Domů     Dva měsíce jsme tajili tragickou smrt mého bratra
Dva měsíce jsme tajili tragickou smrt mého bratra
2 minuty čtení

Lhát se nemá, ale některé lži mohou pomáhat. Přesvědčila jsem se o tom v kritické rodinné situaci.

Předloni jsem prožila situace, které mě stály spoustu psychických sil a citů. Každá z těch dvou rodinných tragédií by dokázala zničit sama o sobě. Když se navíc sešly obě dohromady, následovalo nejtěžší období mého života.

Prognóza byla neúprosná

O tom, že s maminkou to nevypadá dobře, jsme věděli s bratrem Jaromírem a sestrou Štěpánkou už delší dobu. Několikrát pobývala delší dobu v nemocnici. Jednoho dne jsme se ale dozvěděli krutou zprávu:

maminka má rakovinu v pokročilém stádiu a žádná léčba už nepomůže. Prognóza doktorů zněla maximálně čtvrt roku. Před maminkou jsme tuhle informaci tajili, ale bylo jasné, že do značné míry ví, jak na tom je.

Otce jsme ztratili už před pěti lety, kdy zemřel na infarkt. Mamince bylo sedmdesát dva let. Po třech týdnech ode dne, kdy nám sdělili diagnózu, se její stav zhoršil natolik, že musela být už trvale v nemocnici. Pravidelně jsme jí tam navštěvovali. Jenže pak přišel další šok.

Nesměla se to dozvědět!

Jedné noci mě probudilo zvonění mobilu. Ten jsem měla samozřejmě zapnutý, kvůli případným zprávám z nemocnice. Volala ale sestra Štěpánka. Ubrečeným hlasem mi sdělila, že náš bratr měl autonehodu a cestou do nemocnice v sanitce zemřel. Naprosto mě to zdrtilo.

Zatímco mě utěšovali manžel i děti, přijela sestra. Tu noc už jsme nespali. Kromě slz a smutku jsme se shodli na jedné věci: maminka se o Jaromírově smrti nesmí dozvědět. Následující týdny byly opravdu tvrdé.

Dál jsme pravidelně navštěvovali umírající maminku v nemocnici s výjimkou dne, kdy měl bratr pohřeb. Maminka se po Jaromírovi často ptala, ale vždy jsme se nějak vymluvili.

Potom už byla při vědomí jen občas, dostávala morfium proti bolesti a její mysl už byla zmatená. Zemřela jednoho rána ve spánku. Nedozvěděla se, že Jaromír je také mrtvý.

Nevím, jestli je nějaký posmrtný život, ale pokud se tam jednou s oběma setkám, vím, že naši milosrdnou lež pochopí.

Věra L. (51), Písek

Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud