Se Standou jsem se seznámila, když jsem studovala na učitelku. Byl to nejen chytrý, ale i moc pěkný a okouzlující kluk.

Stejně jako já chtěl učit češtinu. 
Po škole jsme se vzali, já šla učit na základku a on na gymnázium. Kamarádky si ze mě dělaly legraci, že bych si měla dávat pozor, aby mi ho neodloudila nějaká studentka.

Odbývala jsem je, že to by mi můj drahoušek nikdy neudělal. V hloubi duše jsem si ale tak úplně jistá nebyla. Věděla jsem, že Standa není příliš odolný vůči ženským půvabům a snadno se zamilovává.


Když se nám postupně narodili dva kluci a holčička, hodila jsem podobné starosti za hlavu. Měli už jsme něco za sebou. Bylo mi jasné, že se občas do nějaké studentky trochu zakouká. Ale nikdy se nejednalo o nic vážného, natož závadného.

Navíc tyhle nevinné lásky byly v práci jeho hnacím motorem. Nijak našemu vztahu neškodily, tak jsem je prostě neřešila. 
Jenže když bylo našemu nejstaršímu synovi třináct, objevila se na gymnáziu slečna, která všechno změnila.

Linda vypadala jako plavovlasý anděl, ale ve skutečnosti to byla prohnaná potvora. Dokud o ní Standa mluvil jako o nejnadanější studentce, kterou kdy měl, byla jsem v klidu. Tohle už jsem zažila mockrát, a vždycky to odvál čas. Jenže tentokrát čas nic neodvál.

Naopak přinesl drby, které se mi vůbec nelíbily. Od známých jsem různě slyšela, že ho potkali s Lindou ve městě, nebo dokonce večer v divadle. Bylo mi jasné, že tohle je jiné.
Když jsem na Standu uhodila, ani nezapíral.

Přiznal mi, že je do té slečny skutečně zamilovaný. Rozplakal se, tvrdil mi, že má mě i děti rád, ale že si prostě nemůže pomoct. Že Linda je nejen krásná, ale i neobyčejně inteligentní a nadaná. Měla jsem na to svůj názor, ale nechala jsem si ho pro sebe.

Chtěla jsem, aby mi slíbil, že to skončí. On mi byla ale ochoten slíbit pouze to, že se o to pokusí…
V následujícím půl roce byla situace jako na houpačce, podle toho, jestli ho slečna Linda zrovna vzala na milost nebo ho odkopla.

Drby se dostaly za únosnou mez, v gymnáziu mu začali hrozit vyhazovem. Nepoznávala jsem ho, byl jako očarovaný. Doufala jsem, že se to třeba změní o prázdninách. 
Ještě před vysvědčením mu Linda řekla, že je konec. Definitivně. Standa byl na zhroucení.

Ani před dětmi se nesnažil chovat normálně. Přesto by mě nikdy nenapadlo, že si sáhne na život. Ale udělal to. Navíc tak hloupě, že ho našel Filip, náš nejstarší syn. I když hned zavolal záchranku, bylo už pozdě.

Děti přišli o otce, já o manžela, kterého jsem milovala. Přesto jsem cítila a cítím spíš zlost a zlobu než bolest. Nikdy nepochopím, jak se může dospělý muž zachovat tak strašně nezodpovědně.

Jak může rodinu připravit nejenom o svou lásku a ještě si sáhnout na život a zničit tak život všem, kterým na něm záleželo. Pro děti je strašné, že přišly o otce. Tak strašné, že mu to nikdy nemůžu odpustit.

Martina H. (53), Brno