Domů     Sen mě zachránil před autonehodou
Sen mě zachránil před autonehodou
3 minuty čtení

Zdálo se mi, že padám do rozbouřené řeky. Druhý den jsem odmítla služební cestu. V nemocnici skončil kolega.

Věštecké sny většinou nemívám, ale tentokráte jsem se vzbudila v noci zpocená hrůzou. Ten sen sám o sobě tak strašný nebyl, zanechal ale na mě velmi nepříjemný pocit strachu, stísněnosti a blízkého nebezpečí.

A právě pocit ze snu je to nejdůležitější, čeho se máme podle psychologů držet. Co se mi tehdy zdálo? V našem městečku jsem se blížila k jednomu z mostů přes řeku a chtěla po něm přejít. Byla jsem už téměř na druhé straně, když tu se most otřásl.

Viděla jsem, jak se rozlomil a začíná se mi drolit a bortit pod nohami. Posedla mě hrůza. Rozběhla jsem se, abych dosáhla břehu.

Bylo ale již pozdě, stavba se přede mnou zřítila do řeky a mně nezbylo, než se rozběhnout a ze všech sil skočit co nejdéle… Jenže břeh byl daleko až příliš a já padala do hluboké řeky.

Vytáhl mě z vody ven

Dopadla jsem do temné rozbahněné vody, která byla prudká. Snažila jsem se plavat, ale proud mě strhával a vláčel podél břehu.

Kdykoliv jsem ze všech sil dosáhla břehu a chytla se trávy nebo kořenů stromů, co tam rostly, neudržely mě a voda mě zase strhla a vlekla dál. Bože! Lekla jsem se. Tam dole je přece jez! Co bude, když se dostanu až tam?

V hlavě mi hučelo a zněla jakýsi sborový zpěv – jako bych byla v židovské synagoze. Bojovala jsem se zarputilým živlem a cítila, jak mi ubývají síly. Už jsem to málem vzdávala, když mě chytl kdosi za ruku a táhl z vody ven. Zvedla jsem hlavu a koho nevidím?

Mého dlouholetého kamaráda. Byl to Žid a říká se o něm, že zvládá magii a různé čáry. Já osobně jsem ale žádný rituál u něj nezažila.

Pochopila jsem varování

Byla jsem mu ve snu vděčná za záchranu. Už ani nevím, co mi říkal. Před něčím mě varoval. Cítila jsem, jak se třesu hrůzou a zimou, až jsem se z toho probudila. I v posteli jsem se třásla a cítila hrozný chlad a vlhko.

Nemohla jsem se zbavit tíživého pocitu, že mi něco hrozí. A ten stav mi vydržel až do rána. Nebyla jsem potěšená, když jsem si uvědomila, že mě ten den čeká daleká služební cesta,. Tím moje nervozita ještě stoupla. A tak jsem se rozhodla!

Prostě nikam nepojedu, a basta! Dlouho jsem nebyla nemocná, tak nepojedu tentokráte nikam. A už jsem zvedala telefon. V práci nadšení nebyli, ale co jim zbývalo? Služební auto bylo přichystané. Tak jel můj kolega.

Jen dvě hodiny na to volal, že s autem havarovali. Nikomu se sice nic vážnějšího nestalo, ale auto je na odpis zmuchlané v poli, a oni v nemocnici.

Petra (54), Jeseníky

Související články
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.