Domů     Všechno si rychle zapsat
Všechno si rychle zapsat
3 minuty čtení

Člověk by rád některé věci, které mu život přinesl, zapomněl. Když k tomu ale skutečně dojde, byl by vděčný za každou vzpomínku, ať je jakákoli.

Nade mnou stojí mladý hezký chlap, má uplakané oči a vystrašený pohled. „Ahoj, no konečně.“ Ten hlas mi zní strašně povědomě, ale vůbec nevím, kdo to je. Snažím se rozproudit svůj mozek, ale nejde to.

Ale ještě horší je, že vůbec nevím, co se stalo ani jak se jmenuji. To je přece příšerné! Jsem celá zmatená a nejraději bych se zase vrátila tam, odkud jsem přišla. Tedy do milosrdné temnoty mého desetidenního kómatu.

Taková zkouška trpělivosti

Lékaři mě utěšují. Že prý mám na dočasnou ztrátu paměti tak trochu nárok. Ono se to ale snadno řekne. Ale ležet v nemocnici a nepamatovat si prakticky nic z dosud odžitých pětapadesáti let je vážně šílené.

To, že mi je tolik a že se jmenuju Marcela, mi řekl ten hezký mladík. Vysvětlil mi taky, že je mým synem. V tu chvíli se mi někde hlavou mihla nejasná vzpomínka na malého chlapečka s rozbitým kolenem a provinilým úsměvem.

I teď, když je už dospělý mužský, má můj syn ten provinilý úsměv, když mi vysvětluje, že jsem prodělala těžký zánět mozkových blan. Jako kdyby za to snad mohl on.

Všechno mi padalo

První dny pro probuzení jsem vůbec nebyla schopna se pohnout. Nemohla jsem ani sedět. Nedokázala jsem se ani postavit. Všechno mě hrozně bolelo. Bylo to k nevydržení. Ale můj syn a celá moje rodina, stála při mně, podporovala mě.

Samozřejmě se přidali i dobří přátelé. A vůbec jim nevadilo, že jsem si na ně zpočátku nepamatovala. Nepamatovat si je strašné, ale ještě horší je rychle zapomínat. To, že se špatně pohybuju je obtěžující a náročné. Ale mnohem horší jsou moje potíže s pamětí.

Souboj s pamětí

Nejprve mi zmizel celý můj minulý život.,Pak se pomalu začaly jakoby z mlhy vynořovat jednotlivé obrazy minulosti. No jistě, ta elegantní dáma, co mi přinesla upečený dort je přece Evička, známe se už od první třídy.

Pak si vzpomenete na to, jak za vámi na nějaké tancovačce přišel váš manžel. Tehdy jste se seznámili, ale kdy a kde to bylo, už nevíte. A zase si nemůžete vzpomenout, jak se manžel vlastně jmenuje.

Tápete jste zoufalá, zlobíte se na sebe, propadáte beznaději a panice A tak je to pořád do kola. Už jsem probrečela řadu dní a nocí, ale jsem doma.

Moje druhá paměť

Pohybuju se pomalu. Doma skoro nic nezvládnu. Jsem nešikovná, všechno mi padá z ruky. Ještě, že mi manžel neustále hlídá a pomáhá mi. Musela jsem odejít do invalidního důchodu a nevím, zda ještě někdy dokážu dělat něco užitečného.

Ztracená paměť se mi velmi pomalu vrací i když některé věci se z ní už definitivně vymazaly. Proto jsem si pořídila velký sešit a všechno podstatné z každého dne si zapisuju. To je teď moje druhá paměť.

Klára K. (54), jižní Morava

Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud