
nasehvezdy.cz
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
Zavládla snad krize i v druhém manželství hvězdy seriálu Kriminálka Anděl Davida Švehlíka (54)? Média herce chválila, že dorazil na premiéru filmu Wirbel do pražského Kina Pilotů, a to i se ženou, u
Posilovna pro zdravé vlasy
nejsemsama.cz
Posilovna pro zdravé vlasy
Zdravé a silné vlasy nemusejí být nedostižným cílem. To, jak vypadají, je odrazem jídelníčku i vlasové péče. Jak posílit slabé vlasy? Jednoduše. Dopřejte jim správnou péči, a to jak zevnitř, tak i zvenčí. Nakrmte je Když je v těle něco v nepořádku, často se to nejdříve projeví právě na vlasech nebo nehtech. Především v zimě je na místě zamyslet se nad tím,
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud