Byly jsme nejlepší kamarádky, ale jen do té doby než se do mě Ilona zamilovala. Chtěla, abych zůstala navždy sama.

Můj plat nebyl závratný, tak jsem musela najít někoho, s kým bych se podělila o nájem. V práci jsem si našla Ilonu, která do spolubydlení se mnou šla. ,,Kdo je dneska máma a kdo je táta,“ dělaly jsme si legraci z našeho společného žití.

Asi po měsíci mi jednou večer zaklepala na dveře: ,,Říkala jsi, že tě bolí záda. Já tě namasíruju.“ Při masáži jsem se nedokázala ubránit pocitu, že je tak trochu erotická… A pak se stalo něco, co mě šokovalo.

V noci jsem v polospánku cítila, jak se mě někdo dotýká. Vedle mě ležela nahá Ilona a šeptala: ,,Miluju tě, Radko.“ „Co blázníš?“ odstrčila jsem ji. „Běž pryč!“ Ilona se zvedla a odešla. Po pár dnech se mi omluvila a já uvěřila, že se vše vrátí do starých kolejí.

Intrikánka a herečka

Když jsem se zamilovala do Milana, okamžitě to poznala. ,,Moc vám to přeju,“ tvrdila. Asi po měsíci přišla Ilona domů a hned ve dveřích se divila: „Ty už jsi doma?“ Nechápala jsem. „No seděli jste teď s Milanem na večeři u Itala, šla jsem kolem…

“ Roztřásly se mi ruce a hned jsem mu volala: „Miláčku, já tě špatně slyším, jsem v restauraci, počkej, jdu ven…“, řekl mi. „Zůstaň si tam s tou nádherou!“ Křikla jsem do telefonu a rozbrečela se.

Milan za mnou přijel domů a zavolal kolegovi z práce, aby mě ujistil, že byli na večeři spolu. Ilona jen hlesla: „Omlouvám se, měla jsem za to, že jste to vy dva…Tak oslavíme, že všechno dobře dopadlo,“ přiběhla s láhví vína.

Po třetí sklence jsem odpadla a vzbudila se až ráno. Když jsem na chodbě uviděla Milanovu bundu, vrazila jsem do Ilonina pokoje. Spali tam nazí v posteli. Začala jsem křičet. Ilona se vzbudila a předvedla hysterickou scénku. „Milane, co tady děláš?

Jak jsi mohl?“ Brečela. Vyhodila jsem přítele ze dveří. Byla jsem nešťastná a mojí oporou se stala Ilona. Pravdu jsem se dozvěděla až po několika týdnech náhodou. Uklízela jsem vyžehlené oblečení a přitom mi vypadla Ilonina zásuvka s ponožkami.

Mezi nimi se válel zápisník. „Když tě nemůžu mít já, zůstaneš sama,“ četla jsem tam. Taky si poznamenala, jak hodila Milanovi do vína dva rohypnoly. Vytočila jsem okamžitě Milanovo číslo.

Než se Ilona vrátila domů, seděla jsem se sbalenými taškami u něho v autě. Od té doby žijeme spolu a na zákeřnou Ilonu si nevzpomeneme.

Radka (41), Praha