Domů     Kvůli dluhům jsem se nemohla vdát
Kvůli dluhům jsem se nemohla vdát
3 minuty čtení

Manžel byl takový tyran, že jsem od něho utekla i s dítětem. Dluhy se na mě začaly hrnout ze všech stran a já je dlouho nedokázala řešit.

Jednoho dne jsem si sbalila dvě tašky, nasedla s malou dcerkou do auta a odjela od muže, který mě neustále dusil. První dva měsíce jsem žila z úspor, pak si sehnala práci.

Byla dost špatně placená, já zoufalá z toho, že nemám nic kloudného na sebe, že si nemůžu dát v restauraci ani polévku. A tak jsem jednou nezaplatila nájem, a všechno utratila. V tu chvíli mi bylo dobře, jenže pak se z mých dluhů stala noční můra.

Vzala jsem si několik úvěrů, ty pak nezvládla splácet. V momentě, kdy jsem konečně našla slušně placenou práci a těšila se, jak si polepšíme, my účetní oznámila, že mi plat obstavěl exekutor. Byla jsem na dně.

Ukončila jsem zaměstnanecký poměr a začala fakturovat na živnostenský list. Jenže moje dluhy rostly. Když mě chytil revizor, nedokázala jsem zaplatit pokutu. Následně z toho vznikl desetitisícový dluh.

Byla jsem v pasti

Dostala jsem šílený strach, že mi vezmou malou, jelikož nám zbývalo sotva na holé přežití. Pak jsem ale nějakým vyšším řízením osudu poznala Tomáše. Slušně vydělávajícího počítačového experta, kterému nevadilo, že jsem se závazkem.

Byl nejlepším mužem mého života. Když jsme jednou vedli důvěrný rozhovor, všechno jsem mu svěřila. Děsila jsem se, že náš vztah okamžitě ukončí. Ale zachoval se jako chlap.

Navrhl, že se můžu s dcerkou přestěhovat k němu a že mám použít celou svoji výplatu na úhradu svých závazků. Snad poprvé po sedmi letech jsem klidně spala. Bylo to osvobozující. Nemohla jsem svému štěstí uvěřit.

Konečně jsem našla v sobě sílu a sedla nad dopisy od věřitelů a dala dohromady celkovou dlužnou částku. Vyšplhala téměř na milion. Kdyby nebylo Tomáše, tak bych se v tom čísle s šesti nulami utopila.

I takhle mi bylo jasné, že se moje splátky potáhnou minimálně patnáct let. Ale už se mi nechtělo utíkat. Nemohla jsem si Tomáše vzít, protože by pak automaticky zodpovídal za mé minulé dluhy. A to bych se hanbou propadala!

Zpětně nechápu, co všechno jsem si nadrobila a že jsem to nechala zajít tak daleko. A co můj bývalý muž? Když se dozvěděl, že jsem z našeho nešťastného svazku utekla i s dcerou, vyhrožoval mi snad každý den. Jeho jedovaté maily mi ztrpčují život dodnes.

Má neustálou potřebu psát mi, jak jsem nemožná a ošklivá. Jsem ráda, že jsem od něho pryč. I když to bylo opravdu velké drama.

Viola (42), Opava

Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud