Domů     Manžel měl dost velký problém
Manžel měl dost velký problém
5 minut čtení

Nepovažovala jsem za nic divného, když jsem v garáži objevila věci, které patřily našim příbuzným a známým. Netušila jsem ale, že je manžel nekoupil ani nedostal darem.

Zdánlivě by se mohlo zdát, že moje manželství bylo vždy šťastné a bez mráčku. Opak byl ale pravdou. Už od mládí trpěl můj Přemek nočními děsy a jeden čas dokonce somnabulismem, což je náměsíčnost. Coby mladí novomanželé jsme tomu nepřikládali žádný význam.

Byl na tom čím dál hůř

„Prostě jsem přepracovaný,“ tvrdil mi vždycky, když jsem přece jen z opatrnosti chtěla, aby šel k lékaři. Nechtěl ani slyšet. Prý ze sebe nenechá dělat blázna! Musela jsem uznat, že na té přepracovanosti něco je.

Dálkově studoval, aby měl maturitu, a v práci se také nadřel jako mezek. Bral si i soboty, aby zabezpečil rodinu. Byla jsem totiž dost dlouho na mateřské kvůli mladšímu synovi, který byl pořád nemocný.

No, všechno jsme zvládli, ale Přemkovi bylo v poslední době čím dál hůř. V noci s sebou cukal, jako by měl nějaké křeče. Občas trpěl nespavostí a občas zase naopak spal ve dne i v noci. Historie se opakovala. Já ho nutila jít k lékaři a on odmítal.

Prý ze sebe nenechá dělat blázna! Byla to jeho oblíbená písnička.

Rada od kamarádky zabrala

Jedinou bytostí, které jsem se mohla svěřit, byla moje kamarádka Olinka. Byla z těch lidí, které vás nezarmoutí a dokážou povzbudit. „Když nechce doktora, zkus to s nějakými bylinkami!

Tím přece nemůžeš nic zkazit!“ nabádala mě a já se hned vypravila do lékárny. Koupila čaj na spaní a také na nervy. Manželovi nezabral, ale mě ano. Spala jsem jako mimino skoro do oběda! „No, dobré ráno, nebo spíš poledne!“ přivítal mě s trochou ironie manžel.

Stál u sporáku, oblečený v mojí květované zástěře, a míchal nějakou zeleninovou polévku. Na lince měl otevřenou kuchařku a tvářil se jako nějaký slavný kuchař. Musela jsme se rozesmát. Byl to na něho tak milý pohled!

„Doufám, že jsi nezapomněla na dnešní návštěvu! Víš, že jdeme k tvojí sestře!“ připomenul mi, ale zbytečně. Už jsem se těšila. Na sestru i švagra!

V garáži měl vystavený lup

Byli to moc milí lidé a vždycky jsme si hezky popovídali. Občas i trochu poškorpili kvůli politice i pořadům v televizi. Ale to k životu patří a bylo to vždy jen v dobrém! Návštěva proběhla přesně tak, jak jsem si představovala.

Doma manžel hned zmizel v garáži, že bude něco kutit. Dlouho se nevracel a tak jsem pozdě večer šla za ním. Spal ve starém křesle, což nebylo nic divného ani neobvyklého. Zvláštní ale byly věci vystavené na jeho pracovním stole.

Byly týž, které nám švagr ukazoval. Nějaké nářadí a nové šroubováky s pěknou průhlednou rukojetí. Kde se tady vzaly? Zacloumala jsem manželem a ten rozespale otevřel oči. „Proč tady máš ty švagrovy šroubováky? A vrtačku, kterou jsem viděla u souseda?

A tady ta mosazná soška, ta patří přece Olince! Ještě před čtrnácti dny, když jsme u ní byli na návštěvě, stála u ní v ložnici!“ vyjela jsem na něho.

Málem jsem mu vlepila facku

Byla jsem vzteky bez sebe. Domnívala jsme se, že na nich ty věci vyžebral. Vysomroval! Nebo je koupil? Proč by mi ale o tom neřekl? Vždyť je ani nepotřeboval. Nějakou sošku…Že on byl s ní v ložnici.

Není mi nakonec nevěrný?“ Myšlenky se mi honily hlavou jako zběsilé. Napadalo mě snad tisíc věcí a zároveň ani jednou jsme si nebyla jistá. Manželova odpověď mě zdrtila. Zprvu jsem nemohla uvěřit tomu, co mi říká! „Nemohl jsem si pomoct. Já ty věci kradu.

Je to silnější, než já!“ přiznal a po tváři mu tekla slza. Nevěděla jsem, zda mít vztek nebo ho litovat. Ze všeho nejraději bych mu vlepila facku! Ta ostuda! Jak jim to všem vysvětlíme? Nechala jsem ho sedět zhrouceného v křesle a hned zavolala Olince. Ani mi nedošlo, že už je skoro půlnoc.

Musel k lékaři

Kamarádka mě trpělivě vyslechla a řekla: „Nech to na ráno. Zastavím se u vás!“ Hned v osm stála na prahu a strkala mi do ruky nějaké články vytištěné z internetu. Podle nich trpěl manžel kleptomanií kvůli depresi, kterou si mnoho let měl léčit, ale neléčil!

Potřebuje odbornou pomoc, už to nesmíte odkládat!“ nařídila mi a přísně pohlédla na mého muže. „Oblékej se, jdeme k doktorovi!“ nařídila mu přísně a on se nezmohl na odpor. Dostal nějaké léky a taky musel odpočívat. Na čerstvém vzduchu!

Nebyla by to Olinka, kdyby okamžitě nenabídla pomoc. „Pojedete ke mně na chalupu. Je tam krásně!“ řekla tónem, který nepřipouštěl žádné námitky.

Všichni mu odpustili

A tak jsme poslechli. Odjeli jsme k Olince na chalupu a tam chodili mnoho kilometrů denně. Oba jsme nějaké to kilo zhubli a přišli na jiné myšlenky. „Ivuško, víš, že už ani nemám chuť někde něco vzít?“ řekl mi spokojeně, ale já se obměkčit nedala.

To je hezké, ale léky budeš užívat dál. A hned jak se vrátíme domů, půjdeme se omluvit a všechno vrátit!“

Naštěstí nám všichni odpustili. Pochopili, že můj muž není žádný zloděj. Byl jen nemocný! Olinka nám svoji sošku nechala. Prý aby nám připomínala, že problémy se mají řešit včas!

Iva B. (64), Hradec Králové

Související články
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
3 minuty čtení
Bývalá žena mého muže mi dělala ze života peklo. Intrikovala a štvala proti mně svého syna, až padla poslední kapka. Začala jsem se bránit. Můj muž se s exmanželkou nerozešel v dobrém, ale má s ní, bohužel, syna. Hned na začátku našeho vztahu jsem byla svědkem jejich scény. Z ničeho nic k nám ta ženská přivedla syna, že prý chce vidět tátu. Spíš ale chtěla ona obhlídnout mě. Neměla jsem z ní do
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.