Na malém městě se téměř nic neutají. Dnes je to možná trochu jiné, ale před třiceti lety to platilo beze zbytku. A tak tehdy dlouho nezůstaly tajemstvím ani okolnosti krachu jednoho manželství a zločinu z vášně.

Jiřinu jsem znala od základní školy. Byla to docela hezká holka, ale kamarádky nikdy neměla. Snad proto, že vyrostla bez otce a s matkou měly do kapsy opravdu hluboko, byla závistivá víc, než děti obvykle bývají.

Ale nezáviděla hračky nýbrž táty a později na učňáku i kluky, se kterými jsme chodily do kina a pak i na rande. Ne, že by o Jiřinu žádný kluk neměl zájem, ale ona každého svým přehnaným podbízením se odradila.

A navíc si o všech vymýšlela nesmyslné historky, které nikomu nebyly příjemné. Ještě před ukončením učňáku se odstěhovala, protože její matka dostala práci v jiném městě.

Návrat domů

Objevila se tu znovu po osmi letech a nastoupila do zdejší fabriky. Většina holek

z naší bývalé třídy už byla vdaná, některé už měly děti. Lenka, drobná krásná černovláska, která nikdy neměla o nápadníky nouzi, se vdávala mezi posledními.

S Pavlem, o deset let starším vedoucím směny v místní továrně, se brali po roční známosti. Když se na scéně objevila Jiřina, byli svoji necelých deset měsíců.

Posedlá Pavlem

Jiřina byla pracovitá, takže Pavel měl často důvod pochválit ji a když to šlo, přilepšil jí i na prémiích. Proč ne, když si to zasloužila. Jenže ona si to brala osobně a zamilovala se do něj až po uši.

Celé směny snila o společné budoucnosti, v práci se mohla přetrhnout, vstávala o dvě hodiny dřív, aby se do práce naparádila. Když však šéf nereagoval na její zamilované pohledy, rozhodla se jednat přímo a vyznala mu lásku.

Překvapený Pavel zrudnul a blekotal, že je ženatý a svou manželku má moc rád. Jiřina byla v šoku. Vůbec ji nenapadlo, že by objekt její touhy měl někoho jiného. Následující noc probrečela a příští den se pustila do pátrání po ženě, která jí stojí v cestě.

Zjištění, že tou šťastnou je místo ní Lenka, jí otřáslo. Brzy však začala spřádat plán, jak tuhle překážku odstranit.

Osudná slečna Mici

Kromě závisti a houževnatosti dostala Jiřina do vínku i trpělivost a do karet jí hrál Pavlův sklon k žárlivosti. Poté, co dal Pavel ve fabrice výpověď, aby si jako dálkový řidič vydělal víc, dostala nápad.

Asi po třech měsících měla spediční firma technický problém a Pavel zůstal dočasně doma. Zhruba o týden později zazvonil podivný telefonát. Nějaký muž se dožadoval slečny Mici, chtěl se u ní objednat na čtvrteční dopoledne a že počítá i s masáží.

Pavel mu vysvětlil, že jde nejspíš o omyl a než přišla Lenka z práce domů, na rozhovor zapomněl. Jenže druhý den se situace opakovala, ale tentokrát si jiný mužský hlas přál slečnu Mici na úterý, v latexovém oblečku vyzbrojenou bičíkem.

To už se Pavel rozčílil a chlápkovi vynadal. A ještě si to ani nestihl srovnat v hlavě, když telefon znovu zazvonil a další mužský hlas si u slečny Mici objednal středeční dvojitou hodinu. „Kde jsi to číslo, ty prasáku, sebral? Voláš do mýho bytu,“ řval Pavel.

„No je to v inzerátu v pátečním vydání a neřvěte na mě. Snad si můžu nabízenou službu slušně objednat.“

To už Pavel viděl rudě – někdo udělá tiskovou chybu a jemu doma drnčí telefon jak na ústředně. Položil sluchátko a nalil si panáka. Když v tom se opět ozvalo zvonění.

„Zapište mě na pondělí na jedenáctou a že už se na tu prdelku s pihou krásy moc těším.“ Pavla jako by zasáhl blesk, padl do křesla a sluchátko nechal viset. „Žádný omyl, ona snad vážně místo šití hadrů provozuje erotické služby.

Jak jinak by cizí chlap přece mohl vědět o jejím znamínku,“ sáhl po láhvi a nepustil ji, dokud nebyla prázdná. Posilněn zrádným utěšitelem, čekal až se Lenka vrátí z práce.

Průšvih v afektu

Sotva se objevila ve dveřích, spustil: „Já trávím celý dny v náklaďáku, abych pro nás vydělal na lepší život a ty se tu zatím pelešíš…“ Lenka jeho obvinění samozřejmě odmítala. To ho ještě víc vytočilo.

Strhla se hádka a strkanice, Pavel se ohnal a najednou jeho žena ležela bez hnutí pod robustním stolem. Chvíli trvalo, než mu došlo, že je zle, ale pak zavolal záchranku.

Lenka vážné poranění hlavy naštěstí přežila, ale v nemocnici si pobyla dlouhé měsíce a zdravotní potíže ji zřejmě budou provázet do konce života. Pavel si odpykal trest a Lence se mnohokrát omluvil, jenže ona už v něm nedokázala vidět životní oporu.

Do roka se rozvedli a Lenka se odstěhovala. Krátce poté, co Pavel nastoupil do vězení, Jiřina spolykala prášky na spaní a už se neprobudila. V dopise, který nechala vedle postele stálo: „Takhle jsem to s tím inzerátem neplánovala. Chtěla jsem jen, aby Pavel miloval mě.“

Helena M. (66), Hořice