Domů     Dva měsíce jsme tajili tragickou smrt mého bratra
Dva měsíce jsme tajili tragickou smrt mého bratra
2 minuty čtení

Lhát se nemá, ale některé lži mohou pomáhat. Přesvědčila jsem se o tom v kritické rodinné situaci.

Předloni jsem prožila situace, které mě stály spoustu psychických sil a citů. Každá z těch dvou rodinných tragédií by dokázala zničit sama o sobě. Když se navíc sešly obě dohromady, následovalo nejtěžší období mého života.

Prognóza byla neúprosná

O tom, že s maminkou to nevypadá dobře, jsme věděli s bratrem Jaromírem a sestrou Štěpánkou už delší dobu. Několikrát pobývala delší dobu v nemocnici. Jednoho dne jsme se ale dozvěděli krutou zprávu:

maminka má rakovinu v pokročilém stádiu a žádná léčba už nepomůže. Prognóza doktorů zněla maximálně čtvrt roku. Před maminkou jsme tuhle informaci tajili, ale bylo jasné, že do značné míry ví, jak na tom je.

Otce jsme ztratili už před pěti lety, kdy zemřel na infarkt. Mamince bylo sedmdesát dva let. Po třech týdnech ode dne, kdy nám sdělili diagnózu, se její stav zhoršil natolik, že musela být už trvale v nemocnici. Pravidelně jsme jí tam navštěvovali. Jenže pak přišel další šok.

Nesměla se to dozvědět!

Jedné noci mě probudilo zvonění mobilu. Ten jsem měla samozřejmě zapnutý, kvůli případným zprávám z nemocnice. Volala ale sestra Štěpánka. Ubrečeným hlasem mi sdělila, že náš bratr měl autonehodu a cestou do nemocnice v sanitce zemřel. Naprosto mě to zdrtilo.

Zatímco mě utěšovali manžel i děti, přijela sestra. Tu noc už jsme nespali. Kromě slz a smutku jsme se shodli na jedné věci: maminka se o Jaromírově smrti nesmí dozvědět. Následující týdny byly opravdu tvrdé.

Dál jsme pravidelně navštěvovali umírající maminku v nemocnici s výjimkou dne, kdy měl bratr pohřeb. Maminka se po Jaromírovi často ptala, ale vždy jsme se nějak vymluvili.

Potom už byla při vědomí jen občas, dostávala morfium proti bolesti a její mysl už byla zmatená. Zemřela jednoho rána ve spánku. Nedozvěděla se, že Jaromír je také mrtvý.

Nevím, jestli je nějaký posmrtný život, ale pokud se tam jednou s oběma setkám, vím, že naši milosrdnou lež pochopí.

Věra L. (51), Písek

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může