Domů     Bříza na zahradě mých prarodičů mě chránila
Bříza na zahradě mých prarodičů mě chránila
3 minuty čtení

Byla mezi námi magická přitažlivost. Nemohla jsem kolem stromu projít, aniž bych se ho dotkla. Když jí nový majitel porazil, málem jsem zemřela.

V naší rodině byl zvláštní zvyk. Když se narodilo dítě, dědeček vysadil na zahradě svého domu břízu. Tak postupně vznikl březový háj.

Ráda jsem si v něm hrála, a když jsem měla nějaké trápení nebo se potřebovala někomu svěřit, běžela jsem ke své břízce, a tam jsem jí všechno vypovídala. Jako malé dítko jsem si představovala, že každý strom má svou vílu, která v něm bydlí.

Ta moje byla mou ochránkyní a kamarádkou. I když jsme se odstěhovali do města, kdykoliv jsem za babičkou a dědečkem přijela, nikdy jsem nezapomněla svůj strom obejmout.

Nevěděla jsem, co se děje

Nepatřila jsem mezi lidi, kterých by se chytaly chřipky a virózy, dalo by se dokonce říci, že jsem byla odolná a i při velkých epidemiích se mě nemoci vyhýbaly. Bylo tedy pro mě velkým překvapením, když jsem zkolabovala. Byla jsem mladá, v plné síle.

Bylo to jako blesk z čistého nebe. V průběhu dne, přímo uprostřed práce, jsem se zničehonic sesunula k zemi. Nemohla jsem dýchat, třásla jsem se, viděla jsem rozmlženě a hučelo mi v uších. Srdce se mi chvělo a žaludek svírala hrůza a strach.

Odvezli mě do nemocnice. Ať hledali lékaři sebevíc, všechna moje vyšetření neprokázala jediný problém. Lékaři můj kolaps zhodnotili jako psychický. To se mi ale nezdálo. Nikdy jsem neměla deprese a při problémech se nehroutila.

Můj zdravotní problém byl zkrátka záhadou. Ale měla jsem se pravdu dozvědět. V tu dobu již prarodiče nežili, jejich domek se prodal, a já do rodné vísky nějakou dobu nejela. Až za dva roky. V ohromení a hrůze jsem zůstala stát před domem a zahradou.

Březový háj, který jej zdobil, byl pokácený. Nový majitel měl zkrátka o své zahradě jiné představy. Bylo mi z toho smutno.

Byly jsme na sebe napojeny?

Začala jsem se ptát místních, kdy k masakru došlo. Jaké období to bylo, kdy byla moje bříza poražena. Moje tušení se ukázalo správné.

Po krátkém pátrání v hlavách starousedlíků, kteří mě znali, se všichni shodli na tom, že to bylo přesně v dobu, kdy jsem se zhroutila. Stará paní Křížková, velká kamarádka babičky, se běžela podívat do diáře. Jako precizní člověk si všechno zapisovala.

A tam našla datum, kdy ke kácení došlo. Bylo to neuvěřitelné! Když jsem jej porovnala s lékařskou zprávou z nemocnice, byl to nejen stejný den, ale také hodina. Jak čas šel, našla jsem si jako dítě z vesnice ve městě náhradu.

V parku, kam ráda chodím, mě zaujal modřín. K němu chodívám, obejmu ho a přitulím se. Pomáhá mi překonávat nemoci, smutky a pocity vyčerpání. Myslím, že hlavně díky němu je ze mě trpělivý a vyrovnaný člověk, který není vláčen negativními emocemi.

Jen doufám, že tu můj strom poroste dlouho a bude zdravý. Už nejsem nejmladší a další kolaps, jako tomu bylo s břízou, bych bez následků nejspíš již neustála.

Eva (53), Jihlava

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.