Postavení planet může ukázat hrozbu, před kterou je ale možné se ochránit. Dala jsem na radu svého kamaráda a zachránila jsem si život.
Ačkoli jsem se sama moc o astrologii nikdy nijak zvlášť nezajímala, měla jsem jednoho dávného kamaráda, který touto esoterickou disciplínou přímo žil.
Už odmalička byl horoskopy a numerologií fascinován a pokaždé, když jsme se viděli, snažil se mi vnucovat nějaké horoskopy a předpovědi, ať už přímo moje nebo mých blízkých a známých.
Vždy jsem jeho nabídku s díky odmítla, až pak jednoho dne, před osmi lety, jsem se nechala přemluvit a dovolila jsem mu, aby vypracoval můj osobní profil. Musela jsem uznat, že se můj kamarád Patrik v ledasčem trefil.
Poděkovala jsem mu a myslela jsem si, že tím to je mezi námi vyřízené. Jenže Patrik se nedal jen tak snadno odbýt…
O výklad jsem zájem neměla
Při každém z našich dalších setkání mi chtěl sdělovat nějaké výhodné dny nebo hodiny pro různé záležitosti. Já jsem se nad tím pokaždé usmívala a nebrala to vážně. Mrzelo ho, že mu moc nevěřím a že nejsem ochotná vyzkoušet jeho rady a doporučení v praxi.
Nakonec jsem mu slíbila jedinou věc – že pokud by měl někdy z mého horoskopu pocit, že mi hrozí něco opravdu nepříjemného nebo nebezpečného, může mi to sdělit a varovat mě. Muselo by se ale opravdu jednat o vážnou hrozbu.
Věděla jsem, že už z principu bych Patrika poslechla, protože náhoda je nevyzpytatelná. Mohlo by se totiž skutečně něco stát a já bych si to pak jednak musela vyčítat a jednak bych to pak od něho měla neustále „na talíři“.
Chtěl se mnou naléhavě mluvit
Dlouho jsem od kamaráda žádné vážné varování neslyšela. Trochu mě to i podvědomě uklidňovalo. Měla jsem pocit, že mi skutečně nic nehrozí. Jednoho večera se mi ale Patrik nečekaně ozval a naléhal, že se mnou nutně potřebuje mluvit.
Okamžitě mi bylo jasné, o co se asi jedná. Spíš než napjatá nebo vylekaná jsem ovšem byla zvědavá.
Měl pro mě varování
Patrik pro mě měl skutečně špatnou zprávu. Prý se dostal k tomu, aby se podíval na moji vzdálenější budoucnost. Řekl, že mě nechce děsit, ale pokud se za dva roky v létě vydám někam na cesty do zahraničí, bude mi tam hrozit smrt.
Ačkoli se Patrik tvářil vážně, mě tahle jeho informace spíše uklidnila. Jednak se nejednalo o nic příliš konkrétního, jednak dva roky mi připadaly jako hodně vzdálená doba.
Protože jsem se nevyznala v postavení planet a dalších záležitostech, kterými Patrik své varování odůvodňoval, nedokázala jsem posoudit, nakolik je ta hrozba opravdu kritická.
Ujistila jsem ho však, že ji budu vést v patrnosti, ale ani bych bývala nemusela, on sám mi ji několikrát za rok připomínal.
Zahraniční dovolená
Dva roky jsou sice dlouhým obdobím, ale pokud se má po jejich uplynutí stát něco nepříjemného, utečou hrozně rychle. Na jaře jsme začali s rodinou plánovat, co podnikneme v létě. Manžel navrhoval, abychom místo na chalupu jeli tentokrát k moři.
Protože jsem před ním nechtěla vypadat jako pověrčivý hlupák, musela jsem si vymyslet výmluvu, proč mi cesta do ciziny nevyhovuje. Nevypadalo to ovšem, že bych ho přesvědčila.
Hledala jsem výmluvy
Moje rozhodnutí vyhnout se v souladu s avizovaným nebezpečím zahraniční cestě za jakoukoli cenu, dostalo další ránu v podobě našich známých. Ti si totiž koupili malý minibus a chystali se do Itálie. A chtěli, abychom jeli s nimi.
Manžel z toho byl nadšený a já už nevěděla, jak se mám téhle cestě vyhnout. Přemýšlela jsem nad další výmluvou, ale nic věrohodného už mě nenapadlo. Nakonec mi pomohla náhoda… Vedoucí v práci si ošklivě zlomila nohu a já dostala na starost její zastupování.
Bylo vyloučeno, abych mohla odjet do ciziny. Beze mě se nechtělo ani manželovi a dětem a přednost tedy dostala znovu chalupa. Když jsem to řekla Patrikovi, oddychl si.
Tragická nehoda
Musím přiznat, že jsem jeho předpovědi příliš nevěřila, ale zanedlouho se ukázalo, že měl pravdu. Zažila jsem krutý šok. Minibus, ve kterém jeli naši známí, měl po cestě v Rakousku tragickou nehodu.
Známí byli těžce zraněni, ale lidé, kteří nás na té cestě nahradili, přišli o život! I když byli urgentně převezeni do nemocnice, už se je lékařům zachránit nepodařilo.
Mrazilo mě, když jsem si uvědomila, že na jejich místě jsem měla být já a možná i někdo další z rodiny.
Změnila jsem názor
Trochu jsem cítila vinu, a tak jsem zavolala kamarádovi. Chtěla jsem po Patrikovi vědět, jestli tím, že jsem se cestě nakonec vyhnula, nenesu za smrt těch lidí odpovědnost. Kamarád mě ujistil, že každý má v horoskopu vepsaný svůj vlastní osud.
Po téhle tragédii je můj kontakt s Patrikem proti minulosti opačný: teď mu já pravidelně volám, abych se ujistila, že nic nehrozí mně nebo mým blízkým.
Šárka T. (53), jižní Morava
