Domů     Můj přítel je chorobný lhář
Můj přítel je chorobný lhář
5 minut čtení

Dlouho jsem neměla štěstí na chlapa. Ale pak jsem konečně našla toho pravého. Ale netušila jsem, že můj vysněný ideál má jednu vadu. Je chorobný lhář!

Po několika nepovedených známostech jsem konečně našla toho pravého. Tedy, alespoň jsem si to myslela. Můj nový přítel byl advokát. Měl krásné auto a denně mi nosil pugét růží. Bylo to skoro jako v pohádce a všechny moje přítelkyně mi ho záviděly.

Pracovala jsem jako zdravotní sestra a nemohu tvrdit, že bych byla nějaká krasavice. Obyčejná holka s obyčejným povoláním. Můj Michal ležel u nás na oddělení se slepým střevem a už jako pacient mi padnul do oka.

Jenže, měla jsem zrovna volno, a když jsem po dvou dnech nastoupila do služby, byl už pryč.

Ani mi neobjednal večeři

„Ty Aničko, takovej ten fešák se slepákem, už tady není?“ ptala jsem se kolegyně a ta se rozesmála. „On se na tebe Ilonko taky ptal. Máš mu zavolat!“ předávala mi vizitku se zlatým tiskem. Byla jsem z toho úplně v šoku. Tak on si mě všiml!

Po několika hodinách váhání jsem si dodala odvahy a zavolala. Byl moc milý a hned na večer jsme si smluvili schůzku. Měla jsem hrozný hlad, protože jsem celý den nejedla, abych se vešla do šatů. K mému údivu jsme ale upíjeli jen víno.

Michal tvrdil, že nevečeří, není to zdravé. Jinak byl ale super a sypal ze své advokátské praxe jednu historku za druhou! Od toho večera jsme se vídali skoro denně, tedy když jsem nebyla zrovna v práci. Blížila se naše první společná dovolená.

„Víš Ilonko, chtěl bych ji strávit skromně, třeba pod stanem. Toho válení u moře už mám dost!“ prohlásil rezolutně a já si netroufla odporovat. A tak jsme se potili týden ve stanu někde na mezi u řepkového pole. Já cmuchtila v kotlíku polévky z pytlíku a Michal si lebedil.

Jeho šetrnost mi byla podezřelá

Začalo mi to být všechno přece jen divné. I kdyby byl takový romantik, jedna večeře ve slušném lokálu by ho snad nezabila, no ne? Hned po příjezdu z naší báječné rekreace jsem začala pátrat. Nedalo mi moc práce zjistit, že Michal není advokát. Neměl dokonce ani střední školu, natož vysokou!

Byl vyučený zedník, což by mi samozřejmě vůbec nevadilo, kdyby se přiznal. Ale on si musel hrát na advokáta v obleku a nosit prázdný kufřík. Měl v něm jen krajíc chleba s paštikou na svačinu. Dělal totiž údržbáře v domě, kde sídlí několik advokátních firem.

Když jsem tohle všechno zjistila, začalo mě zajímat, kde vzal peníze na tak krásný a vkusně zařízený byt. Několikrát jsem totiž u něho přespala a byla úplně okouzlená.

Tak jsem se šla na ty Vinohrady podívat bez Michala, ve dne a beze spěchu. Ani mě moc neudivilo, že na tom bytu byla cedulka s úplně jiným jménem, než je Michalovo.

Podváděl kvůli mně

Hned jsem Michalovi zavolala a chtěla vysvětlení. Rozplakal se do telefonu. Prý mi všechno vysvětlí!

„Víš, Olinko, já si ten byt půjčoval. Ale bez vědomí majitele. On často létá do zahraničí, tak když jsem mu doma spravoval topení, půjčil jsem si z věšáku jedny klíče. Odpusť mi to, udělal jsem to všechno kvůli tobě!“ žebronil a já na něho měla ohromný vztek.

Jenže, taky jsem ho pořád hrozně moc milovala, sedmilháře! Tak jsem mu dala ještě jednu šanci. Přísahal, že už bude sekat latinu. Auto prodal a pronajal si malý byt. Žije jako normální člověk.

Prožili jsme několik spokojených a klidných měsíců a já zjistila, že čekám dítě.

Michal byl nadšený. Hned začal plánovat, že budeme společně bydlet a co všechno nakoupíme. Jenže, za co? Můj plat nebyl zrovna ohromující a jeho teprve ne. K mému překvapení se ale Michalovi začalo dařit.

Nejdřív advokát, potom doktor

„Sehnal jsem si, Olinko, vedlejšák! Budeme mít spoustu peněz!“ radoval se a vždy navečer odcházel někam v tom svém „advokátském“ obleku. Měla jsem podezření, že zase podniká něco nekalého, ale on mě ubezpečil, že nikoli.

„Dělám uvaděče v kině, klidně pojď se mnou, jestli mi nevěříš!“ ubezpečoval mě a já mu uvěřila. Přeci by mi nelhal. Teď, když bude otcem. Jenže, lhal, jako když tiskne.

Miminko bylo sotva na světě, narodila se nám krásná holčička Alenka, když u dveří zazvonil zvonek. „Policie, otevřete!“ ozvalo se a já málem omdlela. Přišli udělat domovní prohlídku.

„Co hledáte, prosím vás, u nás nic není!“ divila jsem se, ale oni prohledávali šuplíky i starý kufr v komoře.

Až opustí kriminál, dám mu facku

Nakonec našli, co hledali. Kupu letáků s textem o zázračném hubnutí. A taky vizitky, kde měl Michal před jménem titul MUDr. Vydával se tentokrát za lékaře, který pomůže lidem zázračně zhubnout pomocí hypnózy.

Došlo mi, kam v tom obleku chodil. Obluzoval zoufalé tlusté ženské a inkasoval nemalé peníze. Dával mi z nich jen zlomek, prý abych nepojala podezření. Tak jsem zůstala sama s malou. Splácím za Michala dluhy a čekám, až ho za pár let propustí z kriminálu. Ale jen proto, abych mu mohla dát pořádnou facku!

Olga K. (49), Litoměřice

Související články
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.