V hloubi své duše si možná neseme dávná neštěstí a tragédie. Bezdůvodný strach mi objasnil až zážitek z minulého života!
Jistě mi dáte za pravdu, když tvrdím, že každý z nás má své slabé místo, něco, čeho se bojí. Některý strach je vysvětlitelný kvůli zážitkům z minulosti, nejčastěji z dětství.
Moje dobrá kamarádka Martina má třeba hrůzu ze psů, a to jen proto, že ji jako dvouletou povalil vlčák od sousedů a kousl ji do ruky.
Strach z hluboké vody
Já se zase pro změnu celý život bojím hluboké vody, ale nedokázala jsem si to vysvětlit. Nikdy jsem se totiž v žádném hlubokém bazénu nebo jezeře netopila… Plavání mě bavilo a neměla jsem s ním problém.
Musela jsem ale mít jistotu, že když si stoupnu, dosáhnu nohama na dno. Jakmile tomu tak nebylo, začínala jsem panikařit.
Výzev jsem se nebála
Připadalo mi to zvláštní, protože jsem jinak měla celkem dobrodružnou povahu. V mládí jsem dokonce s jedním přítelem šplhala po skalách a ke čtyřicátým narozeninám mi manžel daroval tandemový seskok padákem. Ten jsem zvládla bez sebemenšího strachu.
Jen s tou hlubokou vodou jsem si nevěděla rady, i když jsem ty obavy mnohokrát zkoušela překonat.
Doporučila mi hypnózu
Pak jsem se o nich jednou bavila se známou, která se zajímala o esoteriku. A ta mi doporučila jednoho svého kamaráda – ten se prý podívá do mých minulých životů. Nedávala jsem tomu moc velkou šanci, ale řekla jsem si, proč to nezkusit.
Věřila jsem onomu muži nejen proto, že mi ho doporučila dobrá známá, ale i díky jeho vystupování. Cítila jsem, že se mohu úplně odevzdat do jeho péče.
Vrátila jsem se do minulosti
Cílem toho sezení nebylo odhalit všechny moje minulé životy, jen pátrat po příčinách mého strachu z hluboké vody. Netrvalo to dlouho. Prožila jsem jako na vlastní kůži jednu událost z dvacátých let minulého století.
Byla jsem tehdy dospívající dívkou, která žila v hájovně. Koupala jsem se večer v jezírku uprostřed lesa. Dostala jsem křeč, zpanikařila a kolem nebyl nikdo, kdo by mi pomohl. Bezmocně jsem vnímala, jak se nade mnou zavřela hladina.
Našla jsem vysvětlení
Když jsem tohle zjistila a opět ten zážitek z minulého života prožila, hrůza z hluboké vody ze mě začala pomalu opadávat a já jsem se se svým strachem vyrovnala. Dnes už se hluboké vody nebojím.
Vím, že je to něco, co do mého současného života nemá patřit a co jsem si pravděpodobně přinesla z toho minulého. Možná pro to existuje i nějaké psychologické vysvětlení, ale já dávám přednost tomu, které mi pomohlo…
Drahomíra F. (54), Praha
