Domů     Pro svou dceru jsem musela žít a zbavit se tyrana
Pro svou dceru jsem musela žít a zbavit se tyrana
7 minut čtení

Rozcházeli jsme se dlouhých deset let, byla jsem v pasti zahnána do kouta. Z temného tunelu jsem neviděla cestu ven.

Když jsme se seznámili, bylo mi dvaadvacet, Martinovi táhlo na třicet. Šíleně jsem se do něho zamilovala a za pár měsíců jsme spolu už začali žít. Martin byl charismatický, společenský, podnikal v pohostinství a peněz měl dost.

Byl rozvedený a táta malé dcerky, kterou jeho bývalá uklidila stovky kilometrů daleko a striktně odmítala, aby ji navštěvoval. Už to jsem neměla podcenit. Jenže já byla mladá, nezkušená, zamilovaná a na očích mi seděly růžové brýle.

Vyslechla jsem od něj na exmanželku stovky stížností, nadávek a sebelítostivých citových výjevů. “Ty nenávidíš moji dcerku!” se slzami v očích křičel při mé prosbě, zda bychom mohli změnit téma hovoru.

Pak se zamkl do pokoje a začal si balit věci, že ode mě odchází. “Prosím neodcházej, já tě mám ráda, nemyslela jsem to tak,” škemrala jsem a cítila se zmatená. Hodiny plakal v ložnici s peřinou přes hlavu. Pak s tragickou tváří chodil po bytě a občas prohodil:

“Nemůžu se na tebe ani podívat. Chápeš vůbec cos udělala?” Nechápala jsem, ale když se podobné excesy opakovaly, nechala jsem se přesvědčit, že za ně můžu já.

Kristepane, co jsem to za monstrum, že dokážu jedním slovem nebo špatnou intonací hlasu toho druhého tak zdeptat?

Naočkoval mi vinu

Stále jsem se jen omlouvala a prosila za odpuštění. “Takže ty chceš říct, že lžu?” skočil po mně, když jsem se mu párkrát snažila vysvětlit, že nemá pravdu. Popadl mě za ruce a začal se mnou cloumat.

Někdy mnou smýkl tak, že jsem upadla nebo se natloukla o roh nábytku. Měla jsem po těle hodně modřin, které jsem různě zakrývala oblečením.

Když jsem při jeho záchvatech chtěla z místnosti odejít, skočil ke dveřím, přirazil je a jeho řev pokračoval s ještě větší intenzitou. “Neopovažuj se mě kritizovat! Ty, která v životě nic nedokázala.

Tady budeš a vyslechneš si, co ti říkám,” vedl hodinové monology a já brečela sesutá v koutě pokoje. Při jedné scéně se mnou hodil o postel tak prudce, že jsem hlavou bouchla o pelest a na pár minut byla úplně mimo.

Pak mi začala téct krev z nosu a Martin se poprvé lekl. “Vidíš, k čemu jsi mě vyprovokovala? Kdyby ses ke mně chovala slušně, nic takového by se nestalo,” omlouval své chování a já zase uvěřila.

Popisovat všechna příkoří, urážky, ponižování a křivdy nemá význam. Spojovalo je ale jediné. Takřka nikdy jsem nebyla schopná říct důvod, proč k hádce došlo. Moje psychika prošla za několik let různými stádii.

Sebeobviňováním, vzdorem, kdy jsem i já na něj řvala jako smyslu zbavená až po úplnou apatii a tajnou touhu umřít. Proč jsem neutekla?

Drezúra cukr a bič

Kromě biče tu byl totiž i med. V té době jsem studovala dálkově vysokou školu a chodila do práce. “Je toho na tebe moc. Odejdi z práce, já tě v pohodě uživím, začal do mě hučet a nepřestal, dokud jsem to neudělala.

To byla další fatální chyba, protože jsem na něm začala být finančně závislá a taky izolovaná od každodenního kontaktu s lidmi. “Dělám pro tebe maximum a ty jsi pořád nespokojená.

Zasloužila bys, aby tě někdo zmlátil jako psa,” argumentoval na můj chabý nesouhlas, když mi zakázal vídat se s kamarádkami, protože to jsou všechno coury. Kdo jiný by se taky se mnou přátelil! Ani moje návštěvy u rodičů mu nevoněly. Jednou za dva týdny?

“Nepřeju si mít ženu závislou na matce, to už jsem zažil s bývalou,” křičel. A pak jsem dostala bonbón v podobě výletu či dovolené. Cestování byla vždy moje velká vášeň a on jako “milující” partner mi přece splní každý sen! Nakonec byla i svatba a miminko.

To už jsem dávno nechala školy, kterou jsem po boku svého muže psychicky nezvládala. Na dítě jsem se moc těšila a představovala si, že se všechno změní. Nenapadlo mě však, že se tím moje past zavřela.

Matka malého dítěte bez vlastního přijmu, bez dokončené kvalifikace, bez kariéry, bez zázemí silné rodiny – to byl jeho cíl.

Byl to milující tatínek

Těhotenství bylo nejhorší období mého života. Vlastně se dodnes divím, že jsem o dítě nepřišla. Martin začal chodit domů opilý namol nebo se několik dní neukázal vůbec a já šílela strachem.

Měla jsem spoustu zdravotních problémů a skončila na rizikovém těhotenství. Hanička se narodila o měsíc dřív. Měla nevyvinutou jednu plíci, ale v inkubátoru všechno za tři týdny dohnala. Pak nás propustili domů.

“Budu se starat o peníze, ale jinak se mnou v ničem nepočítej,” řekl a já se úplně nezhroutila jen díky mé mámě, která mi v začátku chodila s malou pomáhat. Nic jsem jí ale neřekla a dělala, že je vše v pořádku.

Strašně jsem se styděla, že je ze mě taková nechtěná chudinka. S manželem jsme moc nemluvili. I když dítě velmi chtěl, teď neměl zájem. K malé ani jednou nevstal, nikdy ji nepřebalil, nenakrmil, nevykoupal.

“Jiné ženské mají tři děti, chodí do práce a ještě stihnou koníčky a péči o domácnost. A ty? Jsi jen koule u nohy,” častoval mě “lichotkami” skoro denně. Byla jsem nešťastná, ale takovým zvláštním způsobem. Tiše a trpně.

Každá má buňka představovala čiré zoufalství. Já sama jsem byla neštěstí. Vůbec už jsem neuvažovala, jak z toho ven, jen jsem potřebovala přežít další den. Kvůli Haničce. Kdybych skočila pod vlak, co by s ní bylo?

Už jsem se nebála

Po dvou letech se ve mně něco zlomilo. Nepomohly mi kamarádky ani rodiče, ale knížky! Pořád jsem totiž četla o ženách, které se vzepřely ještě horším mužům, než jsem měla já a postavily se na vlastní nohy. To mi dodávalo ohromnou sílu.

Že jsem Martina přestala milovat jsem poznala podle toho, že mi začalo být jedno, zda mi zahýbá, nezajímala jsem se, kde je a zda žije, když tři dny nepřijde domů, přestala jsem mu prát, žehlit, vařit, starala jsem se jen o sebe a dceru.

Konečně mi ztvrdlo srdce. Nadávky a sprostoty po mně klouzaly jako po skle. Podala jsem žádost o rozvod. “Myslíte to vážně?

To se nebojíte být sama s malým dítětem?” hodnotily mě dvě úřednice v soudní podatelně, když jsem jim s dcerou v náručí předávala lejstra. To asi nevěděly, že spím s pepřákem pod polštářem, protože se někdy opravdu bojím o život. A to se mám bát rozvodu?

Po letech jsem na sebe začala být pyšná. Já, slaboch a troska jsem se dokázala kvůli Martinovi netrápit, neplakat, nezoufat! Ta síla, která se ve mně najednou objevila, byla tak opojná! Já se dokonce těšila i na překážky a trable, které mě po rozvodu čekají!

Nebála jsem se bídy, samoty ani toho, jak všechno zvládnu! Já, ta “totálně neschopná koule u nohy”! V té době už jsem věděla, že nic z toho není pravda a na Martina jsem se dokázala dívat jen jako na bezcenného člověka.

Rozvedli nás během hodiny a já se vznášela v radostné euforii. Díky přátelům jsem našla práci, a s dcerou mi pomohli rodiče. Finančně jsem si hodně pohoršila, ale vůbec mi to nevadí.

S jistotou vím, že už nikdy nedopustím, abych se stala závislá na penězích někoho jiného a stala se tak jeho loutkou. Na svoje manželství jsem si schovala jedinou vzpomínku.

Dopis, kde mi Martin vyhrožuje povolením matic kol u mého fiátku a smrtí, nakládačkou od Ukrajinců, nebo tím, že se zcela zřekne své dcery a ona ho už nikdy neuvidí. To pro případ, že by mi někdy přišlo líto, že moje holčička vyrůstá bez táty.

Zdena H. (43), Olomouc

Související články
3 minuty čtení
Někdy mám pocit, že se celý život vejde do pár doteků. Do jemného pohlazení po vlasech nebo hrnku, který podáváte druhému, aby ho zahřál. Moje ruce si toho pamatují víc než moje hlava. Prsty mám pokřivené, klouby už dávno nepracují, jak by měly, ale ty staré dlaně... pořád cítí. Je v nich vše: dětství, práce, radosti, pády i ta každodenní tichá láska k životu. Stará kuchyně a nové dny Byd
3 minuty čtení
Byla to láska na celý život. Doufali jsme, že spolu zestárneme, že neexistuje nic, co by tomu zabránilo, co by nás rozeštvalo. Když jsme si s Ondrou v šestnácti letech přísahali, že nás nic nerozdělí, oba jsme tomu věřili. „Ani smrt,“ vyrazil ze sebe a já po něm automaticky opakovala, že ani smrt, ač jsem si v duchu říkala, že to je asi nesmysl, neboť zubatá rozdělí vždycky všechno. Ale byli js
3 minuty čtení
Sedím na lavičce v parku, kde to znám nazpaměť. Stromy jsou pořád stejné, i když jenom o něco starší. Ony však mohou mluvit. Já ze sebe nevydám ani hlásku! Alespoň šumí. Jsou možná staré jako já. Jenže na mně je ten zub času znát víc. Přírodu bereme jako němou, ale když přijdete o hlas, uvědomíte si, že rostliny mohou být slyšet víc než vy. Před dvěma lety se to stalo. Ochromila mne ztráta h
3 minuty čtení
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já jsem věděla, že se něco děje, ještě než to řekli nahlas. Zapomínal, kde je hrnek, jak se jmenuje
5 minut čtení
Je mi sedmašedesát a najednou cítím, že nemám tolik času. Na co? Říct pravdu mé rodině. A hledat dítě. Je to tak dávno, co jsem držela ten uzlíček... Vzpomínky mi proudí hlavou jako zběsilá auta na silnici. Tehdy jsem je pozorovala z mostu, když jsem přemýšlela, jestli tam neskočit. Nebyla jsem plnoletá. Měla jsem v hlavě ty řeči, jak lidé odsuzovali jiné dívky, které brzy otěhotněly. A pak jse
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
JFK a Jacqueline Kennedyová: Muž, který doprovází svoji ženu
epochaplus.cz
JFK a Jacqueline Kennedyová: Muž, který doprovází svoji ženu
John Fitzgerald Kennedy triumfuje v prezidentských volbách v listopadu roku 1960. Porazí v nich republikánského rivala Richarda Nixona. K vítězství mu dopomůže přízeň médií. V lednu roku 1961 se John Fitzgerald Kennedy (1917–1963) zabydluje v Bílém domě i se svojí drahou polovičkou Jacqueline (1929–1994) , která u veřejnosti obzvlášť boduje. Prostí Američané jí říkají láskyplně Jackie. Nová první dáma
Jak si naše dcera Jitka postavila hlavu
skutecnepribehy.cz
Jak si naše dcera Jitka postavila hlavu
Zeťák myslel, že z naší dcery udělá ženu v domácnosti, že se vzdá své kariéry. Naše chytrá a ambiciózní Jitka se ale nedala. Musela si prosadit svou. Když si našla moje dcera Jitka ženatého přítele, navíc o deset let staršího, nebyli jsme s manželem z toho odvázaní. Štěstí našeho jediného dítěte nám bylo ale nade vše, tak jsme její rozhodnutí tolerovali.
Za tajemnými menhiry po Česku
epochanacestach.cz
Za tajemnými menhiry po Česku
Česká republika je poseta menhiry různého stáří a původu. K některým se pojí temné historické pověsti, jiné jsou vyhlášené pro své energetické působení. Navštivte s námi oblíbené menhiry, jež zdobí naši zem. Zakletý mnich u Drahomyšle Zakletý mnich u Drahomyšle (viz úvodní foto) poblíž Žatce je asi naším nejznámějším menhirem. O tomto kameni také existuje pověst. V
Vyzrajte na cestovní horečku!
nejsemsama.cz
Vyzrajte na cestovní horečku!
Změna prostředí, nervozita z dlouhé cesty, studený pot, závratě, zácpa, nebo naopak průjem. Znáte to také? Zkušené bylinářky doporučují zázvorový nápoj. K tomu potřebujete kus zázvorového kořene a jablko. Za pomoci odšťavňovače získáte chutný nápoj. Jestliže vás trápí průjem, rychle se ho zbavíte, když si uvaříte silný černý čaj, do kterého přidáte půl lžičky soli. K zastavení průjmu se
Kníže ďáblů Belzebub: Vládce pekla v něm však nehledejte!
enigmaplus.cz
Kníže ďáblů Belzebub: Vládce pekla v něm však nehledejte!
Je to takový malý oblíbený „pekelný“ omyl. Ne, Belzebub opravdu není vládce pekla a nejde o ekvivalent Satana či Lucifera. Kde se Belzebub vzal a kdo ho na pekelný trůn vlastně záměrně, či omylem uved
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
iluxus.cz
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
Exkluzivní šampaňské MUMM Cordon Rouge uskutečnilo první piknik v rámci 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Akce, jež proběhla v malebné zahradě hotelu Imperial, přivítala řadu
Osvětimské album: Fotografie, které nikdy neměly spatřit svět
historyplus.cz
Osvětimské album: Fotografie, které nikdy neměly spatřit svět
Teprve 19letá Lili Jacobová se rozhlíží po místnosti, kde ještě před nedávnem pobývali příslušníci SS. Snaží se najít něco, co by jí po osvobození tábora Mittelbau-Dora přišlo vhod. Zaujme ji noční stolek, a tak otevře jeho přihrádku. Leží v ní album plné fotografií, na nichž jsou naprosto šokující snímky, které dokazují nacistická zvěrstva ve vyhlazovacím
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
rezidenceonline.cz
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
To všechno naše domovy získají, pokud je vybavíme některým z moderních typů sedacího nábytku s přiznanou konstrukcí ze dřeva či kovu. Zvolené řešení ovlivňuje samozřejmě jak vzhled, tak funkčnost každé sedací soupravy, a to i v případě, že konstrukční prvky nejsou vidět. Ocelové i dřevěné prvky ovšem bývají kvůli svému vzhledu přiznané, a to ve
Muffiny s jahodami a jogurtem
tisicereceptu.cz
Muffiny s jahodami a jogurtem
Jogurt lze naředit několika kapkami mléka. Suroviny na 12 kusů 100 g hladké mouky 120 g pohankové mouky 80 g cukru krystal 1 lžička skořice 2 lžičky prášku do pečiva 2 lžíce oleje 1 rozmix
Letní paradox: Slunce svítí déle, ale den je kratší
21stoleti.cz
Letní paradox: Slunce svítí déle, ale den je kratší
Aktuální měření ukazují, že naše planeta letos v červenci zažila kratší dny, než bývá obvyklé. Jde o součást dlouhodobého procesu, jehož příčinou je jak jádro Země, tak i změny klimatu. Brzká r
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
epochalnisvet.cz
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
Ač vědci zkoumají rostliny do detailů na úrovni molekul či z globálních perspektiv, jsou stále okamžiky jejich života, jež jsou prakticky neprobádané a dají se na nich udělat průlomové objevy. Jedním z nich je uvolňování pylu prašníky a jeho přenos hmyzem mezi květy. Prchavý děj, k jehož studiu nám víc než moderní přístroje pomůže
Proč se sobě Dyková a Čadek vyhýbají?
nasehvezdy.cz
Proč se sobě Dyková a Čadek vyhýbají?
Jak tohle dopadne? Před časem jsme vás informovali, že to velmi jiskří mezi manželem Jitky Čvančarové (47) ze seriálu Doktor Martin, tanečníkem Petrem Čadkem (46), a hvězdou seriálu Marta Tatianou Dyk