Domů     Dcera nenašla partnera sobě, ale mně
Dcera nenašla partnera sobě, ale mně
3 minuty čtení

Můj život se scvrkl do každodenních starostí, a občasných známostí, ze kterých nic vážného nekoukalo. Nikdy by mě nenapadlo, že tím pravým bude až přítel mé dcery.

O co více mě míjely osudové vztahy, o to větší kamarádky jsme byly s dcerou Monikou. Jezdily jsme spolu na výlety, chodily nakupovat, do kina, říkaly si svá tajemství. Jenže pak se moje holčička zamilovala.

Když mi jednoho dne oznámila, že mi svého Standu přivede ukázat, měla jsem strach. Zejména proto, že byl o dvanáct let starší, než moje dcera. Ale co? Říkala jsem si. Vždyť si ho ještě nebere! Moje dcera měla dobrý vkus.

Při pohledu na jejího milého mi spadla brada. Byl to nádherný muž s dokonalým tělem a odzbrojujícím úsměvem. A ty oči! Když jsme byly zase s dcerou samy, přiznala jsem, že si vybrala opravdu dobře a vůbec nevadí, že je o tolik let starší. Přála jsem jim to.

Cítil snad totéž?

Občas jsem měla dojem, že i já se mu líbím. Cítila jsem ty jiskry mezi našimi pohledy. Jenže co s tím? Standa mi to neulehčoval. Mou přítomnost vyhledával a dokonce dceři řekl, že jsem ta nejúžasnější žena, jakou kdy potkal. Monika mi to hned přetlumočila.

Byla ráda, že jsme si padli do oka. Já se ale trápila. Dnes jsem zpětně na sebe pyšná, že jsem to všechno ustála ve slušných mezích. Když jednoho dne přijela dcera bez přítele, byla jsem smutná. „Co Standa?“ nevydržela jsem nakonec.

„Rozešli jsme se,“ odpověděla mi Monika obratem. „Miluji jiného. Ale rozešli jsme se jako kamarádi.“ A tak, jak byla zvyklá, mi začala líčit svůj nový objev. Já si ale z toho vyprávění nic nepamatuji. V hlavě mi bušilo jedno jediné – Standu už nikdy neuvidím…

Nečekaná návštěva

Brzy přišla chvíle, kdy mi chtěla nového přítele Tomáše představit. „A mami, přivedeme sebou na oběd i našeho společného kamaráda, nevadí?“ prosila Monika a tvářila se přitom lišácky. V neděli jsem byla celá nervózní. Měla jsem trému.

Jaké ale bylo moje překvapení, když ve dveřích vedle dcery a jejího nového stál Standa? Bylo to nejúžasnější nedělní odpoledne, které jsem zažila. Dnes má dcera už zase jiného miláčka, já ale se Standou už zůstala.

Těšíme se na přírůstek do rodiny a dcera na svého sourozence. Inu, i takové náhody se mohou v životě stát, že mi vlastní dcera přivede domů mého ženicha.

Petra (42), Žďár nad Sázavou

Související články
4 minuty čtení
Když jsem ovdověla, ztratila jsem chuť do života. Dny jsem trávila doma a připadala si zbytečná. Jedno náhodné setkání v parku vše změnilo. Když jsem za sebou naposledy zavřela dveře kanceláře, měla jsem pocit, že končí i můj život. Byt bez manžela byl jen prázdnou skořápkou a každý další den se zdál být nekonečným oceánem zbytečného času. Čtyřicet let jsem pracovala v účtárně obklopená lidmi a
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud