Domů     Dcera se stále k němu vrací
Dcera se stále k němu vrací
3 minuty čtení

Když vidíte vlastní dceru, jak se řítí do zkázy a nemůžete nijak zasáhnout, je to naprosto šílené. Moje zoufalství nezná mezí.

Nikola bezmyšlenkovitě míchá kávu, která stojí před ní na stole. Je pobledlá a má rudé oči od pláče. Pod okem má velký, fialový monokl. Nic jiného nevidím, protože má na sobě rolák s dlouhými rukávy, přestože je dnes docela teplo.

Ale dovedu si představit ty další modřiny po jejím těle. Není to poprvé, co ke mně moje dcera přijela i s malou Anežkou, takhle zřízená. A myslím si, že to není ani naposled. Bohužel.

Stále stejný scénář

Ačkoliv se my již několikrát podařilo dceru přesvědčit, aby své napadení ohlásila na policii, zajela jsem s ní k lékařce, která jí napsala podrobnou zprávu o zraněních, které ji její manžel způsobil, nakonec vždy všechno vzala zpět a vrátila se domu.

Domu do toho pekla. Je to nepochopitelné a je to tak. Jsem zoufalá, přitom jsem už od samého začátku věděla, že Milan je pěkný darebák, ale Nikola nechtěla nic slyšet.

Od prvního momentu

Když jsem poprvé uviděla Milana, zablikala mi kontrolka v hlavě. Nerovnej člověk, který se nedokázal podívat pořádně do očí. Úlisný a hrubý. Nechápala jsem, co na něm Nikola má. Jenže ona ho viděla docela jinýma očima.

Na první pohled totiž dokázal tento psychopat působit velice mile a společensky. Já mu to ale nespolkla a myslím si, že on to moc dobře pochopil. Proto hned od prvního okamžiku mezi námi vzplál boj.

Moje snaha byla marná

Věděla jsem, že musím dceru před tímto predátorem chránit. Ale moje možnosti byly velice omezené. Nikola mé argumenty vůbec neposlouchala. A když otěhotněla, bylo jasné, že už jí svatbu nijak nerozmluvím.

Už tehdy jsem měla ale podezření, že je Nikola vystavená domácímu násilí. Tehdy to ale ještě vehementně popírala. A tak byla svatba. Pak se nám narodila Anežka, moje krásná a roztomilá vnučka.

Konečně to přiznala

Když bylo vnučce asi čtvrt roku, přijela Nikola jednou pozdě večer ke mně domů. Byla samá modřina a konečně přiznala, že ji manžel bije. Měla z něj strach a bála se o dítě. Zůstala u mě pár dní. Vše jsme ohlásili.

Na chvíli jsem ji dokázala přesvědčit, aby u mě zůstala, že ji s malou pomůžu. Zdálo se, že je rozhodnutá. Pak ale volala Milanovi a za dvě hodinu už byla sbalená a jela zpátky k němu. A tak se to neustále opakuje už dva roky.

Je to moje vina?

Útoky a drzosti mého zetě se neustále stupňují a já mám vážné obavy o zdraví i život mé dcery a také vnučky. A ptám se sama sebe. Je to vážně moje vina, jak mi jednou dcera vmetla do obličeje?

Ano, i já žila s násilníkem a trvalo mi hodně dlouho, než jsem od něj dokázala odejít. Ale přece nenechám dceru, aby opakovala mé chyby.

Tereza B. (50), Olomouc

Předchozí článek
Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud