Domů     Sestra se po smrti vrátila jako vnuk
Sestra se po smrti vrátila jako vnuk
3 minuty čtení

Její tragická smrt mnou otřásla. Když mi bylo nejhůř, přišla za mnou ve snu, aby mi řekla tu úžasnou novinu, že se vrátí mezi nás.

Měla jsem úžasnou sestru, kterou jsem moc milovala. Jmenovala se Jana. Byla starší o šest let a protože jsme zůstaly po smrti maminky samy s tatínkem, hodně se o mě starala. Díky ní jsem překonala nelehkou pubertu a rozchod se svou první láskou.

Byly jsme zkrátka jedna duše. Tatínek byl moc hodný, ale měl se co ohánět, aby nás uživil. Když měl volno, dokázali jsme si spolu povídat všichni tři celé odpoledne nebo večer. Oběma nám přál, abychom byly šťastné a dobře se vdaly.

Janičce se ale manželství nevydařilo, nemohla mít děti. Tak ani v dalších vztazích nebyla šťastná. Bylo jí šestačtyřicet, když tragicky zahynula při autonehodě. Cítila jsem se moc nešťastná. A tatínek ještě víc, protože Jana bydlela s ním v rodném domku.

Najednou v něm zůstal sám. Marně mě manžel utěšoval a dodával mi sílu, abych se mohla starat o naše dospívající děti, Nemohla jsem spát a propadala jsem se do depresí. A tu se mi najednou zjevila naše Janička ve snu. Zřetelnou měla jen hlavu a mlžné tělo.

Usmívala se na mě a řekla: „Už se netrap, já se brzy narodím Verunce, a budeme zase všichni spolu i s tatínkem!“

Ucítila jsem obrovské štěstí. Ten úžasný pocit mě probudil. I po procitnutí jsem měla silný dojem, že se mnou v pokoji někdo je. Strach jsem ale neměla, spíše naopak. Měla jsem chuť vyskočit z postele a tu neviditelnou bytost obejmout.

Konečně zase spolu

A opravdu – zanedlouho přišla moje dcera Verunka do jiného stavu. Narodil se jí syn Jiřík pojmenovaný po tatínkovi, ale jinak celý dědeček, po kterém naše Jana byla. Měli jsme všichni velkou radost.

Jiříkovi je nyní šest, hrozně se spolu nasmějeme – jako to bývalo kdysi s Janou. Často vidím, jak moc se jí podobá, jak dělá stejná gesta a má stejnou mimiku. Tuhle mi odpověděl do slova stejnou větou, jakou mi kdysi v dětství řekla Jana.

A přitom se na mě tak významně podíval, až mě napadlo, že náš malý Jiřík ví, že býval mou sestrou. Že to byl významný pohled. A s mým tatínkem, Jiříkovým dědečkem, si rozumějí výborně.

Jsem ráda, že se nám narodil právě on a věřím, že duše opravdu žijí mnohem déle, než naše tělo, a zase se k nám jednoho dne vrátí.

Michaela (46), Strakonice

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.