Domů     Včelky léčitelky ovládaly woodoo
Včelky léčitelky ovládaly woodoo
3 minuty čtení

Kroužily kolem domu, aby vytvořily místo s léčivou energií. Dědeček se ale musel vrátit k rodinné tradici, aby mu pomohly.

Pradědeček byl nadšený včelař. S velkou láskou se věnoval svým okřídleným miláčkům a med se těšil výsostnému postavení v rodinném jídelníčku. Včely byly v našem rodu uctívány a okolí úlu považováno za jakousi svatyni, do níž mohli vstoupit jen vyvolení.

Med je v našem rodě považován dodnes za všelék a okolí úlu za léčivou zónu, v níž se každému uleví. Pradědeček blahořečil svým pilným kamarádkám za dlouhověkost a dobrou tělesnou i duševní kondici do vysokého věku.

Zda byl úl skutečně tak léčivým místem, nebo zda to bylo dokonalé woodoo, nikdo nikdy nezjistil a již nezjistí, každopádně se poblíž úlu ulevilo každému.

Byl to zaručený prostředek hlavně proti bolesti hlavy, pospávání poblíž úlu pomáhalo ale také po bujarých rodinných oslavách a následné kocovině.

Med byl rodinný všelék

I když dědeček v tradici pokračoval, nebyl až tak velkým nadšencem jako praděd. Život ho však měl přesvědčit.

Děda mnoho let pracoval v uranových dolech, rukama se dotýkal radioaktivního smolince a tato práce se pochopitelně podepsala na zdraví všech, kdo si s nebezpečnou rudou „zahrávali“.

Čas jeho kolegů se začal naplňovat mezi čtyřicátým a pětačtyřicátým rokem, a diagnózou byla vždy rakovina. Také dědečkovi se v tomto věku vytvořila na hrudi zlověstná bulka, která se rychle zvětšovala. Rozhodnutí lékařů bylo jednoznačné – operovat!

To dědeček odmítl. Jako silný horal na sobě nedal znát, že by ho tato událost psychicky zasáhla, ale…

Z úlu si udělal svatyni

Tonoucí se stébla chytá! Dědeček se začal starat o to, co mu jeho otec přenechal. Ba, dá se říci, že včelky opečovával tak, že by mu i praděd záviděl.

Celé hodiny vysedával v blízkosti úlu, a pokud z nějakého důvodu sedět v rohu zahrady nemohl, byl podrážděný a celou noc přecházel po domě. Nejradši by se do úlu přestěhoval a spal tam. Byl posedlý myšlenkou, že ho včely vyléčí.

Tvrdil, že za ním ve snu přišel táta a poradil mu to… Ať tomu bylo jakkoliv, bulka na hrudi se zastavila ve svém růstu a posléze se začala zmenšovat.

Dědeček žil spokojeně dalších třicet let a zemřel až na mozkovou příhodu – krátce poté, co se rodný dům prodal a děda se musel se svými okřídlenými přítelkyněmi rozloučit.

Jiřina (45), Karlovarsko

Související články
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.