Domů     Jsme moc fajn kamarádky
Jsme moc fajn kamarádky
2 minuty čtení

Už řadu let jsem kvůli svému onemocnění v dost velké izolaci. Nedávná karanténa mě proto nijak nezaskočila a nakonec mi ještě do života přinesla štěstí.

Už slyším harašit klíče v zámku. I Stela, můj asistenční pes, střeží uši. „Nojo, to jde Monča, Stelinko, to zas bude legrace.“ Ve dveřích se skutečně objeví Monika rozesmátá od ucha k uchu. Plná energie, optimismu a dobré nálady, která ji snad nikdy neopouští. Stejně tak ke mně přišla poprvé, před několika týdny.

Nastoupili dobrovolníci

Byla tehdy koronovirová krize a mnoho našich pečovatelek bylo v karanténě a ostatní to nemohli vše zvládat sami. Proto nastoupili dobrovolníci. Když jsem se to dozvěděla, byla jsem z toho dost nervózní.

Jsem paraplegička a péče o mě vyžaduje jinak dost zkušeností a navíc je velmi intimní. Byla jsem už na své pečovatelky prostě zvyklá. A nevěděla jsem, co mě od nějaké mladé dobrovolnice čeká.

Milé překvapení

Pak ale přišla Monika a ze mě všechna nervozita spadla. Mladá, usměvavá a velice schopná pečovat o tak postižené, jako jsem já. Hned jsme si padly do oka. I když by mohla být klidně moje dcera. Nebo možná právě proto.

Nemusely jsme se dlouho oťukávat a vše šlo jako na drátku. Monika ale nebrala péči o mě jen jako rychlé vykonání všeho potřebného. Často sice musela rychle odejít, k jiné pacientce, ale večer, ke mně chodila jako k poslední a zůstávala, dokud jsem nešla spát.

Vzájemná důvěra

Staly se z nás důvěrnice. Já se před ní nestydím mluvit o svých obavách, snech, o svém zoufalství, o všem tom, co nikdy v životě bych nikomu dalšímu neřekla.

Moc mi to pomáhá zbavit se všech těch pochybností, pocitů křivdy, proč zrovna já, a mnoha dalších věcí. Monika mi zase ličí svá trápení s láskou. A já ji mohu radit. Chce slyšet můj názor na jednotlivé situace. Najednou se mi žije nějak lehčeji.

Jsem někomu platná, někdo stojí o mé názory a myšlenky. Někdo je ochoten si na mě udělat čas a vyslechnout mě. Vypadá to tak jednoduše a samozřejmě. Ale samozřejmé to není ani mezi zdravými lidmi.

Hana F. (49), Kladno

Předchozí článek
Další článek
Související články
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.