Domů     Jídlo máme z kontejneru
Jídlo máme z kontejneru
4 minuty čtení

Nejsme chudí ani blázni. Jen se nám zalíbil moderní trend, pořizovat si jídlo zadarmo. Jen rodině se náš nový koníček nelíbí. Dokonce se za nás stydí!

S manželem jsme se brali mladí, těsně po dokončení střední školy. Naši rodiče byli proti, ale nám to bylo jedno. Nic jsme od nich nechtěli! Peněz jsem samozřejmě, jako většina našich vrstevníků, nazbyt neměli. Ale byli jsme zdraví a pracovití. A také toho moc nepotřebovali.

Byli jsme dva blázni

S kamarády jsme se odstěhovali za město, do takové polorozpadlé barabizny. Byla na prodej skoro zadarmo. Původní majitelé se jí chtěli zbourat. My naopak byli pro zachování a opravu.

Kamarádi nám pomohli a tak během dvou let jsme měli moc hezké, i když skromné, bydlení! Později jsme si pořídili pět dětí. Ani s tím samozřejmě rodiče nesouhlasili. Prý jsme blázni! Tahle nálepka nám už zůstala.

Sousedé ze vsi nám tak říkali a dokonce i vlastní děti. Jen tak, z legrace. Nám to nevadilo a s manželem jsme se začali oslovovat také tak. Ale jen občas a z lásky!

„Blázne stará, co budeš dneska dělat?“ ptala jsem se ho pravidelně u snídaně, i když jsem odpověď většinou uhádla. Jednou to byla jízda na trh, jindy zase dlouhá vycházka.

Šel nakupovat do kontejneru

Tentokrát byla ale manželova odpověď úplně jiná. Šokující! „Jdu vybírat kontejnery!“ řekl jakoby nic a ukázal mi dvě velké tašky. Zatím prázdné. „Brzy budou plné. To budeš koukat, čím je naplním!“ dodal tajemně a mně nezbylo, než hádat.

Manžel jen krčil rameny, Prý, ať se nechám překvapit! Myslela jsem, že přinese nějaké haraburdí, které se bude snažit renovovat nebo opravovat. A potom prodávat. Míval zvláštní nápady, ale já je vítala. Alespoň se nenudil. A já také ne!

Neuplynuly snad ani dvě hodiny a manžel přinesl dvě plné tašky. Vše vysypal do vany a já se zvědavě běžela podívat. „Tak cos mi přinesl, blázne?“ zeptala jsem se ho se smíchem, ale potom mě přemohl údiv. Ovoce, zelenina, brambory a asi tři kytky v květináči. Podle nalepeného štítku celkem drahé!

Inspiraci našel v časopisu

„Cos to koupil? Vždyť to nesníme ani za týden!“ divila jsem se, ale sliny se mi už sbíhaly na meloun. Byl z jedné strany omačkaný, ale mně to nevadilo. „Ale já to nekoupil…“ tvrdil. Nevěřila jsem mu. Přece to všechno jídlo někde neukradnul!

On, jakoby tušil, co mě napadlo, zavrtěl hlavou nad mojí nechápavostí. „Já tohle všechno vyhrabal z kontejneru!“ sděloval mi nadšeně a zároveň co nejsilnějším proudem vody všechny ty lahůdky omýval. Zůstala jsem stát vedle vany jako opařená.

Můj manžel a vybírá kontejnery? Co ho to napadlo? On ale nedbal. Vrazil mi do ruky tekoucí sprchu a utíkal do ložnice. Odtud mi přinesl z nějakého časopisu vystřižený článek. Psalo se v něm o novém koníčku.

Vybírání kontejnerů u samoobsluh, obchodních řetězců, nebo přímo prodejen se zeleninou!

S partou mladých si vyměňoval lup

Nadšeně mi článkem mával před očima: „Oni prošlé zboží vyhazují. Ani do potravinové banky prý všechno nedávají. Stačí jen zjistit, který den…Zítra bude pečivo…!“ Zmohla jsem se jen na nevěřícné zavrtění hlavou! Večer mi manžel všechno dopodrobna vylíčil.

S partou mladých nadšenců se rozdělil o lup. Dokonce si domluvili i výměnný obchod. Jeden přinese vyřazená trička a za to dostane ovoce. Další zase boty a jeden dokonce i nějakou elektroniku. Z popelnic na tříděný odpad!

Vyprávěl o tom tak nadšeně, že se mě zmocnila taková ta zlatokopecká horečka. Také jsem chtěla něco najít! A tak jsem se hned druhý den vypravila na výlet do kontejneru s manželem. Moc se mi to líbilo! Po vzoru jedné slečny jsem se odvážila i dovnitř.

Do velkého kontejneru plného jablek. Některá už byla vážně hodně nahnilá, ale další šla zachránit. „Budu mít na štrúdl! A na kompot,“ těšila jsem se.

Rodina se za nás stydí

Domů jsme se všichni vraceli dost umazaní, ale o to víc spokojení. Kdo by to čekal, místo odpočinku a nudy v důchodu, takový adrenalin! A navíc, za jídlo utratíme minimum, vlastně skoro nic, protože maso už dlouho nejíme. Jen naše rodina je proti.

Děti nám dokonce nabízejí peníze, v domnění, že nemáme na jídlo. Nevěří, že je to náš koníček. Vášeň! Životní styl. Švagrová se za nás stydí a sousedé si ukazují prstem. Nechápou nás. Chováme se přece ekologicky a úsporně. Tak o co jde?

Marta S. (65), Brno

Předchozí článek
Další článek
Související články
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může